https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mraziva-noc-patrne-na-rade-mist-zhatila-usili-pestitelu-merunek-mini-odbornik
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mrazivá noc patrně na řadě míst zhatila úsilí pěstitelů meruněk, míní odborník

29.3.2023 12:35 (ČTK)
Pěstování raných odrůd meruněk se tak stává čím dál větším rizikem a někteří sadaři už naznačili, že další sady vysazovat nebudou a budou se rozhodovat, jak lze postupovat dál. "Existují i výrazně pozdnější odrůdy, například kanadská meruňka. Ale začít pěstovat jiné odrůdy není tak snadné. Sad začne plodit za čtyři až pět let," uvedl Žalud.
Pěstování raných odrůd meruněk se tak stává čím dál větším rizikem a někteří sadaři už naznačili, že další sady vysazovat nebudou a budou se rozhodovat, jak lze postupovat dál. "Existují i výrazně pozdnější odrůdy, například kanadská meruňka. Ale začít pěstovat jiné odrůdy není tak snadné. Sad začne plodit za čtyři až pět let," uvedl Žalud.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Mrazivá noc, při níž na některých místech v moravských a slezských nížinách klesla teplota podle meteorologů i pod minus sedm stupňů Celsia, patrně již nyní opět zmařila úsilí pěstitelů meruněk. Podle výzkumníků je kritická teplota, při níž je poškozeno ve fázi plného kvetení 90 procent květů, minus 4,4 stupně. Sedm stupňů už je "tutovka", řekl ČTK bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - Czechglobe Zdeněk Žalud.
 

"Dnes ještě nikdo nic nepozná, ale když mráz poškodí pletiva, květ začne pomalu šednout, až zčerná. Za tři až čtyři dny bude jasno," řekl Žalud. Pro ty pěstitele, kterým se lokálně kritické mrazy vyhnuly, ale starosti nekončí. Už příští týden totiž hrozí znovu. Podle dat z meteorologických stanic je zřejmé, že výrazně chladněji bylo na Moravě a ve Slezsku, zatímco v Čechách teploty pod nulu zdaleka tak hluboko neklesaly. Meruňky se však pěstují nejvíce na jižní Moravě. Pro sadaře tak nemělo ani smysl zapalovat mezi stromy ohně, protože teplota byla příliš nízká a finanční náklady jsou velké. Nemají přitom zdaleka jistotu, že díky tomu úrodu zachrání.

V Česku se pěstují meruňky odrůdy Velkopavlovická a jí příbuzné, což jsou rané odrůdy s brzkým květem. A vzhledem k tomu, že zimy jsou v Česku čím dál teplejší a jaro přichází dřív, tak stromy čím dál dříve vykvétají. Riziko nočních mrazů zůstává na stejné úrovni, a tak je čím dál větší riziko, že mrazy květ či malé plůdky zničí. Přijít mohou mrazy až zhruba do poloviny května. "V poslední dekádě řešila Česká pojišťovna škody způsobené mrazy sedmkrát osmkrát, zatímco v předchozích dekádách tak dvakrát za deset let," poznamenal Žalud. Od roku 1961 do roku 2020 se v Lednici na Břeclavsku posunulo kvetení meruněk průměrně o 12 dnů dopředu. "A do roku 2050 očekáváme, že se posune o další dva týdny," řekl Žalud.

Pěstování raných odrůd meruněk se tak stává čím dál větším rizikem a někteří sadaři už naznačili, že další sady vysazovat nebudou a budou se rozhodovat, jak lze postupovat dál. "Existují i výrazně pozdnější odrůdy, například kanadská meruňka. Ale začít pěstovat jiné odrůdy není tak snadné. Sad začne plodit za čtyři až pět let. A také je otázka, kdo to bude chtít dělat," uvedl Žalud. I když meruňky nejsou tak problémová komodita jako jablka. "Nejde jen o agrometeorologické podmínky, ale i o ekonomické. České sady tvoří především jabloně, ale když se zavřela cesta do Ruska, Poláci namířili jablka do Evropy," připomněl Žalud. Mnozí pěstitelé si tak spočítali, že za dané situace se jim jablka pěstovat nevyplatí a část sadů odstranili.

