Vísku na Liberecku ochrání před velkou vodou nádrž za téměř 69 milionů Kč

Umístění poldru JV od obce Víska.

Zdroj | Povodí Labe

"Vysoké náklady jsou dány tím, že tady byly velmi špatné základové podmínky a nedalo se najít jiné místo, kde by se to tady dalo postavit, takže se s tím museli inženýři a stavaři poprat," doplnil Šebesta. Hráz má v nejvyšším místě osm metrů a její součástí je železobetonový objekt, v němž se spojuje bezpečnostní přeliv a spodní výpust. "Pod hrází jsou dvě výpusti, kterými voda odtéká, při povodni hráz vodu zadrží a dál bude pouštět jen neškodný průtok," popsal fungování poldru ředitel Povodí Labe.

Na projekt z velké části přispělo ministerstvo zemědělství. "Dávali jsme sem dotaci asi 65 milionů korun," řekl náměstek ministra zemědělství pro sekci vodního hospodářství Aleš Kendík. Peníze šly z programu na protipovodňová opatření, která ministerstvo podporuje od velkých povodní v roce 1997. "Celkem už dalo ministerstvo na tyto programy přes 15 miliard korun," dodal. V oblasti Višňové nejde o první protipovodňové opatření, už v roce 2013 postavili nedaleko podél řeky Smědé liniovou hráz s čerpadly. Začíná u nového mostu a chrání celou zástavbu na pravém břehu.

Podle starosty Višňové Tomáše Cýruse (Pro naši obec) až první silnější déšť ukáže, zda a jak bude nová hráz opravdu fungovat. "Je to druhá část protipovodňových opatření tady v části Vísky, musí to zadržet vodu, která tady z té údolnice stéká a nestíhají ji pak čerpadla přečerpat přes hlavní hráz, která je podél řeky," řekl. Višňová spravuje podle starosty devět osad, z nichž pět povodně pravidelně ohrožují. Potřeba je doplnit ještě jedno čerpadlo na hrázi, údržbu a případně zvýšení by potřebovaly i některé menší hráze, řekl Cýrus.

Mile překvapena byla podobou suché nádrže bývalá starostka Višňové Marie Matušková. "Když jsme plánovali v rámci všech různých opatření tenhle poldr, tak jsem si myslela, že na něj dojde až někdy nakonec a kdo ví, jestli. Teď, když vidím, jak rozsáhlý a vlastně i půvabný je, tak mám velkou radost," řekla ČTK. Větší ochranu by podle Matuškové potřebovali také obyvatelé oblasti Předlánce, kde se voda pravidelně rozlévá a zaplavuje i silnice.