https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/PR-nejde-to-jinak.prirodu-na-snezce-budou-opet-chranit-site
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nejde to jinak. Přírodu na Sněžce budou opět chránit sítě

1.6.2023 05:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto | Radek Drahný / KRNAP
Správa Krkonošského národního parku ve snaze ochránit vzácnou a zranitelnou přírodu vrcholu Sněžky před náporem neukázněných návštěvníků opět přistupuje k instalaci ochranných sítí oddělujících prostor pro turisty od prostoru pro přírodu. Ty budou lemovat přístupové cesty na Sněžku od včerejšího dne až do konce října.
 
Ochranné sítě se objeví na obou místech jako v minulých letech a to na vrcholu a v sedle u bývalé Obří boudy (u Slezského domu). Na Sněžce bude přibližně 600 m ochranných sítí, v sedle pak 500 m.

Návštěvníkům vrcholu byl k volnému pohybu v minulosti vyhrazen prostor přibližně o velikosti poloviny fotbalového hřiště. Mnozí to ale nerespektují a vstupují na alpínské trávníky či lezou po skalách. Proto správy obou krkonošských národních parků v posledních letech v letní sezoně oddělují prostor přírody od návštěvníků oranžovou ochrannou sítí.

Turisté cestou na Sněžku. Někteří piknikují na alpinských trávnících.
Turisté cestou na Sněžku. Někteří piknikují na alpinských trávnících.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Kašpar / Archiv a Facebook Správy KRNAP

Kromě tohoto opatření budou i letos pro celou letní sezónu vyčleněni strážci, kteří budou celý den na Sněžce dohlížet na dodržování zákonných pravidel. Tato strážní a informační služba bude posilována i o služby s Policií ČR.

Extrémní a symbol – tato dvě slova zcela vystihují Sněžku. Nejvyšší hora Česka je symbolem pro všechny Čechy. Extrémní je pak z mnoha důvodů. Roční průměrná teplota 0,2 ˚C a vysoké množství dešťových a sněhových srážek řadí vrchol Sněžky mezi nejextrémnější prostředí u nás.

Foto | Radek Drahný / KRNAP

Extrémní je i návštěvnost vrcholu. Denní počet pěších turistů v letní sezóně je 8 000–9 000 osob. V tomto počtu nejsou zahrnuty počty přepravených osob lanovou dráhou Pec pod Sněžkou–Sněžka (s denní kapacitou až 2 400 osob). Tím se vrchol Sněžky stává turismem nejzatíženější přírodní lokalitou u nás.

Zvláštní jehlancovitý tvar 1 603 m vysoké Sněžky vznikl v dobách ledových. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam vznikly mrazem tříděné půdy. Kamenné mnohoúhelníky a brázdy, svahové terasy či rozsáhlé kamenné sutě jsou jejich významnými pozůstatky.

V minulosti – zejména na východním úbočí Sněžky, na Obřím hřebeni – se staly terčem stavitelů kamenných pyramid (mužíků). Ti tak často nevratně zastavili proces trvající desítky tisíc let.

Koniklec bílý
Koniklec bílý
Foto | Radek Drahný / KRNAP

Kromě neživé přírody je Sněžka domovem řady druhů charakteristických pro severskou tundru a alpínské trávníky. Některé z nich nenajdete nikde jinde na světě. Roste zde rozrazil chudobkovitý, pampeliška krkonošská, jestřábník severský nebo bika klasnatá, lipnice plihá a sítina trojklanná.

Na zemi na skalách hnízdí pěvuška podhorní či linduška horská. Kamenné sutě jsou zase domovem lišejníků rodů pukléřka či šídlovec. Z přírodovědeckého hlediska je přírodní prostředí na Sněžce nenahraditelné a není možné připustit jeho ohrožení a ničení masivním počtem neukázněných návštěvníků.


reklama

 
foto - Drahný Radek
Radek Drahný
Autor je tiskový mluvčí Správy KRNAP.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.6.2023 05:58
V Krkonoších se sice ovce nepasou, ani zde nežijí kamzíci, proto na druhé straně oplocení by se mohli pohybovat pastevčtí psi, kdyby někoho snad napadlo ochranu přírody nerespektovat. Stráž má za pasem pendrek, což je správné, nebál bych se ho použít. V zemi svobodomilných lidí to někdy jinak nejde.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.6.2023 06:05 Reaguje na Karel Zvářal
Dokud nebudou mít strážci statut veřejného činitele, použití obušku je problematické.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.6.2023 06:11 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Raději dám vzpurnému blbovi pendrekem než pěstí, v případě, že by nerespektoval slovní výzvu a začal si vynucovat své právo fyzickou převahou.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.6.2023 07:29 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
divil jsem se, proč v mateřské školce na zahradě jsou umístěny dopravní značky až mi bylo řečeno, že jsou děti, které nejsou k ničemu vedeni a nic nerespektují, zkrátka rostou jako dříví v lese. Když by se člověk ptal, kde to začíná, je to defekt rodičovské výchovy, tedy spíš nevýchovy k autoritě a to, že rodič není leckdy pro dítě autoritou a tak se to s nima táhne životem.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.6.2023 06:07
Říkala mi kamarádka, že na Pustevnách už jsou ty sítě taky. Prostě pořád se najde v národu dost blbců, pro které je selfíčko důležitější než ochrana přírody.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.6.2023 07:32 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
to by jste jim to museli napsat do telefonu, dnešní lidé nedisponují pudem sebezáchovy ani respektu. Tedy oni touží po respektu ale vidí hlavně sebe. Empatie jim nic neříká. Je to čím dál horší, duševní zaostalost.
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.6.2023 08:05
sněžka je přelidněná a ouvrturistovaná. a přitom by stačilo demontovat lanovku z české strany a lanovku z polské strany - za příslušnou kompenzaci majiteli/provozovateli samozřejmě. jinak to furt bude jako odchyt trempů v remízku za povrchovým dolem nebo čištění zubů pacientovi se zástavou srdce.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

1.6.2023 10:50 Reaguje na Lukas B.
Stacilo by dat k Obri boude nejake turnikety apod. a cenu jizdenky dolu stanovit zadarmo - ovsem za podminky, ze se nahore nezdrzite vic, nez 5 minut. Mohlo by se tam pak "udrzitelne" dostat i nasobne vic lidi, selfie by si delali na lanovce (nebo tedy v te skrumazi na vydlazdenem vrcholu - z ni byvaji pohledy leckde i lepsi nez na precpanem vrcholu) vynosy lanovky z Pece (ma umele skrcenou kapacitu) by mohly byt vyssi a priroda by tolik netrpela. I kdyz si tedy myslim, ze to "ekologove" trochu prehaneji, jak vypada ten velevzacny rozrazil a pampeliska krkonosska vi asi tak setina promile tamnich navstevniku a ani na netu ty fotografie nenajdete, jak jsou ty kvetinky nenapadne a vlastne nezajimave :) ve srovnani s mnohem pozoruhodnejsi kvetenou okolnich karu
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

1.6.2023 12:20 Reaguje na Miloš Zahradník
Pardon za preklepy. Zajimalo by mne - to je tzv. myslenkovy experiment - jak by Krnap zareagoval, kdyby dostal do spravy napriklad Karluv most. To by byla hruza, co by z te lokality udelal, pestrobarevvne site, ohavne oploceni a vsude zakazove tabulky. Fuj :) Treba by objevil zajimave lisejniky na kamenech mostu a hnizdeni ptactva na vezich apod.
Tim chci rict ze cenna priroda a davy navstevniku mohou leckdy koexistovat - pri vhodnem "managementu".
V Praze Troji mate hned tesne vedle sebe nejprecpanejsi dalnici a krizovatku, nekolik vysokych skol a ustavu Akademie Ved, Zoo, houstiny obyvane bezdomovci (byly tam uz i vrazdy se zakopanim tel), luxusni soukrome haciendy, velkou nemocnici Bulovka i nikym nenavstevovane skaly se zajimavou stepne/skalni vegetaci (mozna nemene zajimavou jako je ta na Snezce :)
Pro Snezku tedy navrhuji management
1) nenicit velkolepou estetickou a poznavaci kvalitu toho mista architektonickymi dodatky urovne ohrady pro dobytek
2) Zavest elektronickou kontrolu navstevniku, "ocipovat"
je nalezite po dobu navstevy
3) Zdrazit jizdne nahoru ale cestu cestu dolu dat zadarmo s podminkou, ze nahore nebudete prekazet dele nez par minut
a pohybovat se budete vyhradne po vydlazdenem terenu. Poprosit vyrobce aut o licence technologii hlidajicich auta na dalnici a pouzit je na hlidani osob na takovychto mistech :)))
4) Umoznit nejen "ekologum" ale komukoliv kdo prokaze
patricne znalosti - treba i te "slavne" pampelisky a rozrazilu - aby se za rozumny poplatek mohl na takovychto mistech rozhlednout dukladneji a sireji. Tyden na lesni brigade - jednodenni vstupenka na Lucni horu, moznost pustit si tam ve stanovenou dobu drona s fotakem apod. :)

Odpovědět

Radek Čuda

1.6.2023 14:46 Reaguje na Lukas B.
V tomto případě nesouhlasím, protože to časové okno tohoto extrémního nátřesku tvoří tak 1/4 roku. V zimě se z Růžové věčně nejezdí, bo vítr, a ani když jo, tak se tam zase tolik lidí necpe. A mimo letní sezónu a občas nějaký ten prodloužený víkend, když se zrovna vydaří počasí, tam taky nějaké návaly nejsou.
Stačí ty zábrany a hlavně to hlídat a sankcionovat ... tedy dát na to parku prostředky ... ony se samozřejmě vyberou fofrem, ale nejdou parku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.6.2023 17:56
Chybou je i propagace a ikonizace některých hor, vrcholů a NP. Kdo tam nebyl není IN a kdo odtamtud nemá selfí, tak jako by neexistoval. Pokud tam pojede lanovka, tak většině nevadí ŽÁDNÁ cena jízdného a ani nehorázné ceny jídla, pití a suvenýrů. Díky bohu za lidskou blbost, když jim stačí pár
míst k navštěvováni a neotravují ty normální turisty a milovníky přírody
jinde. Stále jsou u nás místa bez lanovek, horských hotelů a kde je klid.
Je to opravdu o propagaci a vytváření lunaparků. Kdysi zapomenutý kraj
u pramenů řeky Moravy je dnes lunaparkem a z krásné krajiny je něco jako
Disnyland. Byznys je zhoubou přírody a tak se nedivím domorodcům, když
se brání zřízení NP i s jeho atrakcemi a davy obdivovatelů. Je to jako
žít na polosamotě, prodat pozemek v dobré víře "obdivovateli" klidu a
on tam vybuduje satelitní městečko. Podej prst, utrhnou ti ruku a nakonec
rád utečeš odtamtud sám a nebo se zblázníš.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

2.6.2023 10:45
Proc nezverejnit fotografie tech unikatnich tostlin, co je davy turistu udajne zaslapavaji (to opravdu rostou vyhradne jen par metru od toho plotu, kde je povalujici se turiste nici? Hledal jsem na netu ale poradne fotografie treba toho rozrazilu a pampelisky jsem nenasel, o travach nemluve :) Nedala by se udelat i mapka vyskytu tech rostlin v okoli vrcholu Snezky a na sousednich horach (Studnicna, Lucni, pripadne Vysoke kolo atd.) rada zajemcu o botaniku a ekologii by se na takovou mapku rada podivala a zvysilo by to povedomi verejnosti o tom, kam slusny navstevnik nebude chodit a pokud vyjimacne ano, tak velmi opatrne aby neposkodil vegetaci
Některé z nich nenajdete nikde jinde na světě. Roste zde rozrazil chudobkovitý, pampeliška krkonošská, jestřábník severský nebo bika klasnatá, lipnice plihá a sítina trojklanná.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

3.6.2023 22:28 Reaguje na Miloš Zahradník
Upozorneme na nektere nepresnosti tohoto clanku. Udaj
"roční průměrná teplota 0,2 ˚C" davno neplati, prumerne teploty vetsiny poslednich lete tipuju vyssi, nez +1 stupen. Take se srazkami je to slozitejsi. Po desetileti se v zemepisnych a vlastivednych knihach udavalo, ze srazky na Snezce jsou nizsi
nez v okolnich udolnich polohach napr. Obriho dolu. Spravna formulace by znela - vzhledem k velmi vetrnemu prostredi neni Snezka vhodnym prostredim pro rozumne mereni mnozstvi srazek. No a co se snehu tyce, tak tato hora by se mela nazyvat spis Bezesnezka.
Kazdy kdo trochu zna zimni a predjarni pohledy na Snezku od Lucni boudy (od Zaclere je ten pohled v tomto smeru lepsi, zasnezenejsi :) vi, ze na konci zimy casto Bezesnezka vypada jako kamenna bezesnezna pyramida tycici se nad plosinou kolem Lucni boudy, na ktere v te dobe pritom lezi klidne i vic, nez 2m snehu. Zajimave je prave to porovnani ostreho vrcholu Bezesnezky a zaoblene Lucni a Studnicni hory (ne jiz tolik Vysokeho kola ktere byva nahore take hodne ofoukane) co se pretrvavani snehu jak v blizkem okoli vrcholu Lucni hory tak i primo na temeni Studnicne hluboko do jara tyce, zatimco Bezesnezka je (z tri svetovych stran: sever, zapad, jih zatimco na vychodni strane nejake zaveje pretrvavaji :) hola casto uz v breznu.
Pochvalme ale docela dobre zvolene ilustracni fotografie k tomuto clanku :)

Vysoké množství dešťových a sněhových srážek řadí vrchol Sněžky mezi nejextrémnější prostředí u nás
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist