https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/valka-na-ukrajine-pohledem-odborniku-na-ochranu-prirodu-a-zivotniho-prostredi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Proč je válka na Ukrajině ekologická katastrofa? Odborníci popisují dopady konfliktu na životní prostředí a ochranu přírody

4.7.2022 06:47 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kráter v blízkosti hostelu nedaleko letiště Hostomel.
Kráter v blízkosti hostelu nedaleko letiště Hostomel.
Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, toxikolog Ivan Holoubek, ředitel České informační agentury životního prostředí Miroslav Havránek, ředitel Ústavu pro životní prostředí Tomáš Cajthaml a prezident EUROPARC Federation Michal Hošek se 29. června setkali na semináři Válka proti Ukrajině – válka proti životnímu prostředí, který se věnoval dopadům války na Ukrajině na přírodu a životní prostředí. Smyslem nebylo prezentovat konkrétní data a výzkumy, na to je ještě příliš brzy. Odborníci na různá spektra ochrany přírody nabídli své expertní odhady škod, které se pojí s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině.
 

Válka je udržitelný rozvoj naruby

„Válka na Ukrajině je obrovská lidská a humanitární katastrofa. Tento fakt však nyní vytýkáme před závorku a na tomto semináři se budeme věnovat jen vlivu války na životního prostředí. A je potřeba si říci, že neexistuje nic jako environmentálně šetrná válka,“ řekl na úvod semináře Válka proti Ukrajině – válka proti životnímu prostředí Miroslav Havránek, ředitel České informační agentury životního prostředí, která seminář organizovala.

Jedním z možných pohledů, jak nahlížet na válku a životní prostředí, je podle Havránka sledování energetických toků.

„Energie je potenciál konat práci. Jakoukoliv práci. A měnit prostředí,“ říká Havránek.

Uvolněná energie. Na snímku vojenské cvičení ukrajinské 66. samostatné motorizované pěší brigády. 10. květen 2018
Uvolněná energie. Na snímku vojenské cvičení ukrajinské 66. samostatné motorizované pěší brigády. 10. květen 2018

Ve válce Ruska a Ukrajiny obě strany běžně používají 155 mm dělostřelecké granáty, jeden takový granát má odhadovanou energii cca 84 MJ. Ukrajina uvádí, že denně vystřílí 5-6 tisíc těchto granátů, údaje od Ruska nejsou k dispozici, ale odhaduje se, že denně použije 20-25 tisíc granátů. „Na Ukrajině se každý den kvůli dělostřelbě uskuteční energetický tok okolo 4 TJ,“ říká Miroslav Havránek. Když se k tomu připočítají všechny další používané zbraně, dá se podle něho odhadnout, že denně se na Ukrajině prostřednictvím použití zbraní uvolní energie ekvivalentu 1/8 jaderné bomby (pozn.red.: ve 14:10 opraven chybný údaj o ekvivalentu)

Další vlivem na životní prostředí je důsledek střelby, tedy dopady granátů, při kterých dochází k přeměně prostředí. „Asi všichni viděli snímky ukrajinských polí rozrytých zásahy granátů. Jenom takové pole jednou zorat bude velký problém,“ uvažuje Havránek.

Zátěž životního prostředí vzniká i tím, jak si obě strany vzájemně ničí techniku. Podle údajů ORYNX byly prostřednictvím fotografií či videí potvrzeny ztráty více jak čtyř tisíc kusů ruské techniky a více jak tisíce kusů ukrajinské techniky.

„Když je tank zasažený, nezmizí jako v počítačové hře, ale zůstane na místě a do okolí vytečou provozní tekutiny. Každý zničený tank je vlastně bod kontaminace,“ popisuje Havránek. A pro kontext dodává, jak se u nás složky Integrovaného záchranného systému ženou ke každé havárii na dálnici, aby zabránili úniku provozních kapalin do prostředí. „Na Ukrajině se nic takového neděje,“ konstatuje Havránek.

Každý zničený tank je bod kontaminace. Na snímku ruský tank zničený u Mariupolu.
Každý zničený tank je bod kontaminace. Na snímku ruský tank zničený u Mariupolu.

Další škody jsou na civilních objektech. Podle analýzy Russia will pay byla k 8. červnu odhadnuta škoda na 2 421 miliardy Kč. Analýza nepokrývá veškeré škody.

Na Ukrajině je zničeno velké množství rezidenčních budov. Je to jako kdyby v Praze zanikla polovina rezidenčních budov. Na Ukrajině je zničeno tolik silnic, jako je dvojnásobek všech silnic ve Středočeském krajin. „To všechno bude potřeba obnovit, což samo o sobě bude představovat tlak na klima. Úhrnem půjde o stejný tlak, jako má Česká republika za celý rok,“ odhaduje Miroslav Havránek.

S ohromnou mírou destrukce je spojena i ohromná produkce odpadů. Odhaduje se, že každý zničený rodinný dům představuje něco kolem 50 m3 demoličního směsného odpadu. Jen pro srovnání, aktuální vyhodnocení loňského tornáda na jižní Moravě hovoří o tom, že v souvislosti s odstraňováním zničených domů vzniklo 210 tisíc tun odpadů.

Nejde přitom jen o množství odpadu, ale i o jeho nebezpečnost. Řada rodinných domů měla na střechách eternitové šablony, které obsahují azbestová vlákna. Rozstřílení střechy dělostřeleckými granáty způsobí těžko řešitelnou kontaminaci místa azbestem.

Rodinné domy ve městě Ovruch po raketovém útoku během ruské invaze. Většina střech byla z eternitu. Ten je teď všude kolem
Rodinné domy ve městě Ovruch po raketovém útoku během ruské invaze. Většina střech byla z eternitu. Ten je teď všude kolem

Samostatnou kapitolou je pak cílená destrukce průmyslu, se kterou jsou spojené obrovské úniky toxických materiálů do prostředí.

Na Ukrajině v souvislosti s boji došlo nárůstu počtu lesních požárů – jde o stonásobek oproti roku 2021. Lesní požáry mají velký vliv na klima, podle Havránka se odhaduje, že letos kvůli nim dojde k vypuštění 900 milionů tun CO2, což představuje obrovský tlak.

Mezi environmentální dopady je potřeba brát i uprchlická vlnu. Kvůli válce se dalo do pohybu obrovské množství lidí, jen do České republiky dorazilo přes 380 tisíc lidí. V cílových zemích pak kvůli tomu vzniká nová zátěž skrz nároky uprchlíků na energie, suroviny, ale i prostřednictvím produkce odpadů. „Kvůli válce na Ukrajině v ČR přibylo 5 procent obyvatel. Je s tím spojená spotřeba vody, energií, produkce odpadů, což představuje nějaký tlak na prostředí. Na druhou stranu ale tato spotřeba nenastane na Ukrajině,“ zamýšlí se Havránek.

Už nyní se přemýšlí na tím, jak by měla vypadat poválečná obnova Ukrajiny. Podle Havránka půjde moderní obnova průmyslu lépe, než obnova rezidenčních objektů. „Lidé budou potřebovat bydlet rychle,“ konstatuje Havránek faktor, který může ovlivnit charakter obnovy. Podle něho s obnovou průmyslu to bude nejspíš tak, že EU bude podporovat jen moderní, úsporné technologie. Technická potíž může být s tím, že východ Ukrajiny dnes není brownfield, ale deadfield.

Miroslav Havránek zmiňuje ještě jeden aspekt Ruskem vyvolané války, totiž ukončení spolupráce s Ruskem na ochraně přírody. „Dosud jsme s Ruskem spolupracovali na řadě environmentálních projektů. Spolupráce je kvůli válce ukončena. A to je jeden z dalších vlivů na životní prostředí, které je na naší planetě jen jedno. Bez široké spolupráce se jeho ochrana neobejde,“ říká Havránek.

Radiační rizika a válka na Ukrajině

„Ukrajina je velmoc co se týče jaderné energetiky, patří do první desítky,“ řekla na úvod svého příspěvku Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Záporožská jaderná elektrárna je se svými šesti bloky o 1000 MW největší elektrárna Evropy.“

Dana Drábová zmínila, že v souvislosti s válkou na Ukrajině se lidem na mysl nejvíce dostává Černobyl. „Černobyl je významný symbol radiačních rizik, a to i v současnosti, ve spojitosti s válkou. Jeden vojenský sled šel právě přes Černobyl,“ popisuje situaci Drábová. Ale zároveň uklidňuje, že Černobyl coby energetický zdroj je již dvacet let odstavený a štěpná reakce v něm neprobíhá. „Naše obavy z toho, že se tam teď něco může stát, se nepotkává s realitou. Je to výplod naší pravé hemisféry,“ tvrdí Drábová. A dodává, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii při dubnové inspekci nezjistila v Černobylu zhoršení radiační situace.

„Záporožská elektrárna, to je ale jiný příběh,“ říká Drábová. Podle ní svět spoléhal na to, že ve válce platí dříve dohodnuté konvence, mezi něž patří, že na jaderné elektrárny se prostě neútočí. „Rusko tuto konvenci porušilo a elektrárnu obsadilo. Naštěstí se k ní chovali přeci jenom s nějakých respektem a při obsazení nepoškodili technologicky důležité části elektrárny. A teď se připravují na vyvedení výkonu do Ruska,“ zmiňuje Drábová.

Ukrajina nemá ale jen jaderné elektrárny, má i Jaderné výzkumné centrum v Charkově a jeho výzkumný reaktor. „Centrum bylo poškozeno, ale k úniku radioaktivity nedošlo. Jde o podkritický reaktor. Je to ale destrukce významného a špičkového výzkumného centra,“ konstatuje Drábová.

Drábová dodává, že pokud chce veřejnost sledovat radiační situaci na Ukrajině a potažmo v celé Evropě, na webu Windy jsou dostupná všechna opensource data o míře radiace. „Dostupná jsou už i data z Černobylu. Snad to zůstane v rovině sledování rizika a nepřeklopí se do reálného nebezpečí. Musíme doufat, že Rusům nic neuletí a netrefí něco, co nechtějí,“ říká Dana Drábová.

A dodává, že jaderná elektrárna je konstruována tak, že by měla nálet rakety země-země vydržet. „Ale salvu Iskanderů nebo podobných zbraní už ne,“ říká Drábová.

Rovenská jaderná elektrárna je nám geograficky nejblíže. Na snímku v roce 2006.
Rovenská jaderná elektrárna je nám geograficky nejblíže. Na snímku v roce 2006.
Foto | Дьяков Владимир Леонидович / Фото Дьякова Владимира Леонидовича / Wikimedia Commons

Podle ní se odborníci zabývali otázkou, co by se stalo, kdyby nastaly opravdu černé scénáře, a namodelovali simulace, kdy z Černobylu či dalších míst „uteče kvůli masivnímu výbuch konvenční trhaviny všechno, co tam je, a to během jednoho dne“. Podle Drábové je výsledek modelů takový, že by to ani u Černobylu, ani u Rovenské elektrárny, která je nám geograficky nejblíže, ani u elektrárny Záporoží, která je největší, neznamenalo nebezpečí, kdy by byla zapotřebí nějaká ochranná opatření. „U elektrárny Záporoží jdou převládající větry směrem na východ na území Ruska,“ dodává Drábová.

Drábová zmínila, že Ukrajina správu svých jaderných zařízení zvládá. Tedy těch, které má pod kontrolou. „Problém je se Záporožím, kterou Ukrajina pod kontrolou nemá, protože je obsazena ruskou armádou. Elektrárna je ale na ukrajinském území, a z pohledu mezinárodního práva nese odpovědnost Ukrajina. Se situací, že by se jaderné elektrárny zmocnil někdo cizí vojenskou silou, se nepočítalo,“ říká Drábová.

Co se týče použití jaderných taktických zbraní, panovaly obavy, že je Rusko nasadí k nějakému významného datu, třeba jako byl 9. květen. „Nepoužili je, a snad to tak zůstane. Přímý dopad na ČR by nebyl žádný,“ ujišťuje Drábová. Dana Drábová ještě v krátkosti zmínila použití střeliva z ochuzeného uranu. U něj není nebezpečí radiace, ale to, že je toxický. Téma o chvíli později rozvedl Tomáš Cajthaml.

Střely pro dělo Hyacint-B. Ilustrační snímek.
Střely pro dělo Hyacint-B. Ilustrační snímek.

Válka je špinavá a jedovatá

Ředitel Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy Tomáš Cajthaml se na téma války na Ukrajině podíval pohledem chemika. Ve válce podle něho přichází v úvahu tři hlavní oblasti, kde chemie může ovlivňovat prostředí. Jedním jsou bojové aktivity, tedy používání střeliva a exploziv, což jsou často nebezpečné chemické látky. Svůj podíl na znečišťování prostředí má samotný provoz a údržba techniky. Ve válce se totiž na nějaké úniky nebezpečných kapalin moc nehledí. A poslední velkým tématem je poškození průmyslové infrastruktury, jednoduše řečeno rozstřílení rafinerie je velká kontaminace prostředí.

Tomáš Cajthaml přirovnal obecné lidské nakládání s chemickými látkami k ledovci. Nad hladinou je jen malý kousek ledovce, to jsou všechny ty látky, které máme detailně prozkoumané a o jejichž (ne)bezpečnosti máme dostatek poznatků. Takových látek je nějakých pět set.

Řádově víc (na nějakých 70 tisíc) je látek, o jejichž vlivu na lidské zdraví či na prostředí nevíme skoro nic. „Problém války je, že během ní se vliv používaných chemických látek na životní prostředí vůbec neřeší,“ zmiňuje Tomáš Cajthaml. A uvádí několik příkladů z historie, kdy se s používáním nějakých látek objevil nějaký nečekaný problém.

Jedním z nich bylo používání beryliového bronzu během druhé světové války. Tehdy se zdálo, že jde o skvělý materiál pro výrobu dělostřeleckých střel. V továrnách na výrobu munice tehdy pracovaly ženy. Časem se kvůli jejich zdravotním problémům ukázalo, že materiál je velmi toxický, má mutagenní a karcinogenní vlastnosti. A podstatnou jeho vlastností je i několikaletá latence. Chronická otrava plic tak u pracovnic nastávala až po letech.

Jiným příkladem je defoliant Agent Orange. Ten americké armádě sloužil ve Vietnamu pro odlistění tropického pralesa pro snadnější útok na nepřítele. Agent Orange má ale také silné mutagenní vlastnosti a kvůli masivnímu použití v letech 1961 a 1971 je Vietnam na mnoha rozsáhlých území zamořen. Zdravotní důsledky na lidskou populaci tu tak přetrvají po generace. „Nikdo neví co s tím,“ konstatuje Cajthaml.

Jaké vlivy má aktuální válka na Ukrajině? Jedním je kontaminace prostředí použitím střeliva. Střely často obsahují olovo, při výstřelu dochází k odparu kovových částí, dochází k znečištění půdy v místě dopadu, odtud pak je znečištění vody a odtud se olovo dostane do potraviny. „Mohli byste říci, že o nic nejde, ale na Ukrajině se vypálí obrovské počty střel,“ říká Cajthaml.

A uvádí, že i dnes jsme zpětně schopni podle kontaminace identifikovat bojiště první světové války. Vědci také zkoumají zatížení vojenských cvičišť a střelnic, kde je významná kontaminace olovem, kadmiem a antimonem. Například olovo má tu vlastnost, že v prostředí přetrvá dlouho, a jde o kumulativní jed, který se hromadí v kostech. „V polích Ukrajiny zůstane olovo jako environmentální zátěž dlouho,“ říká Cajthaml.

Ochuzený uran

Ochuzený uran je vlastně odpadní produkt obohacování uranu pro výrobu jaderného paliva. Je ochuzený o radioaktivní složku. Z pohledu vojenství je jeho důležitou vlastností to, že je to kov s vysokou hustotou – a oproti wolframu, který má srovnatelné vlastnosti, je podstatně levnější. Ve výzbroji jej má cca 17 armád, včetně Ruska. Použití ochuzeného uranu v tomto konfliktu ale není potvrzeno.

Ochuzený uran se používá pro výrobu podkaliberních projektilů s vysokou průrazností. „Jejich vlastností je, že při průstřelu tanku začne střela hořet. Kromě toho, že to má devastující dopady na posádku tanku, tak při tom vznikne i spousta toxického prachu. Ten je extrémně nebezpečný při vdechnutí,“ říká Tomáš Cajthaml.

Kromě střel se ve válce masivně používají výbušniny. TNT je kromě jiných vlastností toxické, přechází do rostlin a do plodin. Hexogen, což je obdoba TNT, je toxický pro půdní biotu. „Toxický je zejména pro žížaly. Půda bez žížal je mrtvá půda,“ říká Cajthaml.

Bez žížal je půda mrtvá.
Bez žížal je půda mrtvá.
Foto | Rachel / Flickr

Tomáš Cajthaml konstatuje, že Česká republika je dekontaminační velmoc. „V 90. letech se tu na dekontaminaci věnovaly ohromné prostředky. Máme vyvinuté dekontaminační technologie,“ naznačuje Cajthaml, kde by Česká republika mohla pomoci s poválečnou obnovou Ukrajiny.

Věda na pozadí války

Emeritní profesor Masarykovy Univerzity a pracovník RECETOX/Czech Globe Ivan Holoubek rozvedl téma, kterému se před ním věnoval Tomáš Cajthaml, totiž válka a chemie. I on zdůraznil, že lidstvo vyvinulo velké množství chemických látek, u nichž nevíme, co která dělá, a co dělají jejich sloučeniny. „A ve válečném konfliktu jsou látek hromady,“ konstatuje Ivan Holoubek.

A poukázal na to, že na Ukrajině v důsledku války vzniká velké množství prachu. Na prachové částice se pak vážou škodlivé látky, například polycyklické aromatické uhlovodíky, dioxiny, které pak dál putují prostředím a poškozují lidské zdraví. Ve válce také neustále někde něco hoří, a při hoření se uvolňují další škodlivé látky.

Ve válce stále něco hoří. Na snímku požár ve skladišti barev a laků ve městě Sumy po ostřelování 18. března 2022 během ruské invaze. Požár byl uhašen následující den.
Ve válce stále něco hoří. Na snímku požár ve skladišti barev a laků ve městě Sumy po ostřelování 18. března 2022 během ruské invaze. Požár byl uhašen následující den.

Ivan Holoubek pak poukázal na několik konkrétních problému. Už před válkou spolupracoval Ivan Holoubek s ukrajinskými institucemi na odhadu počtů transformátorů a kondenzátory, které obsahují PCB, polychlorované bifenyly, provozní kapaliny, které jsou ale velmi škodlivé látky. Prvotní odhady byly v tisících kusech pro celou Ukrajinu, ale podle Holoubka je jasné, že reálné počty budou podstatně vyšší a bude potřeba Ukrajině s rozjetou a válkou přerušenou inventarizací pomoci. „Jen ve zničeném Azovstalu bylo transformátorů s PCB 94. To je teď všechno rozstříleno a všichni ti obránci, co tam byli, to dýchali,“ říká Ivan Holoubek.

Válka na Ukrajině bude mít podle něho velké dopady na životní prostředí. „Chemička Rubižnoe, totálně zničená, vyráběla celou řadu nebezpečných látek. Chemička Azot, Lysyčansk, ocelárny Azovstal. Všechno systematicky zničeno...“ vypočítává Holoubek. Podle něho se dá odhadnout, že na Ukrajině v důsledku války bude tak dva tisíce kontaminovaných lokalit. A dodává, že už nyní se připravuje zmapování míst postižených válkou a na popisu konkrétních environmentálních hrozeb.

Možná už je snědený.
Možná už je snědený.

Příroda může z války i těžit

Prezident EUROPARC Federation Michal Hošek se ve svém příspěvku zaměřil na válku a vliv na ochranu přírody.

Jaké je přírodní bohatství Ukrajiny? Ukrajina je svou rozlohou 7,5 krát větší než Česká republika. 40 % rozlohy tvoří step, kvalitní černozem, kde se pěstuje obilí. Asi jednu třetinu krajiny tvoří lesostep a 16 % lesy. Na západ Ukrajiny zasahují Karpaty. „Velká část Ukrajiny se starosídelní oblast bez lesů. Mokřady tvoří jen asi 5 % území. Hodně mokřadů bylo v minulosti odvodněno,“ popisuje Ukrajinu Hošek.

Příroda Ukrajiny čelila významným tlakům už před válkou. Velkou roli hrála nelegální, ale i legální těžba dřeva, odvodňování mokřadů, vodní elektrárny, které fragmentují řeky. Docházelo k přeměně stepí na ornou půdu. Po roce 2014, kdy Rusko obsadilo Donbas, tu došlo k degradaci lesů a stepí.

Co s tím udělá válka? Jako ilustraci zvolil Michal Hošek biosférickou rezervaci Askanija-Nova. Předmětem ochrany přírody tu je step. Kvůli jejímu zachování se zde chovají velcí kopytníci, zebry, koně Převalského a zubři. Pastva těchto velkých kopytníků je hlavní opatření, které má zachovat to, co je v lokalitě cenné. Ke správě rezervace je zapotřebí také personál a technické vybavení.

Dnes se podle Hoška neví, co se v místě děje. „Je to na okupovaném území. Předpokládá se, že vojáci místní zvířata vybili a snědli,“ říká Hošek.

Pravděpodobně ustala i péče o území, o kterou se původně staralo 270 zaměstnanců. Teď se nestará zřejmě nikdo. Veškerá terénní technika nyní slouží armádě, a i kdyby ne, neměla by správa rezervace pohonné hmoty. A neměl by ji ani moc kdo řídit, protože mužská část zaměstnanců narukovala do armády.

Válka rezervaci pravděpodobně uvede do stavu, kdy obnova do předválečné podoby nemusí být možná. Ztracená hodnota je velká.

Ochrana přírody na válkou nedotčených místech Ukrajiny se podle Hoška snaží o standardní provoz, její výkon je ale z řady důvodů omezený.

Michal Hošek zmínil, že mokřady nezadržují jen vodu, ale mohou zastavit i invazní vojska, jak se ostatně na několika místech stalo. Mokřady tak mohou plnit i strategický prvek.

Mina. Kvůli ní jsou velké části krajiny nepřístupné. To přírodě nevadí.
Mina. Kvůli ní jsou velké části krajiny nepřístupné. To přírodě nevadí.

Michal Hošek říká, že z pohledu ochrany přírody převažují negativní vlivy válek. Devastace prostředí a ohrožených druhů, ztráta genofondu, lesní požáry. Jsou tu ale i z pohledu přírody pozitiva.

Jedním z nich je, že v důsledku zaminování jsou rozsáhlá území nepřístupná, což může vést k obnově přirozených procesů. Některé druhy na vojenskou činností způsobované narušování povrchu profitují, což dobře známe z českých vojenských újezdů a jejich bohaté druhová rozmanitost. Negativní vlivy však jasně převažují.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (53)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

4.7.2022 08:32
Zajimala by mne ta prvni fotografie. Vypada spis jako udelana z sirokouhleho
objektivu - tedy ze ten barak je velmi blizko jamy. Okna byla asi vymlacena a ted je vymenuji, OK ale jak to ze fasada domu je tak cista a nepoznamenana hlinou z toho mocneho vybuchu? Neni to montaz dvou fotek?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.7.2022 08:48 Reaguje na Miloš Zahradník
Nikdo po nás nechce situaci analyzovat, protože máme análovat bez
vlastního názoru. Každá válka působí ekologické škody, jen někde
vítězům nevadí a někde se na ně poražení odvolávají. I obrana ty
škody působí a co teprve znovudobytí ztracených území ? Ekologie
tak musí jít stranou, když se navíc chystá odveta místo jednání.
Odpovědět
sv

s v

6.7.2022 00:00 Reaguje na Břetislav Machaček
A je vidět machačku, že ty ten úkol plníš beze zbytku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.7.2022 17:56 Reaguje na Břetislav Machaček
A kdo má s kým jednat a o čem?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.7.2022 09:06 Reaguje na Miloš Zahradník
Hm, i ty stromy s nabílenými kmeny nenesou jakoukoli známku výbuchu. Jste bystrý!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.7.2022 09:12 Reaguje na Miloš Zahradník
Je to jistě naaranžované ukrajinskými nacionalisty! Jste bystrý, že jste to odhalil! Sdílejte, než to smažou! :-)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.7.2022 12:07 Reaguje na Petr Eliáš
Fajn, že sdílíte náš názor na naaranžovanost. Ale těmi ukrajinskými nacionalisty si já osobně vůbec nejsem jist. Těch lidí a skupin, co velmi ochotně překrucují skutečnost, bohužel, stále přibývá. A těch, co si nechají ledacos nakukat, moc neubývá.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.7.2022 12:37 Reaguje na Miloš Zahradník
Vy jste pyrotechnik?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.7.2022 14:21 Reaguje na Jakub Graňák
Na pozorovani ucinku blata hazeneho na cistou barevnou stenu netreba byt pyrotechnikem. Netvrdim, ze ta fotografie je fake, spis bych byl zvedavy na nejake dalsi fotografie prislusneho terenu
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.7.2022 15:38 Reaguje na Miloš Zahradník
Na určení směru vyvrženého materiálu v souvislosti s použitou municí, její balistickou křivkou a posouzení ostatních vlivů (kupříkladu zmrzlé zeminy) zcela jistě pyrotechnikem být musíte... takže prostě jen kecáte a nevíte o čem.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.7.2022 16:36 Reaguje na Jakub Graňák
Balisticka krivka vyvrzene zeminy? To slysim poprve :) Pyrotechnika tedy neni zrovna moje hobby ale meteorologie ano. A tak si pamatuji, ze zeme v okoli Kyjeva byla v dobe, kdy se tam bojovalo bahnita, v letosni mitne zime nejspis predtim vubec nezamrzla. Ale porad plati, ze jen pochybuji (o te fotce, po cetnych zkusenostech predchoziho pulroku s obrazovymi i tectovymi zpravami z ukrajinskeho bojiste) nevim nic urciteho v tomto smeru jiste a ani to netvrdim
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.7.2022 18:24 Reaguje na Miloš Zahradník
Balisticka krivka dopadající munice (pro idioty). Pořád platí, že bez sebemenších znalostí problematiky fabulujete, tudíž kecáte, nic víc
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.7.2022 18:32 Reaguje na Miloš Zahradník
Když to tak znova pozoruji, řekl bych, že ta jáma je vybagrovaná. Přední okraj se jeví jako nasypaný, kořeny nejsou roztříštěné, zemina je navršena po obvodě v těsné blízkosti jámy. Pod obrázkem také nikdo netvrdí, že kráter vznikl výbuchem - takže nikdo nelže, jen tak trochu manipuluje s myslí důvěřivých lidí.

Možná by to paní Tylová brala jako tůň na zadržování vody v krajině - což zjevně činí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.7.2022 18:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Samej odborník na krátery tady, jak pozoruju
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.7.2022 20:23 Reaguje na Jakub Graňák
A najednou jste tu ten největší odborník na krátery vy. Že tak najednou...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.7.2022 10:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Zkuste předložit nějaká fakta...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.7.2022 13:48 Reaguje na Jakub Graňák
To snad musíte předložit nějaká fakta vy, že jste z nás největší odborník!

Jen tak mimochodem, ta hlína kolem kráteru vepředu je úplně jiná než ta vzadu. Má typickou strukturu jako výkopek.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.7.2022 19:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Zkusme při pohledu na tu fotografii zapojit logiku ano?
Vzhledem k rovnoměrnému kruhovému tvaru se lze dovtípit, že projektil dopadl kolmo, nebo téměř kolmo k zemi. Vzhledem k hloubce kráteru, která podle fotky (jako měřítko posloužily okolní stromy) je tak kolem třech až čtyřech metrů, se projektil zapíchl do země (pamatujete ty snímky s raketami zapíchnutými v něčím obýváku) někam na úrověň výše zmíněné hloubky a explodoval. Kampak asi unikne vyvržený materiál z takové hloubky? Do stran, nebo dolů? - nikoli bude to kolmo, nebo téměř kolmo vzhůru, protože tímto směrem může jedině uniknout explozí uvolněná energie. A kampak takto kolmo vzhůru vyvržený materiál dopadne? Že by kolmo dolů? - což mimo jiné vysvětluje ten násep okolo kráteru že? Dalším zjevným faktem je (pro každého kdo to má alespoň trochu v oku), že budova je od kráteru vzdálena zhruba 20 metrů, tudíž pokud by jsme chtěli hledat nějakou vyvrženou zeminu unikající z místa exploze v ostrém úhlu do stran, patrně bychom ji nalezli na střeše té budovy.

Nezlobte se na mě, ale občas je lepší místo debilních řečí zapojit mozek, případně mlčet.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.7.2022 21:00 Reaguje na Jakub Graňák
Co minite vyrokem "protože tímto směrem může jedině uniknout explozí uvolněná energie" jak vite, do jake hloubky pronikl ten projektil (videli jsme jinde bomby zapichnute - na fotografii tedy - do stromu) a co to je za divnou kapalinu na dne te jamy
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.7.2022 07:45 Reaguje na Miloš Zahradník
Protože při explozích uniká energie směrem nejmenšího odporu - že by učivo druhého stupně ZŠ? Také jsme viděli rakety zapíchnuté přes tři podlaží do paneláku, vy víte jaký konkrétní typ projektilu tam dopadl a k čemu je určený? Nevíte - přestaňte fabulovat, víte naprosté... A co je to za kapalinu? Co třeba kanalizační hřad? Znovu pokládám otázku: Jste pyrotechnik? Máte praktické zkušenosti s výbušninami? Pokud na obě otázky zní odpověď ne - tak jste jenom obyčejný žvástal.

Příjde mi naprosto fascinující, jak tady dřístáte cosi o fake kráteru. Proč by se někdo obtěžoval s výrobou takové kraviny? Myslíte, že jich tam mají málo? Zkuste se zamyslet, pokud vůbec máte čím, čemu by výroba podvrženého kráteru měla posloužit
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

5.7.2022 09:30 Reaguje na Jakub Graňák
Nadhodil jsem pouze moznost, ze "verohodne" slepit dve fotografie neni dnes zadny problem. Vy porada mavate jakoby odbornymi pojmy "balisticke krivky" a "energie unikajici smerem nejmensiho odporu" (ten smer zavisi na balisticke krivce konkretniho projektilu? a jak hluboko se dle Vas ta bomba pred vybuchem zaryla?) Tvarite se jako odbornik na pedologii, vybuchy a fyziku zaroven. U mne proste jen ta fotografie vyvolava radu otazek - na ktere chybi odpovedi. Pokud sem napise nejakou blizsi informaci nekdo, kdo ma opravdu zkusenosti s vybusninami jiste to oceni i dalsi ctenari tohoto clanku
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.7.2022 13:41 Reaguje na Miloš Zahradník
Čím plošší křivka, tím plytší a elipsovitější kráter. Dál se vašima kravinama nehodlám zabývat
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

5.7.2022 14:55 Reaguje na Jakub Graňák
Kraviny pisete Vy. Tvarite se, jako by impuls a kineticka energie toho naboje (pred jeho vybuchnutim, radeji tohle zduraznim) mela vyrazny vliv na tvar krateru. Coz jiste plati pro nevybuchlou bombu (resp. pro bombu ci strelu, jejiz kineticka energie pred vybuchem je srovnatelna s energii uvolnenou vybuchem) Ja se netvarim, ze jsem odbornik na vybusniny (a pedologii zaroven) -znalce s velmi podivnymi "argumenty" ze sebe delate Vy
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.7.2022 19:21 Reaguje na Miloš Zahradník
Když se netváříte, že jste odborník - tak co se serete do hodnocení, zda je nějaký kráter fake, nebo ne?
Já se taky netvářím, že jsem odborník na výbušniny, ale narozdíl od vás používám mozek.
A co se týče pedologie, pokud nejste minimálně soudním znalcem v oboru půdoznalství, tak mi nešaháte ani po podrážky, máucta
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

6.7.2022 00:38 Reaguje na Jakub Graňák
Mozek se da pouzivat i jinak, nez k vedeni silackych reci. Mozna by Vam v tomto poradil nejaky znalec psycholog, nemusel by to ani byt soudni znalec
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.7.2022 10:40 Reaguje na Miloš Zahradník
Chachá, říká někdo, kdo ho zapomněl nejprve použít a pak teprv vyvozovat závěry:-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.7.2022 09:51 Reaguje na Jakub Graňák
Je úplný nesmysl soudit podle jedné fotky a vůbec nepoznat podmínky na místě, zjištěné buď přímo návštěvou toho místa nebo aspoň podrobným videem, natáčením nějakého poučeného člověka, který tu prohlídku dělá a zjišťuje charakteristiky na místě. Například z blízkosti velké řeky a vymodelování krajiny kolem Kyjeva se dá usuzovat, že na spoustě míst je písčitá půda z říčních nánosů či dokonce by se to dalo charakterizovat jako nekvalitní písek. A taková půda se chová při zásahu výbušnou střelou či raketou úplně jinak než bláto a třeba ve hrách není na rozdíl od bláta příliš atrakticní, protože při výbuchu neprodukuje ony žádané efektzy. Takže když je člověk vyfutrovaný válečnými počítačovými hrami, tak může být při posuzování fotek z reálného prostředí úplně mimo. A ta písčitá či písčitojílovitá světlá půda je na fotkách a videích občas i vidět.
A že by si to Ukrajinci vybagrovali sami? Jen russácký propagandistický blábol, mají od russáků takových věcí k focení nadělaných dost, nemusí to dělat sami. Ostatně kdyby to udělali v takovém rozsahu, v jakém je ta Ukrajina reálně zničená, nedělalo by po ty čtyři měsíce války 50 - 100 tisíc ukrajinců nic jiného než že by svou zemi ničili a rozbíjeli. To je opravdu blábol, který dokáží sežrat jen russáci s totálně vymytým mozkem , nikdo jiný.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.7.2022 13:41 Reaguje na Radim Polášek
Asi tak:-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.7.2022 09:37 Reaguje na Miloš Zahradník
Koukám, že jste stejný odborník na focení jako na výbuchy. Právě širokoúhlý objektiv právě vzdálenější předměty za ohniskem jakoby přibližuje. Ten kráter je vzdálený od toho baráku v pozadí minimálně 20, spíš aspoň 30 metrů.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

5.7.2022 10:04 Reaguje na Radim Polášek
S focenim objektivy ruznych ohniskovych vzdalenosti mam, na rozdil od vybuchu, sice pomerne dost zkusenosti ale presto se neodvazuji presne soudit, jakym - asi sirokouhlym (ostre je jak pozadi, tak blizke popredi) fotoaparatem (ci spis mobilem - dnesni mobily produkuji pocitacem natolik zprocesovane snimky, ze uz je tezke rici, ze to co zobrazuji je "realita") byla ta fotka porizena
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.7.2022 11:46 Reaguje na Miloš Zahradník
Taky jsem trochu fotil.
Přirozeně je to hrubý odhad. Založený na předpokladu, že ta fotka Photoshop neviděla. Ostatně na krajích fotky, hlavně vlevo je na oknech už vidět docela slušné zkreslení.
Viděl bych bych asi taky na mobil a potom na oříznutí fitky na jednoduchém editoru. Jaký třeba v mobilech zřejmě může být.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.7.2022 17:58 Reaguje na Radim Polášek
Přesně naopak, jak dycky. Objekty přibližuje teleobjektiv, je podobný dalekohledu. Širokáč oddaluje.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.7.2022 09:11
Myslím, že jde o dobrou a vyčerpávající analýzu.

Co ale udělat pro to, aby bylo co nejdříve vyjednáno alespoň příměří? Kolik máme politologů a sociologů v ČR a EU? Že nesrší nápady, co s tím? Že o tom nejsou diskusní pořady?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.7.2022 09:39 Reaguje na Jiří Svoboda
Souhlasim, ze jde o pomerne strizlivou analyzu z vice stran. Napr. treba i ta poznamka, ze miny prirode nevadi... Zajimala by mne zcela podrobna mapa ukrajinske cernozeme, kolik ji tam je, jake tloustky a jake kvality. Kdy ta cernozem vznikla? Az v posledni poledove dobe? Z detstvi si pamatuji partie z dejepisu, popisujici ze Nemci dokonce tamni cernozem za valky tezili, nejspis s cilem zlepsit kvalitu chudych piscitych pud u Berlina a jinde. Mozna by to bylo racionalni i dnes, prevezt cast te kvalitni pudy treba do Holandska kde maji velmi vyspele zemedelstvi, priznivejsi klimat bez pozdnich jarnich mrazu atd. a vseobecny dostatek vody k zavlazovani bez nutnosti budovani nakladnych zavlazovacich systemu pro vodu z Dnepru
Ukrajina je svou rozlohou 7,5 krát větší než Česká republika. 40 % rozlohy tvoří step, kvalitní černozem, kde se pěstuje obilí. Asi jednu třetinu krajiny tvoří lesostep a 16 % lesy. Na západ Ukrajiny zasahují Karpaty. „Velká část Ukrajiny se starosídelní oblast bez lesů. Mokřady tvoří jen asi 5 % území
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.7.2022 12:40 Reaguje na Miloš Zahradník
Z pohledu nácka je jistě vyvážení cizího přírodního bohatství racionální...
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.7.2022 14:18 Reaguje na Jakub Graňák
Pro chovani Nemcu (a jejich ukrajinskych prisluhovacu) behem ww2 na Ukrajine nemam sebemensi pochopeni - ale vyvazet za nalezitou cenu kvalitni cernozem do oblasti, kde ji dokazi s prospechem spotrebovat - to je neco podobneho, jako tezit ropu a dopravovat ji nekam daleko zakaznikum do cizich krajin. Na tomto obchodu s prirodnim bohatstvim neni v principu nic nacistickeho
Pokud je mi znamo, vyvazeni cernozeme z Ukrajiny se zatim moc neprovozuje ale prodej tamni pudy cizincum z bohatsich zemi- povoleny vladou Zelenskeho pred nekolika lety - vzbudil na Ukrajine vasne uz pred ruskou invazi
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.7.2022 14:50 Reaguje na Miloš Zahradník
To je ta reforma, dle které mohou půdu kupovat jen občané Ukrajiny a o prodeji cizincům se má rozhodnout následným referendem? Nebo nějaký jiný, pravděpodobně z dílny Kremlu?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.7.2022 16:39 Reaguje na Petr Eliáš
Vy si myslite, ze zakony posledni doby prijate Zelenskeho vladou jsou z dilny Kremlu? Uznam, ze by to byl mistrovsky tah, kdyby se ted nahle ze Zelenskeho vyklubal jejich agent....
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

4.7.2022 16:42 Reaguje na Miloš Zahradník
To ne. Ale na netu koluje mnoho verzí o této reformě. Hodně jich je vymyšlených v Kremlu, tak se ptám jestli myslíte tu oficiální nebo tu propagandistickou.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.7.2022 16:56 Reaguje na Petr Eliáš
Neznam podrobnosti. Mne ale obecne zajima vzdy vic prirodopis, istorie, zemepis a realna politika nez prislusne pravni predpisy. Ty se mohou rychle a radikalne menit - atimco fundovane pojednani o ukrajinske cernozemi, jeji kvalite a potencialni hodnote by bylo ozdobou ekolistu. Kdyby ho nekdo napsal...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.7.2022 18:39 Reaguje na Miloš Zahradník
Černozem je černozem, ať už je v Bratčicích, nebo kolem Chersonu Proto vzniklo názvosloví půdních typů, aby pojmenovalo půdy stejných vlastností a geneze, rozdíly jsou absolutně zanedbatelné - což ví každý kdo se o půdoznalství alespoň trochu zajímá - takže šup šup pro učebnici pedologie a dostudovat, ať nejste za blbce:-)
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

4.7.2022 20:36 Reaguje na Jakub Graňák
Rozdily barvy cernozeme v Bratcicich a kolem Chersonu jsou mozna "absolutne zanedbatelne" ale pudy samotne se budou asi dost lisit. Vy jste nejaky rychly znalec nejen fyziky ale i pedologie, koukam
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

5.7.2022 07:31 Reaguje na Miloš Zahradník
To víte, obojí jsem pilně studoval, takže mám z čeho čerpat
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.7.2022 11:07 Reaguje na Miloš Zahradník
Černozemě na Moravě a na Ukrajině se liší mocností humusového profilu. Na Moravě 60 cm, na Ukrajině přes metr. Těžba černozeme by byla ok, jako těžba jiných surovin, kdyby šlo o rozhodnutí státu. Pokud jiná země odváží černozem, je to zlodejina. Proti prodeji půdy Američanům, Saudům, Holanďanům, Němcům Ukrajinci protestovali, ale bylo jim to platné asi jako protesty nám. Toto byl hezký článek: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-rada-druhu-v-cenne-stepi-na-ukrajine-pretrvava-od-konce-doby-ledove
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.7.2022 09:26
Podle mne je v článku hodně alarmistických zelených blábolů. Většina plochy, kde ta válka prošlo, nebude poškozena víc než je poškozeno životní prostředí v oblastech, kde byl dříve těžký průmysl. U nás třeba Ostravsko, Karvinsko nebo Severočesko. Jinak by už před válkou na Ukrajině byla spousta plochy bývalého Sovětského Svazu neobyvatelná, protože tam byly zuřivé boje v druhé a ještě v první světové válce, které byly už tehdy charakterem dost podobné dnešním bojům. U nás by třeba nebylo obyvatelné Opavsko a západní a severní část Ostravska, protože tam při osvobozování probíhaly velmi zuřivé boje. V Polsku by třeba nebyla obyvatelná města jako Wroclav, Kostřín, Poznaň, protože z těch Hitler nechal udělat takzvaná "opevněná města" , které Rusové při útoku na Berlín obešli a potom museli rozstřílet, aby se německá posádka v nich vzdala. ( Zní to nějak povědomě, že?) Atd Atd. Neobyvatelná zůstávají pouze místa, kde se bojovalo bez přestávek mnoho měsíců až let a to spíš ještě z pietních důvodů než důvodu poškozeného životního prostředí.
Bude stačit jen počkat nějaký rok a většina ploch zregeneruje a většina válkou "dodaných" cizorodých látek se tam rozloží nebo zneutralizuje.
Kritické budou jen bodové excesy. Kde byly vybombardovaná skladiště pohonných hmot a chemikálií i jiná skladiště, výrobní provozy, zniřčeno větší množství soustředěné vojenské tecniky atd. Taky ty PCB transformátory budou problém, poločas rozpadu PCB je tuším až stovky let. Nikdy bych si nepomyslel, že to ještě dnes bude aktuální, evuidenci prostředků s PCB v podniku za účelem jeho likvidace jsem se zabýval cca rok po mém příchodu ze školy do práce do podniku a to je víc než 30 let. PCB bylo u nás coby tehdy socialistickém státě zakázáno nějako kolem roku 1986 a v kapitalistické Západě ještě o nějakých 10 - 15 let dříve. Ty bude třeba likvidovat podobně jako se u nás po Sametu čistily místa třeba v areálech starých průmyslových podniků, kde po mnoho desetiletí docházelo k chronickým únikům škodlivých látek.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

5.7.2022 15:20
Koukl jsem, zda mi Google neda vic informaci o te prvni fotce. Zda se tedy byt ze sameho zacatku valky: "Takto začal útok na Gostomel. Dnes kolem 7:00 explodovala ruská "vysoce přesná" raketa poblíž civilního obytného domu v Gostomelu, kde žijí mimo jiné děti. Výbuch a úlomky rozbily okna v dům, jako zázrakem nebyli zraněni žádní civilisté. Nechme to pro tribunál pro ruské válečné zločince," stojí ve zprávě https://www.ukrinform.ua/rubric-ato/3412188-u-gostomeli-rosijska-raketa-zalisila-veliceznu-virvu-bila-zitlovogo-budinku.html
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

5.7.2022 15:37 Reaguje na Miloš Zahradník
Tady jsou jeste dve dalsi jamy, nejspis vytvorene podobnym typem rakety
https://mil.in.ua/en/news/russian-greatness-in-kalynivka-near-kyiv-the-russians-bombed-a-private-house/ https://english.elpais.com/international/2022-05-12/the-double-tragedy-of-the-evacuees-of-chernobyl-nuclear-accident.html
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.7.2022 10:07 Reaguje na Miloš Zahradník
Ejhle, najednou to jde že? Budiž vám toto ponaučením, že než začnete šířit bludy, je lepší si věci ověřit
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

6.7.2022 11:27 Reaguje na Jakub Graňák
Moje stanovisko je stale stejne. Ptam se, jak narocnou akci by bylo pro takovyto ucel "verohodne spojit" dve fotografie pro dosazeni vetsiho obrazoveho ucinku. Neznam detaily prace prislusnych programu ale podeziram, ze tyhle programy, nejen Photoshop jsou dnes hodne pokrocile a podobnou praci by zvladly za par sekund i pri pomerne hrubem rucnim nastaveni linie lomu dvou zdrojovych fotografii. Zda se mi tedy ted tez, ze muze opravdu jit o jediny snimek a nejspis je to focene mobilem (?) ktery ma nekolik objektivu. I klasicky sirokouhly objektiv by tohle asi zvladl az takto rovnomernou ostrost popredi a pozadi ale nevim samozrejme https://photos.app.goo.gl/em8RjKbw7sGbdYSz7 O balistice se hadat nehodlam, "kudy a jak unika energie vybuchu" dovedou fyzici spocitat (neni to jednoduche) u hydrodynamickych jevu zatimco vybuchy v hline zatim moc do fyziky nepatri, vzdyt nejsou jeste ani zformulovany prislusne rovnice. Je to zatim ryze empiricka veda, hadam. Je treba zeptat se podrobne rozumneho praktika pres vybusniny - a to Vy ocividne nejste. Zaujalo mne taky, jak malo travy (jen v levem okraji snimku) kolem toho domu je a ze zima byla na Ukrajine az do konce unora vetsinou tepla, dokonce leckde uplne beze snehu si pamatuji. O zmrzle pude nemohlo byt letos reci a snih pak padal az s ochlazenim v breznu. Rad si ale od Vas prectu pripadne pojednani o vyvoji tehle pud v udolich rek nad Kyjevem. Videl jsem nedavno pomerne podrobne fotografie pud z Babiho Jaru v Kyjeve (z roku 1941 porizene nemeckym fotografem dokumentujicim tehdejsi deni v tom meste... byl to jeden z nejvyznacnejsich momentu dulezitych pro rozvoj narodniho sebeurceni tehdejsich ukrajinskych "elit" ) ani Ukrajina v okoli Kyjeva neni geologicky stejnoroda a "hliny" tamejsich melkych ci naopak strmych udoli se nejspis dost navzajem lisi z hlediska pedologie. Nemate nejakou podrobnou mapu rozsireni ruznych druhu ukrajinskych pud a jejich geneze v poslednich 10 000 letech? Rad bych se na ni podival. Otazka vyvoje klimatu a rostlinstva v Evrope v posledni poledove dobe me vzdy zajimala, byt jsem v tomto oboru uplny laik
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.7.2022 19:23 Reaguje na Miloš Zahradník
A já se znovu ptám: Proč by to někdo dělal? Mají tam málo kráterů, že si je musí kreslit ve fotošopu?
Podrobnou pedologickou mapu Ukrajiny skutečně nemám, ani u nás (v nesrovnatelně menší zemi a v tomto směru daleko lépe probádané) nejsou všechna místa dokonale probádána, navíc půdní sonda, jakožto základní metoda zkoumání, se provádí zpravidla do hloubky okolo 1,5m, což ten kráter evidentně přesahuje. Navíc se zpravidla zkoumají jenom půdní horizonty - podloží, ať už písčité, štěrkovité, nebo skeletovité se zkoumá pomocí geologických vrtů a to rozhodně není záležitost, kterou si můžete dovolit dělat co pár metrů (pokud tedy nejste v ČR a nemáte několik staletí času a tisíce amatérských geologů, co to z lásky k vědě zdarma udělají)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.7.2022 14:50 Reaguje na Miloš Zahradník
Mne docela překvapila informace, že "dnes ráno" to tam bouchlo a tentýž den pořídili fotku, kde již mají na domě vysazeny rámy oken připravené pro zasklívání.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.7.2022 08:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Vysazené rámy jsou práce na pár minut a ten snímek je focený silným teleobjektivem klidně z 300 - 500 metrové vzdálenosti a ten dům je klidně 60 - 100 metrů od díry.
Odpovědět
MV

Milan Vítkovič

5.8.2022 13:49
A nějaký článek o postupu vojsk USA a NATO z Afriky by nebyl?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist