Číšníci ve švédské restauraci nosí zástěry, které pohlcují oxid uhličitý

Ilustrační foto

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

A Stockholm restaurant crew is wearing cotton aprons that capture greenhouse gas from the air, in a pilot of a technique developed by H&M-backed researchers as the fashion industry struggles to lower its climate impact. https://t.co/2h40Zr7BWi

— Reuters Science News (@ReutersScience) May 20, 2022

Textilní průmysl patří k největším znečišťovatelům ovzduší. Touto iniciativou se snaží snížit svůj dopad na životní prostředí, a oslovit tak i ekologicky smýšlející zákazníky.

Hongkongský výzkumný ústav textilu a oděvů (HKRITA) vyvinul roztok obsahující aminy, kterým lze ošetřit bavlnu - vlákno, přízi nebo tkaninu. Bavlna díky tomu k sobě přitáhne plynný oxid uhličitý a zachytí ho, látka se následně stabilizuje a uloží na povrchu textilie. Po použití se zástěra přenese do skleníku, kde se při teplotě 30 až 40 stupňů Celsia plyn opět uvolní a vstřebají ho rostliny.

Vědci z HKRITA se inspirovali technikami používanými v komínech uhelných elektráren k omezení emisí. Jedno tričko je schopno absorbovat asi třetinu toho, co strom za den, uvedl šéf HKRITA Edwin Keh.

"Kapacita (zachycování) není nijak výrazně vysoká, ale je to poměrně levné na výrobu a poměrně snadné a myslíme si, že to má spoustu potenciálních aplikací," řekl Keh.

Zástěry pro číšníky v pilotním projektu vyrobil dodavatel H&M v Indonésii s využitím stávajícího vybavení továrny. Závěrečné nanesení speciální vrstvy "je opravdu velmi jednoduchý chemický proces", říká Keh.

Nadace H&M věří, že by inovace mohla zásadně změnit emise skleníkových plynů. Projekty na vývoj textilií pohlcujících CO2 jsou však v počáteční fázi a jejich potenciální přínos ke snížení dopadu textilního průmyslu na životní prostředí se teprve ukáže, píše Reuters.

HKRITA, která je částečně financována filantropickou odnoží švédského módního řetězce H&M, vyvinula řadu inovací zaměřených na udržitelnější módu. Jednou z nich, která dosáhla průmyslového využití, je technika oddělování bavlněných a polyesterových vláken ve směsových textiliích.