Žalud také upozornil, že ranní mrazíky sice s klimatickou změnou nesouvisejí, stejně jako sucho, povodně či tornádo a jde o jevy, které doprovázely život v Česku zcela běžně. "Ale četnost těchto extrémních jevů je dopadem změny klimatu. Poznatků už máme dost, takže je důležité, abychom s nimi pracovali a dokázali je využít v náš prospěch," řekl Žalud.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Uhrovič

29.3.2023 14:18
Hodonínsko a Břeclavsko velmi špatné, hodně meruněk pomrzlo.
Chtělo by to lepší odrudy a ne umělou inteligenci, tak to nezachrání a lidi se z ní nenažerou.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.3.2023 14:49 Reaguje na Michal Uhrovič
Zřejmě Velkopavlovická a podobné odrůdy jsou nejchutnější a tudíž se pěstitelé zdráhají je nahradit jinými. Meruňky odolnější jarním mrazíkům vyšlechtili už za socíku, ale mezi velkoproducenty se zatím moc neujaly.
Ovšem nyní to vypadá, že se odolné meruňky začnou hledat.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

29.3.2023 16:20
Častejšie jarné mrazíky sú príznakom klimatickej zmeny. Viete niekto vysvetliť prečo CO2 dokáže spôsobiť teplú zimu a zdvihnúť priemernú teplotu v Čechách o 2.5 °C a zároveň nedokáže počas jasnej noci na konci marca zabrániť tepelnému vyžarovaniu, resp. vrátiť časť tepla naspäť k zemi tak aby tie úbohé marhule zase nepomrzli?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.3.2023 09:32
U nás na Karvinsku úspěšně plodily drobnoplodé meruňky už před 100 léty,
ale pouze ty vysokokmenné. U mých prarodičů to byl strom přesahující jižní
štít domku a strom rodil každoročně, protože jarní mrazíky na květy tak
vysoko nedosáhly. Plody byly sice o velikosti větších špendlíků, ale byly
velmi sladké a aromatické. Strom tam vydržel cca 80 let, ale pak musel být
bez náhrady novými vlastníky pokácen. V okolí už dnes tato "odrůda" nikde
není a ty odrůdy s kvalitními plody jsou vesměs nízkokmenné a náchylné na moniliózu a jiné choroby. Ten starý strom netrpěl ničí a to ani těmi mrazy a to ani těmi extrémními, které bývaly -30 i u nás. Koukněte na ty špendle,
které taky netrpí chorobami, mrazy a plodí stále každý rok! Nepřehnali jsme to už s tím šlechtěním na velikost, chuť a možnost sklízet ze země? Měřím
jako amatér roky venkovní teplotu a ve dvou metrech bylo předevčírem
-5, ale už 7 metrů nad zemí pouze -1 a i to může může být návod, jak
vysoké stromy pěstovat, aby jim nezmrzly květy jarními přízemními mrazy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.3.2023 09:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě dodám, že s úspěchem jsem tu pěstoval i Velkopavlovickou ze
které jsem jednou sklidil 130 kg! prvotřídních meruněk, ale to byly
doby se vzduchem plným síry, která nedovolila bujet monilióze a se
sice krutou zimou, ale vyrovnaným jarním počasím. Dnes neobstojí
ani její semenáče bez postřiku a bohužel už třetí rok ani tomu mrazu. U jednoho ho uvažuji pustit vysoko jako kdysi tu meruňku
u prarodičů a sbírat jako oni pouze zralé padavky na kompot, ale
tu pak nepůjde stříkat kvůli výšce proti monilióze. Takže asi
nakonec zakročí pila a návrat k méně háklivému ovoci.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.3.2023 16:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Možná to byl semenáč z plané perské divoké meruňky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.3.2023 18:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nevím. Tehdy to nikdo nezkoumal a sadil to, co sousedovi dobře rostlo a rodilo. Nás dnes semele
reklama a jsme zklamaní. Jinak kdysi nebyl problém
s chorobami ani u švestek, rynglot a ani jabloní a
hrušní. Nyní pomalu bez postřiků nenarostou ani ty
padavky. Dokonce už je problém i s lískáči a vlašáky, které netrpěly žádnými chorobami a rodily rok, co rok. Něco jsme pokazili šlechtěním, něco
změnou prostředí a něco "dovozen" chorob a škůdců.
Ona ta izolace a místní odrůdy asi byly lepší, než
globální šíření všeho možného. Někdy mám dokonce
podezření, že někdo ty choroby šíří sazenicemi
záměrně, aby byl na nové sazenice a postřiky stále
odbyt. Je to jako s léky, které zase ničí v těle něco jiného, co se musí zase léčit jinými léky a
tak se kšefty hýbou.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist