Lidé od začátku tisíciletí rozšířili pobřeží o 2500 kilometrů čtverečních

Koncept utváření nové půdy na místech, kde předtím byla voda, není ničím novým. V tomto tisíciletí ale počet uměle vytvořených ploch výrazně narostl, píše list The Guardian. Lidé od roku 2000 rozšířili přirozená pobřeží po celém světě o více než 2500 kilometrů čtverečních - to je plocha odpovídající zhruba rozloze Lucemburska. Uvádí to studie zveřejněná v odborném časopise Earth's Future.

Vědci pod vedením Dhritiraje Sengupty z univerzity v anglickém Southamptonu analyzovali pomocí satelitních snímků změny pobřeží ve 135 velkých světových městech. Z jejich bádání vyplývá, že novou zemi budoval nejvíc takzvaný globální Jih s Čínou, Saúdskou Arábií a Indonésií na čele pomyslného žebříčku. Jen v Šanghaji, největším čínském městě, přibylo přibližně 35 kilometrů čtverečních půdy.

Za většinou projektů stála potřeba rozšířit přístavy a města a industrializace. Luxusní projekty, jako jsou dubajské Palmové ostrovy, tvořily jen malý podíl.

Rozšíření pobřeží má zásadní dopad na životní pobřeží a často vede k ničení mokřadů a nevratnému narušení ekosystémů, připomíná The Guardian. Například ve Žlutém moři mezi severní Čínou a Korejským poloostrovem kvůli této praxi vymizela více než polovina písčitých a bahnitých záplavových mělčin. Nová půda navíc pravděpodobně dlouho nevydrží - až dvě třetiny těchto ploch do konce století ohrozí zvýšení hladiny oceánů v důsledku klimatické změny, upozorňují vědci.

---

reklama

---