Základy pro správnou hospodskou debatu o vlivu sopek na klima

Vidíte ty emise? Tak se uklidněte.

Licence | Volné dílo (public domain)

Zdroj | NASA/Wikimedia Commons

První, co potřebujeme vědět, je to, že magma v sobě obsahuje sopečné plyny, hlavně vodní páru, CO2, SO2, ale i další zajímavé kousky.

A ano, tyhle plyny jsou významné skleníkové plyny, takže ano, dokáží atmosféru skutečně zahřát.

Jenže... dokáží atmosféru taky pěkně ochladit.

Skutečným kouzelníkem je v tomhle SO2, které se po vychrlení s vodou změní na drobounké kapičky H2SO4, kterým říkáme aerosol.

Pokud sopka vyplivne aerosol do troposféry, oteplí se.

Pokud do stratosféry, ochladí se.

Proč?

Protože aerosol v troposféře zabraňuje vyzářenému teplu z povrchu Země utéct do okolního prostoru a tedy se Země tolik nechladí.

Zdroj | USGS

A protože aerosol ve stratosféře zabraňuje dopadajícímu záření od Slunce se dostat na povrch. Proto se povrch dokáže ochladit.

Sopečné erupce přitom dokáží SO2 dostat do stratosféry docela dost často. Jen si vzpomeňte na erupci Hunga Tonga–Hunga Haʻapai. Tehdy se mračno dostalo do výšky okolo 58 km nad povrch.

Tyhle dvě informace by vám teď měly stačit k tomu, aby vám bylo jasné, že sopky umí ochladit planetu levou zadní.

A to je přesně to, co vám ukazuje tenhle obrázek.

Zdroj | Berkeley Earth

Na spodní ose čas, na svislé průměrná teplota povrchu.

Černá čára ukazuje teplotu, modré šipky velké erupce.

Jak vidno, po výrazných sopečných erupcích se nám často klima zblázní. Teplota letí nahoru (aneb aerosol v troposféře) a pak nám letí dolu (aneb aerosol ve stratosféře).

Jenže stačí pár let a ono se to srovná.

Jak to? Protože se atmosféra umí od aerosolu vyčistit.

Než půjdeme dál, je potřeba si ukázat další graf.

Zdroj | Smithsonian Institution, National Museum of Natural History

Co ukazuje? Spodní osa čas, svislá osa počet pozorovaných aktivních sopek za rok.

Horní čára všechny sopky, spodní čára jen ty, které vychrlí víc jak 0,1 km3 materiálu.

Co by vás mělo zaujmout?

Že počet pozorovaných sopečných erupcí v čase narůstá.

Jak je to možné?

K tomu potřebujeme znát tenhle graf.

Ten ukazuje velikost lidské populace v čase.

Ano, počet lidí na planetě roste a s tím osidlujeme stále odlehlejší části světa.

A s tím vidíme víc dějů, co se tu dějou.

Ano, třeba erupcí sopek.

Lidstvo nyní vidí každé malé pšouknutí sopek, ke kterému na souši dojde. Zdánlivě tak počet erupcí roste.

Jenže když se podíváte na tu čáru dole, erupce, které vyvrhnou přes 0,1 km3, a jsou tedy natolik velké, že jsou pocítitelné, i když u ní přímo nežijete, tak těch je v čase pozorovatelné stále stejné množství.

Tudíž ne, sopky nesoptí v poslední době víc.

Proč si to vysvětlujeme? Protože tohle je podstatné pro tenhle graf.

Zdroj | Berkeley Earth

Když se totiž kouknete, očividně se nám planeta v čase otepluje. Jenže sopky víc nesoptí...

Takže je krapet trapný, když sdílíte příspěvek, který to na ně svádí.

No a na závěr si pojďme poukázat prstíkem, kdo pak za to oteplování může, když to sopky nejsou.

Voilà - a tady máte graf, který by vám mohl napovědět.

Zdroj | NOAA Climate.gov graph, based on data from the Carbon Dioxide Information Analysis Center (CDIAC) at the DOE's Oak Ridge National Laboratory and Burton et al., 2013: Deep carbon emissions from volcanoes. .

Na spodní ose zase čas, na té svislé CO2 emise v miliardách tun.

Ta fialová čára, to je příspěvek sopek. Všimněte si, že je více méně stejná, což už přeci víme.

A zelená, to je příspěvek fosilních paliv.

Pokud ten graf čtete správně, tak jsme sopky překonali někdy kolem roku 1870.

Dneska se odhaduje, že člověk vypouští ca 60 krát více CO2 do atmosféry za rok, než všechny sopky na planetě za stejnou dobu.

Ano, občas se stane, že sopka vypouští víc skleníkových plynů než lidstvo.

Jenže to jí vydrží pár minut/hodin/dní... pak se vyčerpá - a my zas kralujeme.

No a tím se můžeme dneska rozpustit. Hlavní sdělení mé přednášky bylo, že ano, sopky umí měnit klima, jenže začínají být v konkurenci s námi krapet neefektivní.

A navíc sopky patří do systému, na který je naše Země optimalizovaná. Umí totiž sopečné plyny z atmosféry odstraňovat.

Popravdě bez sopek by nebyl výrazný skleníkový efekt na Zemi a průměrná teplota na planetě by byla někde kolem -18 °C.

Jenže blbý pro nás je, že odstraňování plynů probíhá v geologickém čase.

Takže milion let žádné číslo.

A to je všechno, co by pro začátek mělo stačit jako základní znalost o vlivu sopek na klima.