https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/biotopove-stromy-si-lesnici-v-nemecku-povazuji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Biotopové stromy si lesníci v Německu považují

2.2.2023 05:34 | PRAHA (Ekolist.cz)
Doupné stromy se u nás značí symbolem modrého trojúhelníku, a měly by být – po dohodě s místními správami Lesů ČR – ponechány v rámci lesa netknuté.
Doupné stromy se u nás značí symbolem modrého trojúhelníku, a měly by být – po dohodě s místními správami Lesů ČR – ponechány v rámci lesa netknuté.
Kdyby les pořádal soutěž krásy svých stromů, tyto by to asi nevyhrály. Ukazují totiž spíš originální charakter, než pro daný druh typické vlastnosti. Stojí křivě, mají rozpraskanou kůru posetou vydlabanými dutinami, ztrouchnivělé větvě. Mnohdy už ani nežijí. Byť jsou plné života. Tyto tzv. biotopové stromy jsou ale pro lesy v Německu důležité.
 

Hospodářský význam tzv. Biotopbaum - biotopových stromů je prakticky nulový. Zato jejich ekologická role je pro zdraví a diverzitu lesa zásadní. Vynikají svou nedokonalostí, vadami růstu, poškozením. A právě tím v lese nabízí prostor k existenci řady jiných druhů živočichů, rostlin a hub.

A podstatné je, že jej budou dál nabízet i poté, co se samy sesunou k zemi. Tím se lehce liší od „našich“ doupných stromů.

Biotopový je jako doupný, který lesníkům nevadí

Za doupné stromy – lidsky řečeno stromy nabízející doupata – jsou u nás označovány stromy s vyvinutými přírodními dutinami, které mohou být využívány jako úkryt a hnízdiště pro ptáky, hlodavce, netopýry.

Doupné stromy se u nás značí symbolem modrého trojúhelníku, a měly by být – po dohodě s místními správami Lesů ČR – ponechány v rámci lesa netknuté. Teoreticky by neměly být pokáceny ani z důvodů svého zdravotního stavu, neměly by být odstraňovány ani po svém pádu na zem. Ale to se zhusta neděje.

Lesníci na ně často nehezky zahlíží – vidí v nich potenciální semeniště chorob dřevin – a víc jak pět kusů na hektar jich v lese většinou nestrpí.

To německým lesníkům nevadí, když je takových Biotopbaum na hektar víc. Tolerují je, i když nejsou přímo osídleny živočichy a zatím jsou jen potenciálním úkrytem; nehledí na to, kolik hub a plísní na svém kmeni nesou a zajímá je spíš, jaké všemožná mikrostanoviště na sobě nesou.

A taky je většinou nechávají přirozeně padnout a dotlít na zemi. Jejich zjevné nedokonalosti a vad si považují, a na hodnocení jejich nekvality mají i speciální hierarchickou typologii. Hodnotí tím jejich přínos pro druhovou rozmanitost.

Na vrcholu pomyslného žebříčku stojí stromy se všemožnými dutinami. Stejně jako u našich doupných. Pak ale následují rysy jako poranění kmene – stržená kůra a obnažené dřevo či výraznější podíl „mrtvého“ dřeva v koruně. To už by u nás mohl být trochu problém, z důvodu bezpečnosti.

Dále jsou v Německu chváleny biotopové stromy za výrůstky, rakovinu, hnilobu, přítomnost pevných a slizkých plodnic hub.

A taky za nejrůznější epifytické, epixylické – na trouchnivějícím dřevě rostoucí – parazitické struktury, výkvěty a slizotoky. Ty už by se u nás v „čistém“ lese asi moc nelíbily.

Rozdíl je i v tom, jakým způsobem se Biotopbaum v Německu označují.

Biotopové stromy jsou vnímány jako přirozená součást přírody, protože i „mrtvé dřevo je plné života“ a má být součástí zdravého, rozmanitého lesa.
Biotopové stromy jsou vnímány jako přirozená součást přírody, protože i „mrtvé dřevo je plné života“ a má být součástí zdravého, rozmanitého lesa.

Neuklizený les je dobrý les

Už to tolik není o přemlouvání lesníků. Ale povolaný činovník ochrany přírody, biolog s certifikací pro oblastní lesy, prostě na strom nasprejuje zelenou vlnovku. A je to.

Stromy jsou pak ještě zaneseny do databáze, a pokud by se jich němečtí lesníci chtěli zbavit, musí se ptát na svolení biologů.

Takže například jeden takový německý „biolog přes stromy“ Klaus Brünner nedávno oslavil hezké životní jubileum s tím, že za posledních více než 50 let označil přes 17 000 biotopových stromů. A lesníci mu za to ještě poděkovali.

Biotopové stromy jim totiž povětšinou nevadí. Vnímají je jako přirozenou součást přírody, a dobře chápou, že i „mrtvé dřevo plné života“ je součástí zdravého, rozmanitého lesa. A potíže jim nečiní, když se takový strom svalí na zem a rozkládá se dál.

Ví, že je takový trouchnivějící kmen cenným přínosem, životním prostředím pro živočichy, rostliny a houby, je zdrojem potravy například pro larvy.

Biotopové stromy pak přirozeně doprovází ještě další mimořádné stromy. Ty věkovité, přezdívané Metuzalémy. Rostou, co les lesem stojí, jsou náležitě mohutné. Připomínají názorně předchozí vývoj porostu. A ano, funkčně se se stromy biotopovými trochu překrývají, ale mají svou vlastní ochrannou kategorii.

Dohromady tyhle zdánlivě neatraktivní a neudržované exempláře, celý ten trochu „neuklizený“ les se spoustou mrtvého dřeva, Metuzalémů a biotopových stromů, je cestou, jak podpořit biodiverzitu. I v lesích, které jsou pěstované „na produkci“, hospodářských.

Německo má 93 milionů biotopových stromů

Mezi jednotlivými spolkovými zeměmi Německa panují v přístupu k Biotopbaum drobné rozdíly.

V lesích Bádenska-Württemberska je cílem 15 biotopových stromů na hektar, anebo stav, kdy je od jednoho takového zajímavého stromu do vzdálenosti 170 metrů druhý.

V Bavorsku jich mají do hektaru deset, a v Porýní-Falcku by rádi viděli na třech hektarech po jedné skupině, shluku nejméně 15 stromů, ponechaných pro plnění biologických a ekologických funkcí.

A v Hesensku pak doplňuje „sestavu“ 10 biotopových stromů do hektaru ještě trojice Metuzalémů.

Hrubý průměr z německé celonárodní inventarizace lesů pak vypovídá o 9-10 biotopových stromech na hektar. To je dohromady cirka 93 milionů stromů. Přes 60 % z nich jsou listnáče, ale nemají tu problémy ani se smrky.

Pochopitelně, že smrk nelze ponechat jako biotopovou dřevinu, pokud hrozí napadení kůrovcem. Ale když už je smrk suchý – kůrovec z něj již vylétl – může se bez obav stát biotopovým stromem. Momentálním trendem je podíl biotopových stromů ještě zvýšit.

K otázce, jak přistupovat k nevzhledným a hospodářsky nehodnotným exemplářům stromů, prostě v Německu přistupují odlišně, než v Česku. Ty na pohled nehezké, které by v lesních soutěži krásy nejspíš nevyhrály, raději nechávají přírodě. A ta je za to ráda.

Švýcarský model

Ani švýcarští lesníci nestojí stranou. Jejich Úřad pro životní prostředí stanovil za národní cíl do roku 2030 – dosažení 3-5 stanovištních stromů na hektar lesní plochy. K tomu ale ještě 2-3 % rozlohy lesů s ponechanými ostrůvky starých stromů (Metuzalémů) a 5 % lesů, ponechaných bez lesnických zásahů.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

2.2.2023 09:52
Biotopový strom?
Evidentně tu dochází k matení veřejnosti, neb nedávno tu byli všichni poučeni, že biotop je, cituji: "uměle založené jezírko, na jehož dno je umístěna fólie s drenáží."
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-nive-kunratickeho-potoka-v-prazskem-braniku-bude-novy-biotop

Tudíž teď jsem zmatený a nevím jak si představit biotopové stromy. V jezírku se o žádných stromech nepsalo.
Prosil bych odborné názvosloví neohýbat podle momentální potřeby.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.2.2023 11:55 Reaguje na Petr
Máte pravdu, Němci mají ze slova biotop modlu, používají ho nesprávně a nad míru. Ale zní to dobre, nedotknutelně až posvátně :)
Odpovědět
Pe

Petr

2.2.2023 13:31 Reaguje na Jarka O.
Přiznám se, že jsem měl víc na mysli ono "jezírko". Říct u zkoušek biotop je jezírko s folií, tak mám ostudu a novou přezdívku.
Jinak je ale tenhle článek o stromech výborný a moudrý.
Náš přístup ke stromům je opravdu jiný. Jako bychom se stromů báli, a starých nejvíc.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.2.2023 13:47 Reaguje na Petr
Bát se stromů... no já mám ráda smrky, nejvíc ty dospělé, protože voní a jsou krásné, a vidíte, jsem i na ekowebu v absolutní menšině.
Moc se mi líbí 1. fotka se sovičkou.
Biotop jsou místa, kde něco žije, ne ;) ?
Odpovědět
Pe

Petr

2.2.2023 14:03 Reaguje na Jarka O.
Ano, smrky voní krásně. Zkuste v létě douglasky. Také krásná, silná a zvláštní vůně.
A na jaře porost dubu červeného, vůně téměř jako dámský parfém.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

3.2.2023 10:51 Reaguje na Jarka O.
Jsem podporovatelem výsadby listnatých dřevin, ale je to tím, že žiju v oblasti, kde jsou výhradně smrkové lesy. Určitě by to chtělo alespoň pár nějakých listnatých buněk v tom smrkovém moři;)
Ale určitě by mi bylo neskutečně líto, kdyby smrk vlivem sucha a následně kůrovce vymizel. Je to strom s krásnou korunou, krásně voní. Smrkové a borové lesy bereme jako standard, jak má les vypadat, je to v nás zakořeněné.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.2.2023 10:46 Reaguje na Jakub Brenn
Myslím, že to není špatné zakořenění, protože na Vysočině jsou jehličnany, smrk, původní, s příměsí javoru. Smrk se sázel a těžil, listnáče v lesích zůstávaly, alespoň nevím o tom, že by se jich někdo ve velkém zbavoval. 200 let to hospodaření šlo a najednou by to nemělo jít?
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

5.2.2023 13:50 Reaguje na Jarka O.
Na Vysočině je smrk původní? Jedině ve směsi s bukem a jedlí případně klenem v jedlobukovém 5. vegetačním stupni, přírodní smrčina jako taková tam původní být nemůže....
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.2.2023 14:51 Reaguje na Karel Pavelka
Na Vysočině jedle, smrk, javor klen. Buk není jako v Buchlovských kopcích štíhlý a vysoký, podobá se ovocnáčům.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.2.2023 15:03 Reaguje na Karel Pavelka
Nemusí to být jen vegetačním stupněm, ale i půdou, že se buku jinde daří lépe.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.2.2023 20:06 Reaguje na Petr
Na https://cs.wikipedia.org/wiki/Biotop se píše

Biotop, někdy také habitat neboli stanoviště, je biotické (živé) i abiotické (neživé) prostředí, ovlivněné a po-změněné živou složkou přírody – biotou. Lze ho chápat jako společné prostředí určitých složek biocenózy, tedy soubor všech vlivů, které vytvářejí životní prostředí všech zde žijících organismů.
Synonymem pojmu biotop je stanoviště. Podle některých autorů je však pojem stanoviště užší než biotop. Např. v biotopu pomalu tekoucí vody je více stanovišť: dno, břeh apod.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

12.2.2023 19:06 Reaguje na Majka Kletečková
Děkuji
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.2.2023 10:57
Rejete viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Biotop
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.2.2023 20:02
Staré stromy do lesa patří. Těch pár procent metuzalémů nemůže ekonomiku ohrozit.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.2.2023 10:54 Reaguje na Karel Zvářal
Ale kolem nich by mělo být aspoň někde prázdno s osluněným kmenem.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

3.2.2023 10:29
Tak dodávky dřeva mají zajištěné od nás a jiných zemí "Východu".
Ale jinak palec nahoru.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.2.2023 10:52 Reaguje na Jakub Brenn
Ano. Na "Východě" se dá vydělávat, ať jde o vymýcení lesa nebo ochranu medvěda (lidojeda). Na svém území těží výběrově a medvěda, který se přiblížil k lidem, zastřelili.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

5.2.2023 13:53 Reaguje na Jarka O.
Jenže iniciativa jde od nás.....my vykácíme a prodáváme... Německo je v lesnictví úplně jinde než my, byl jsem tam na exkurzi po lesích i ve Švýcarsku, my jsme sto let za opicemi, proto tu máme tu kalamitu..
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.2.2023 14:54 Reaguje na Karel Pavelka
Třeba byste se podělil, v čem jsou vyspělejší a proč nemají kalamitu. Jsou různé druhy kácení a prodeje.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.2.2023 08:27 Reaguje na Karel Pavelka
Někdo musí prodat, aby se uživil, někdo může mít svou skalku (lesík), jako dotovanou libůstku.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.2.2023 11:29
Každý takový strom znamená průměrně kolem 100 m čtverečních plochy, která je vyřazena z produkce dřeva. U nás vidím jedinou možnost, jak tyto stromy zajistit v lese pouze v tom, že majiteli lesa bude za takhle zabranou plochu, která jinak by byla produkční, vyplácena náhrada. Potom by ještě měla být vyplácena náhrada, pokud se stane, že takový vysoký strom v době růstu okolního nového lesa spadne, třeba u suchého stromu uhnitím kořenů a u živého stromu třeba vyvrácěním větrem a spadlý strom poničí okolní sazeničky.
U produkčního lesa se pak bude muset vyřešit to, že takový strom ponechaný po vykácení ostatního lesa je extrémně citlivý na vítr. Zvláště jehličnatý - smrk atd. Jako osamoceně stojící ho bude nutné nějak upravovat, třeba seřezáním třetiny, poloviny koruny stromu.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

12.2.2023 19:09 Reaguje na Radim Polášek
Pak se připomínám s potřebou náhrady za déšť, vítr, zimu, slunce, vršek, dolík ...
Nebo i za to, že je to les a né parcela na václaváku
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist