Dá se něco smysluplného dělat s vybagrovaným bahnem z rybníků? Možná by se z něho dalo stavět
9.6.2023 05:57 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Těžba sedimentu hydraulickou rukou.
Zdroj | Biologické centrum AV ČR
Ostrov z rybničního bahna.
Zdroj | Biologické centrum AV ČR
„Sedimenty tvoří různorodou hmotu s různou zrnitostí a mineralogickým a organickým složením. Některé se hodí do kompostáren, jiné do stavebních materiálů, u jiných není uplatnění zcela jednoznačné. Když je zhodnotíme novým využitím v místě původu, zásadně tak snížíme emise oxidu uhličitého do ovzduší, posílíme ekologickou stabilitu vodních zdrojů i biologickou rozmanitost,“ říká Jakub Borovec z Ústavu půdní biologie a biogeochemie BC AV ČR.
Kostky vyrobené z rybničního bahna.
Zdroj | Biologické centrum AV ČR
Použití stabilizovaných sedimentů zatím stavební inženýři neznají. Dají se uplatnit zejména tam, kde jsou potřeba velké objemy materiálů, u kterých není nutná vysoká pevnost. Díky tomu, že jsou sedimenty čistě přírodním materiálem, lze najít alternativy pro jejich nové uplatnění, které je blízké a prospěšné přírodě. Mohou tak např. posloužit pro ochranu vodních děl před přírodními silami (vlny, proudění vody, vítr, eroze), mohou napomáhat předcházet důsledkům změny klimatu (sucho) a také podporovat rozmanitost stanovišť pro ptáky a vodní organismy.
Vědci nejdříve odebírali vzorky sedimentů z nádrží na celém území České republiky, aby určili jejich složení a sestavili kompletní typologii těchto materiálů. Vzorky vysušili a následně testovali, jak je lze použít do stavebních směsí spolu s dalšími příměsemi, jako jsou recyklovaný beton, hydraulická pojiva, prach z lomů, či struska. U jednotlivých receptur pak ověřovali zejména pevnost, pružnost a stlačitelnost. Bylo také nutné vyvinout a ověřit technologii pro výrobu těchto směsí a stavebních konstrukcí.
Odborníci těžili sediment na speciálně upravené lodi s plováky pomocí hydraulické ruky. Materiál pak převezli v kontejnerech na staveniště na břehu, kde sediment smíchali s příměsemi a plnili do forem, a to vaků, kostek, nebo křížů.
Ukládání kříže do vody.
Zdroj | Biologické centrum AV ČR
Mezi prvními prototypy výrobků byly vaky, tzv. housenky, které slouží ke stavbě ponořených vlnolamů pro ochranu břehů před erozí nebo pro usměrnění proudění vody. Posloužily i k výstavbě ostrova na nádrži Nové Mlýny, který nyní funguje jednak jako vlnolam a jednak jako hnízdiště pro ptáky a další druhy organismů, jimž vytváří přirozené prostředí pro život.
„Stabilizovaný sediment jednoznačně představuje surovinu třetího tisíciletí. Jeho využití jako druhotné suroviny v místě původu splňuje aktuální potřeby v přístupu k životnímu prostředí. Snižujeme tak produkci odpadů, šetříme primární zdroje surovin, jako je písek a kámen, šetříme přepravní náklady, čímž snižujeme stopu CO2. Navíc díky novým znalostem respektujeme přírodní síly a necháváme je dotvořit výsledné dílo, a tak pomáháme vzniku nových stanovišť pro biologickou rozmanitost, “ uzavírá Jakub Borovec.
Následným krokem je zaměření se na časové zefektivnění prací a také zjednodušení pracovního postupu s ohledem na probíhající práce na vodě.
reklama
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásu
Další články autora |
Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě 
Kůrovcová kalamita oživila hospodářské lesy, zjistili čeští vědci
Jak vznikla hmyzí křídla? Čeští vědci pomohli najít odpověďOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (83)
SV
Slavomil Vinkler
9.6.2023 06:16No budovat ostrovy a laguny ve VDNM v ústí řek, je velmi užitečné jak pro ptáky tak pro ostatní živočichy a rostliny. No jen ti divočáci! Ono to umí plavat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
9.6.2023 06:22No budovat ostrovy a laguny ve VDNM v ústí řek, je velmi užitečné jak pro ptáky tak pro ostatní živočichy a rostliny. No jen ti divočáci! Ono to umí plavat.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2023 06:54Před lety vyvezli z jedné nádrže sediment na nejbližší kopec (na louku), rozhrnuli a zatravnili. Dnes to místo nepoznáte od okolní vegetace. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě, že...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
9.6.2023 08:13 Reaguje na Karel ZvářalVíte on sediment z Jihlavy, Svratky a Dyje je spíše písečné s trochou bahna. Na pole nic moc.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.6.2023 09:26 Reaguje na Karel ZvářalSouhlas. Já jílovitou půdu na zahradě jednorázově
vylepšil pískem a kompostem ve velkém množství. Dnes
je půda doslova pohádková, již lze "okopávat" holou
rukou a z brambor opadá zemina sama. Tatam je doba
mlácení motykou do ztvrdlého jílu a mnutí každé
brambory v dlaních, abych ji zbavil hlíny. Chce to
pouze myslet a nebát se i těch sedimentů, protože
stejně jsme byli po plyšáku strašeni o kontaminaci
půdy na Ostravsku. Za pár let ticho, biohospodaření
na stejné půdě a rvačka o každou volnou zahrádku.
Humbuk kolem těžkých kovů tu ustal po zjištění, že
většina rostlin je do sebe nevstřebává a že se
nedostanou do potravního řetězce konzumentů.
Navíc se mohou vázat na některé prvky (vápník) a
vytvoří zapouzdřený nerozpustný kus zeminy. Kdysi
jsme těžívali v zimě zmrzlé bahno z chovného rybníku
ČRS na velké hromady na břehu. Hospodář je na jaře
osel dýněmi a na podzim je vnucoval brigádníkům.
No a ti se rvali i o to vysušené bahno. Pak přišel
plyšák a zjištění, že je to nebezpečný odpad a tak
se čeká, až rybníky bahnem komplet zarostou. Ono
totiž k dotaci na odbahnění je potřebná spoluúčast
a ta je nad ekonomické možnosti spolku. Po dnešních
časech POTOPA, protože schází alespoň ta nezbytná
pravidelná údržba.
Odpovědět
vylepšil pískem a kompostem ve velkém množství. Dnes
je půda doslova pohádková, již lze "okopávat" holou
rukou a z brambor opadá zemina sama. Tatam je doba
mlácení motykou do ztvrdlého jílu a mnutí každé
brambory v dlaních, abych ji zbavil hlíny. Chce to
pouze myslet a nebát se i těch sedimentů, protože
stejně jsme byli po plyšáku strašeni o kontaminaci
půdy na Ostravsku. Za pár let ticho, biohospodaření
na stejné půdě a rvačka o každou volnou zahrádku.
Humbuk kolem těžkých kovů tu ustal po zjištění, že
většina rostlin je do sebe nevstřebává a že se
nedostanou do potravního řetězce konzumentů.
Navíc se mohou vázat na některé prvky (vápník) a
vytvoří zapouzdřený nerozpustný kus zeminy. Kdysi
jsme těžívali v zimě zmrzlé bahno z chovného rybníku
ČRS na velké hromady na břehu. Hospodář je na jaře
osel dýněmi a na podzim je vnucoval brigádníkům.
No a ti se rvali i o to vysušené bahno. Pak přišel
plyšák a zjištění, že je to nebezpečný odpad a tak
se čeká, až rybníky bahnem komplet zarostou. Ono
totiž k dotaci na odbahnění je potřebná spoluúčast
a ta je nad ekonomické možnosti spolku. Po dnešních
časech POTOPA, protože schází alespoň ta nezbytná
pravidelná údržba.
Karel Zvářal
9.6.2023 10:09 Reaguje na Břetislav MachačekJako by na ta pole nepadal všechen ten sajrajt ze spaloven, z dopravy a kyselých dešťů. S těmi "kontaminovanými" sedimenty je to príma biznis. To by dávno museli zakázat koupání v takových otrávených rybnících, ryby byly nejedlé apod. Když jim to lidi žerou, tak proč to nezkusit, nu ni?
Odpovědět
JH
JH
9.6.2023 11:12 Reaguje na Karel ZvářalBahno dokáže poutat plno věcí, ve kterých byste se koupat nechtěl. Takže toxické kovy nebo uhlovodíky se z bahna nemusí dostat do vody i když je jich bahno plné. V půdě bych si tím tak jistý nebyl.
Odpovědět
JH
JH
9.6.2023 11:15 Reaguje na Karel ZvářalA když bahno vytáhnete z vody, škodliviny se můžou uvolnit. Nicméně jsem viděl nějaké šetření ÚKZÚZ, podle kterého je podíl kontaminovaných sedimentů poměrně malý. Ale riziko nejde úplně vyloučit.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2023 12:18 Reaguje na JHJste se nějak rozjel. Děláte, jako kdybych z něj chtěl vyrábět potravinové doplňky:-)) V bahně jsou minerály uloženy, a tam i zůstanou. Kolem té louky často jezdím, žádná radiace a pod. tam není. To se dnes spíše využívá jako strašák, riziko z uložených látek je minimální. Čistě akademická debata.
Odpovědět
JH
JH
9.6.2023 12:31 Reaguje na Karel ZvářalJen jsem reagoval na vaše tvrzení, že v rybníku s jedovatým bahnem musí být jedovatá voda. Pokud jde o minerály v bahně, v bahně jsou uloženy dokud je na dně. Když bahno vytáhnete z vody, začnou se chovat dost jinak. Riziko je minimální, pokud bahno nic toxického neobsahuje.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2023 12:37 Reaguje na JHJasné, strašení jde zeleným skvěle, tak jako s úložištěm jádra. Vytvořit pseudoproblém a natlouct ho lidem do hlav. Klidně si ho nechám "zakopat" půl kiláku pod barákem a budu klidný jak želva.
Odpovědět
JH
JH
9.6.2023 12:50 Reaguje na Karel ZvářalTo není strašení, ale fakta. Zkuste si o tom něco přečíst. Já využití sedimentů jinak celkem fandím, ale nejde to jen tak bezhlavě tahat z vody a rozvážet po poli.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2023 13:42 Reaguje na JH:-) Udělejte si někdy čas, přestaňte s čtením "zelených hororů" a přijeďte se na tu louku podívat. To netvrdím, to vidím!-) Od Litvínova jsme dost daleko.
Odpovědět
JH
JH
9.6.2023 13:55 Reaguje na Karel ZvářalTo nemám ze zelených hororů ale z hodin půdní chemie. A že vám něco vyvezli na louku a ona je pořád zelená, to ještě nic neznamená. To je stejná pohádka jako že "děda hulil kilo tabáku denně a dožil se 120, takže kouření prospívá zdraví".
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2023 14:02 Reaguje na JHVíte, to je stejný jako s těmi kolejemi v Kašperkách - mnoho povyku pro nic. Dobré akorát tak na vymáhání pokut, ale příroda na to velmi rychle zapomene. Přežila Černobyl, přežije i vyvezené sedimenty.
A na toho "toxického" kapra zajisté reagovat nebudete, není totiž čím...
https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/toxicke-bahno-stale-ohrozuje-zivotni-prostredi-v-obci-holovousy-firma-dostane-dalsi-pokutu
Odpovědět
A na toho "toxického" kapra zajisté reagovat nebudete, není totiž čím...
https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/toxicke-bahno-stale-ohrozuje-zivotni-prostredi-v-obci-holovousy-firma-dostane-dalsi-pokutu
BM
Břetislav Machaček
10.6.2023 10:18 Reaguje na JHUvedu příklad z doby povodní v roce 1997.
Odra vyplavila firmu Ostramo (zpracovna
použitých olejů), MCHZ(Moravské chemické
závody), všechny čističky, skládky atd.
Po proudu tekly kusy olejových sloučenin, řeka mlela asfalt a odpad, kterého se
někteří zbavili, aby ho nemuseli nechat
zlikvidovat. Pole po proudu až k moři tak byly kontaminovány a už na podzim znovu osety. Polsko zásobuje několik miliónů
obyvatel vodou ze studní na březích řeky a taky nic. Tak nevím, jaký sajrajt je
horší, zda ten z chemiček na polích kolem
řeky po povodni a nebo ten z polí uložený
v bahně rybníků a opět na pole vyvezený.
Nejhorší smrt je z vystrašení a strachem
se nejlépe lidé ovládají. Bojte se toho,
pak zase toho a hlavně poslouchejte vše,
co vám chceme nakukat, abychom vás ovládali. Život v permanentním strachu
dělá z lidí ovce krčící se v koutě a bojící se vzepřít. Jeto jako v pohádce
o strašidlech zpívajících: bojte se,
bojte se, upřímně vás strašíme. Tak se
bojte, já už se nebojím, ale ani vy nevíte co jíte, byť to má vylhaný
certifikát EKO a BIO. Jinak tím bahnem
lze zakrýt stávající skládky odpadů
před navezením krycí zeminy, ale ne
jako draze zaplaceným odpadem, ale jako
cenným hnojivem pro budoucí výsadbu keřů
a stromů. Lobby skládkařů by ale přišla
o ty miliony za uložení bahna jako odpadu. Odtud věje vítr prohlásit jako
odpad cokoliv a blokovat spalovny. Čím
více tun "odpadů" na skládce, tím více
miliónů na kontě!
Odpovědět
Odra vyplavila firmu Ostramo (zpracovna
použitých olejů), MCHZ(Moravské chemické
závody), všechny čističky, skládky atd.
Po proudu tekly kusy olejových sloučenin, řeka mlela asfalt a odpad, kterého se
někteří zbavili, aby ho nemuseli nechat
zlikvidovat. Pole po proudu až k moři tak byly kontaminovány a už na podzim znovu osety. Polsko zásobuje několik miliónů
obyvatel vodou ze studní na březích řeky a taky nic. Tak nevím, jaký sajrajt je
horší, zda ten z chemiček na polích kolem
řeky po povodni a nebo ten z polí uložený
v bahně rybníků a opět na pole vyvezený.
Nejhorší smrt je z vystrašení a strachem
se nejlépe lidé ovládají. Bojte se toho,
pak zase toho a hlavně poslouchejte vše,
co vám chceme nakukat, abychom vás ovládali. Život v permanentním strachu
dělá z lidí ovce krčící se v koutě a bojící se vzepřít. Jeto jako v pohádce
o strašidlech zpívajících: bojte se,
bojte se, upřímně vás strašíme. Tak se
bojte, já už se nebojím, ale ani vy nevíte co jíte, byť to má vylhaný
certifikát EKO a BIO. Jinak tím bahnem
lze zakrýt stávající skládky odpadů
před navezením krycí zeminy, ale ne
jako draze zaplaceným odpadem, ale jako
cenným hnojivem pro budoucí výsadbu keřů
a stromů. Lobby skládkařů by ale přišla
o ty miliony za uložení bahna jako odpadu. Odtud věje vítr prohlásit jako
odpad cokoliv a blokovat spalovny. Čím
více tun "odpadů" na skládce, tím více
miliónů na kontě!
Karel Zvářal
10.6.2023 10:35 Reaguje na Břetislav MachačekPřesně tak, a i proto jsou dobré přehrady, které těm častým či velkým (kontaminujícím) povodním dokáží zabránit.
Odpovědět
JH
JH
10.6.2023 11:23 Reaguje na Břetislav MachačekStrašíte tu akorát vy. Já tvrdím, že bahno je vydatným zdrojem živin, ale jejich použití není úplně bez rizika. To platí i o vašich prášcích na tlak. Takže je dobré mít na prášky doktora a při aplikaci usazenin z rybníka používat rozum.
Odpovědět
MK
JL
Jaromír Lukavský
9.6.2023 07:54Kdysi se bahno z rybníka vyvezlo na pole a zaoralo. Totéž hnůj. No ale bylo to drahé, rozházet granule NPK je mnohem lacinější, pravda půda pak zdegraduje, ale to nájemci nevadí. Sedlák by ho hnal bičem. J.L. end
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2023 08:17 Reaguje na Jaromír LukavskýTehdy netušili, že vědci zjistí, že to bahno je odpad, podobně jako hnůj. Ten se dnes likviduje jinak, do půdy se již nezaorává.
Odpovědět
ss
Karel Zvářal
9.6.2023 10:05 Reaguje na smějící se bestieMy si rozumíme, že?-) Štěpku, slámu, kuku, dokonce i ten hnůj, co krávě odpadl od zadku, využijeme "ekologičtěji".
Odpovědět
JH
JH
9.6.2023 10:17 Reaguje na Karel ZvářalZřejmě myslíte výrobu digestátu z hnoje, což samozřejmě není ideální postup zpracování. Ale i digestát se zpravidla zaorává do půdy.
Odpovědět
JH
JH
9.6.2023 09:38 Reaguje na Karel ZvářalKteří vědci kdy zjistili, že hnůj je odpad? A kdo ho má, tak ho umí i zaorat. Pokud jde o rybniční bahno, to je nepochybně vydatný zdroj živin, který je škoda nevyužít. Problém ale může být znečištění, v bahně se usazuje všechno, co přinese voda.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.6.2023 20:28 Reaguje na JHPokud na přítoku není nějaký zdroj chemikálií, nemůže to být přece kontaminované. Z pole se tam spláchne jen přebytečné hnojivo NPK a pokud se použije jako hnojivo, jen se vrací zpátky.
Odpovědět
JH
JH
15.6.2023 11:17 Reaguje na Pavel HanzlAle pokud tam nějaký zdroj je, tak kontaminované být může. Asi to není úplně pravidlem, ale vyloučit se to nedá. A z pole se můžou splachovat také pesticidy.
Odpovědět
va
vaber
9.6.2023 08:39když jsem byl na jedné pískovně , přečet jsem si ,že sedimenty,písky, jsou silné několik set metrů, kam se poděl jemný materiál
když tály ledovce ,vrstvy usazenim silné mnoho metrů se mohly vytvářet za jediný rok a stejně tak jinde ubývat,
u nás se dnes tvoří usazeniny asi jen z úrodných půd na polích a ty by se měly na pole vracet,nebo na polích zůstane jen kamení ,
pokud to nejde ,na co se změní pole
Odpovědět
když tály ledovce ,vrstvy usazenim silné mnoho metrů se mohly vytvářet za jediný rok a stejně tak jinde ubývat,
u nás se dnes tvoří usazeniny asi jen z úrodných půd na polích a ty by se měly na pole vracet,nebo na polích zůstane jen kamení ,
pokud to nejde ,na co se změní pole
TS
Tonda Selektoda
9.6.2023 10:37Naší vědátoři se z rybničního bahna, považovaného za odpad, pokouší vytvořit výrobky, které se snad uplatní i na trhu. Ovšem, to bahno obsahuje i různé usazené škodliviny. Kvůli nim se prý nesmí využívat ani na poli. Bude zajímavé, jak budou tyto škodliviny odstraněny z odpadu, používaném k vytvoření navrhovaných výrobků. Tak, aby výrobek mohl být zdravotně a ekologicky nezávadným, s certifikovanou kvalitou. Pokud toto zvládnou, nebude již třeba vymýšlet, jak z upraveného bahna vyrábět bábovičky a jiné blbosti. Účelnější bude, to bahno po úpravě vyvézt na pole, a zlepšit tím kvalitu půdy v okolí rybníka, jak bývalo kdysi běžné.
Odpovědět
LB
Lukas B.
9.6.2023 11:16v zásadě mě napadají dvě možné cesty, kde vidím možnost bahno využít (tedy s mojí profesí dopravního stavitelství, zemědělci to vidí z úplně jiné strany):
1. nějakým způsobem to stabilizovat (podobně, jako se popílek stabilizuje cementem a s vodou se vytváří popílkocementová suspenze, která po zatvrdnutí vytvoří materiál podobný měkčímu slínovci (pevnost v tlaku 0,5 - 5 MPa), a používá se na vyplnění nefunkčních potrubí, podzemních staveb, sklepů demolovaných objektů, zásypů bez možnosti přístupu pro hutnění zemin a podobně. ovšem muselo by tomu předcházet nějaké "přetřídění" za účelem dosažení definovatelných vlastností, tedy zejména zrnitosti, asi nejlépe rozplavení a sedimentace (což by vyžadovalo nějakou výrobnu s vodním hospodářstvím a recyklací vody, mobilní zařízení si moc nedovedu představit).
2. napytlování a používání bahna uzavřeného v pytlích. nějaké zemní valy, poldry, opevnění břehů, vlnolamy a podobně, kde kolísání vlastností sajrajtu a sedání zemních konstrukcí by nebylo zásadně na škodu.
Odpovědět
1. nějakým způsobem to stabilizovat (podobně, jako se popílek stabilizuje cementem a s vodou se vytváří popílkocementová suspenze, která po zatvrdnutí vytvoří materiál podobný měkčímu slínovci (pevnost v tlaku 0,5 - 5 MPa), a používá se na vyplnění nefunkčních potrubí, podzemních staveb, sklepů demolovaných objektů, zásypů bez možnosti přístupu pro hutnění zemin a podobně. ovšem muselo by tomu předcházet nějaké "přetřídění" za účelem dosažení definovatelných vlastností, tedy zejména zrnitosti, asi nejlépe rozplavení a sedimentace (což by vyžadovalo nějakou výrobnu s vodním hospodářstvím a recyklací vody, mobilní zařízení si moc nedovedu představit).
2. napytlování a používání bahna uzavřeného v pytlích. nějaké zemní valy, poldry, opevnění břehů, vlnolamy a podobně, kde kolísání vlastností sajrajtu a sedání zemních konstrukcí by nebylo zásadně na škodu.
SV
Slavomil Vinkler
9.6.2023 12:07 Reaguje na Lukas B.Pokud jde o náplavy z VDNM, tak to na pole nevidím, snad výjimečně, ono je jak písčité tak jílovité.
Odpovědět
LB
Lukas B.
9.6.2023 12:21 Reaguje na Slavomil Vinklerjá měl na mysli jemnozrnnou zeminu částečně organickou (= bahno, bláto je zemina anorganická), především ze dna rybníků, která je tvořena převážně "lehkými odplavitelnými částicemi" (terminus technikus, podsítné na sítu 0,063mm), s velkou variabilitou vlastností, jak obsahu organiky, tak trnitosti, a k technickému použití převážně nevhodnou.
stabilizace cemente (+ popílkem) je jedna z možných cest jak se "natrvalo" (z pohledu délky lidského života) bahna zbavit, což by bylo efektivní v případě jeho kontaminace takové, aby to bylo rizikové, ale příliš nízké, aby to bylo nutno třeba pálit v cementárně.
písčité náplavy je pak nejlepší použít jako písek.
Odpovědět
stabilizace cemente (+ popílkem) je jedna z možných cest jak se "natrvalo" (z pohledu délky lidského života) bahna zbavit, což by bylo efektivní v případě jeho kontaminace takové, aby to bylo rizikové, ale příliš nízké, aby to bylo nutno třeba pálit v cementárně.
písčité náplavy je pak nejlepší použít jako písek.
LB
SV
Slavomil Vinkler
9.6.2023 12:41 Reaguje na Lukas B.Jako písek jemné, jako jíl hrubé. No na nic, snad jen do pytlů.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2023 12:44 Reaguje na Slavomil VinklerNavozit na kopec/hromadu, pokud ne jako zakrytí skládek, osadit zelení a... - to budete koukat!-)
Odpovědět
LB
Lukas B.
9.6.2023 13:44 Reaguje na Karel Zvářaljo, na nějaké ohumusování a rekultivaci měsíční krajiny asi není nic lepšího. akorát se to musí nechat někde na hromadě "odstát" aby to vůbec šlo vozit po silnici, a nemá smysl to vozit moc daleko, protože doprava je holt drahá. a přebytečné nevhodné zeminy je všude dost a najít místo, kde by šla uložit když ne zadarmo, tak aspoň lacino, je dneska terno. dříve se něčím takovým zavážely rokle na okraji polí, ale zkuste to dneska!
mimochodem, znáte ÚTUM? umělý terénní útvar milíčov, na okraji jižního města kopec z přebytečné nevhodné zeminy. nakonec je to velmi pěkný kopec.
a další vhodné využití nevhodné zeminy obecně jsou protihluková opatření podél dopravních staveb, zemní val porostlý křovinami je to nejlepší, co může být - pokud se ovšem mezi komunikaci a ochráněné území vejde.
Odpovědět
mimochodem, znáte ÚTUM? umělý terénní útvar milíčov, na okraji jižního města kopec z přebytečné nevhodné zeminy. nakonec je to velmi pěkný kopec.
a další vhodné využití nevhodné zeminy obecně jsou protihluková opatření podél dopravních staveb, zemní val porostlý křovinami je to nejlepší, co může být - pokud se ovšem mezi komunikaci a ochráněné území vejde.
Karel Zvářal
9.6.2023 13:54 Reaguje na Lukas B.Přesně tak. To je hledání "problémů" tam, kde nejsou. Samozřejmě, že se to nechá nějaký čas (rok?) odležet a teprve pak se s tím pracuje. Jezdil jsem kolem pravidelně, je to cca 12 let, a jak píšete - vozili to na nejbližší kopec.
S takovou abych se bál vánočního kapra vzít do huby, dyť ten se ryje v "toxickém" blátě celej den. Toho bentosu co musí spolykat... A jak je zdravej, tlustej!-)
Odpovědět
S takovou abych se bál vánočního kapra vzít do huby, dyť ten se ryje v "toxickém" blátě celej den. Toho bentosu co musí spolykat... A jak je zdravej, tlustej!-)
Pe
Petr
9.6.2023 17:35 Reaguje na Karel ZvářalJenže v kaprovi se případné toxiny hromadí tak tři roky, zatímco ve vás desítky let. V kom se to asi tak projeví?
Ale samozřejmě nikdo vám nebrání dělat si kafe v olověném hrníčku.
Odpovědět
Ale samozřejmě nikdo vám nebrání dělat si kafe v olověném hrníčku.
Karel Zvářal
9.6.2023 17:51 Reaguje na PetrJá ho mám jednou ročně, ale znám týpky (kapraře), co je mají padesátkrát za rok. A znám lasicovitou šelmu (i černé komando), co je má dvakrát denně, ale otrávenou ji ještě nikdo nenašel. Ale viděl jsem na fotu labuť s nasáčkovaným jícnem plných broků:-) Je to zde někde v archivu... Vono lidi jsou různí.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
9.6.2023 14:16Přečetl jsem si článek i diskuzi pod ním... je ještě jednodušší řešení alespoň částečné ... a to letnění rybníků stačilo by 1 x za 10let. A budete překvapeni co se vyvede ptactva za pouhý jeden rok ...
Odčerpám bio_hmotu, zničím butulotoxiny UV zářením ze Slunce atd. Ty rostliny co vyrostou z konzumuje následná rybí osádka a jde to stále do kola. Po 10 cyklech (tedy 1x100let) bahno odtěžit a dát ho na pole nebo do kompostárny ... pak ho ještě dobře prodat....
Odpovědět
Odčerpám bio_hmotu, zničím butulotoxiny UV zářením ze Slunce atd. Ty rostliny co vyrostou z konzumuje následná rybí osádka a jde to stále do kola. Po 10 cyklech (tedy 1x100let) bahno odtěžit a dát ho na pole nebo do kompostárny ... pak ho ještě dobře prodat....
Karel Zvářal
9.6.2023 14:26 Reaguje na Jaroslav VozábDěkuji za reakci, už jsem myslel, že je to zase jen duel:-)) Třeba takové Piešťany, že. "Toxické" sirné bahno - a jaké má léčivé účinky! V r. 2004 jsme byli na Vihorlatu na orlech. Každý večer jsme se vykoupali, poslední den i v Bodrogu (sumcovi nad hlavou-). Po příjezdu domů jsem nevěřil vlastním očím, zmizely mi škaredé vřídky na hrudi... Zázrak? Ne, obyčejné vnitrozemské moře s léčivými účinky. Takže báchorky o "toxickém" bahně beru, stejně tak i celou jejich agendu, jako od toxických lidí... To je velkovýrobna lží a mystifikací, které jim duhová mládež baští.
Odpovědět
LB
Lukas B.
9.6.2023 14:37 Reaguje na Karel Zvářaltak asi záleží odkud to "toxické" bahno je, žánop. když to bude nějaký víceméně nebeský rybník mezi poli, tak to na ta pole patří a není co řešit (reidua sajrajtů v bahně budou stejná jako na těch polích okolo), ale takové ty návesní malé rybníčky, do kterých jsou svedeny odpady ze všech přepadů žump okolo návsi, pokryté slizkým zelenošedým škraloupem, kam se po několik desetiletí hází vše nepotřebné, nebo dokonce rybníčky pod nějakou pochybnou dávno zaniklou provozovnou (od autoservisu přes lakovnu a smaltovnu po fotoateliér), kde žádný škraloup není, tam bych se tedy trošku žinýroval.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2023 14:43 Reaguje na Lukas B.Jestliže v tom rybníku žijí RYBY, nehynou na otravy čii nějaké vývojové vady, tak vyvézt bahno na louku či do pole bych neváhal. Laborka (viz výše) to schválila:-) Planeta Země je plná toxinů, žijeme vlastně na dně druhohorního moře, rejeme se v něm dnes a denně... Takže pohádku si vyslechnu, ale jsa poučen životem, myslím si svý.
Odpovědět
JH
JH
9.6.2023 15:51 Reaguje na Karel ZvářalPlno jedů vychytá bahno, takže podle ryb bych se asi úplně neřídil. Máte pravdu v tom, že planeta je plná jedů a právě proto je dobré něco vědět o jejich chování v přírodě.
Odpovědět
JH
JH
9.6.2023 16:01 Reaguje na Karel ZvářalJo vás učil život? No tak na to se dá říct jen jedno: hezký den.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2023 16:03 Reaguje na JHNarozdíl od vás si ověřuji fakta a neskočím na každý fejk.
Odpovědět
JH
JH
9.6.2023 16:09 Reaguje na Karel ZvářalKulový ověřujete, když jsem nějaká fakta před chvílí napsal, bez přemýšlení jste to označil za zelené horory. Vy si nic neověřujete, jen melete svoje.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2023 16:12 Reaguje na JHK tomu rybníku/"kauze" v Holovousích - co jsem napsal špatně ?
Odpovědět
JH
JH
9.6.2023 16:19 Reaguje na Karel ZvářalVy jste tvrdil, že v bahně žádné jedy být nemůžou a pokud můžou, jsou v něm natvrdo zakonzervované. Když jsem se vám to snažil vyvrátit, jen jste plácal o zelených pohádkách, místo abyste si to ověřil. Pokud jde o rybník v Holovousích, o tom slyším prvně, ale pokud bahno z něj řešily úřady, tak v něm asi něco škodlivého bylo.
Odpovědět
JH
Karel Zvářal
9.6.2023 16:15 Reaguje na JHJste hloupější, než jsem si myslel. Umíte jen trolit, na ověřená fakta neumíte/nechcete reagovat.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2023 16:18 Reaguje na JHAsi jsem vám šlápl někdy na kuří vočíčko, že máte se mnou nevyřízené účty a systematicky se věnujete červenému hadru:-))
Odpovědět
JH
JH
9.6.2023 16:32 Reaguje na Karel ZvářalVy si ověřte, jestli sám nejste fake, na vás nemá smysl reagovat.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2023 16:36 Reaguje na JHJste naprosto marný.
https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/toxicke-bahno-stale-ohrozuje-zivotni-prostredi-v-obci-holovousy-firma-dostane-dalsi-pokutu
O této konkrétní věci se bavme, ne o zeleném blábolení. To ale nebudete, neb zemina není sediment.
Odpovědět
https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/toxicke-bahno-stale-ohrozuje-zivotni-prostredi-v-obci-holovousy-firma-dostane-dalsi-pokutu
O této konkrétní věci se bavme, ne o zeleném blábolení. To ale nebudete, neb zemina není sediment.
JH
JH
9.6.2023 16:44 Reaguje na Karel ZvářalS vámi se bavit nedá, cokoliv řeknu umíte jen překroutit a jen si melete svoje. A na to stačíte sám.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2023 16:46 Reaguje na JHNe, je to obráceně. Vy nereagujete na mé konkrétní podněty a jen útočíte ad hominem.
Odpovědět
JH
JH
9.6.2023 16:51 Reaguje na Karel ZvářalTak si ty podněty řešte s někým, kdo bude reagovat, já na tohle nemám čas.
Odpovědět
JH
JH
9.6.2023 15:53 Reaguje na Lukas B.Celkem rozumný názor, ale panu Zvářalovi to nevysvětlíte.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2023 15:53 Reaguje na Lukas B.V těch Holovousích to byl čistočistý podlesní rybník napájený z lesního potůčku, z pole prakticky minimální splachy. Těch těžkých kovů tam bylo určitě stopové množství, jinak by to zmínili (pokud by byly nad normu). Pravděpodobně se rozhodli pro zvětšení (prohloubení, rozšíření). Takže těch 300 tun nebyl sediment, ale z cca 90% zemina. A to bych také nechal zavézt do lesa, na skládku je to mrhání prostředky.
Odpovědět
Karel Zvářal
9.6.2023 17:42Jinak k tomu napařování pokut. Pokud se u vás vyskytne agent a odebírá nějaké vzorky (sedimentu), odeberte si na místě také. Buďto uložte, nebo dejte současně s ním, ale do JINÉ (důvěryhodné) labiny.
Protože tak jako existuje dotační podnikání, je i pokutové podnikání ("však my už mu něco najdem"). Viz kauza Bečva, kde fatálně selhali, ale na malé ryby si vyšlápnou s náležitou mediální publicitou. Nevěřím na nebezpečnost tohoto materiálu, ale když to nedokážete laboratorně, otlučou vám o hlavu ty jejich rozbory, které však mohou být účelově zkreslené. Prostě "Nikomu nevěř" zde platí více než kde jinde. Takže Důvěřuj, ale ověřuj (vlastním vzorkem "toxického bahna").
Odpovědět
Protože tak jako existuje dotační podnikání, je i pokutové podnikání ("však my už mu něco najdem"). Viz kauza Bečva, kde fatálně selhali, ale na malé ryby si vyšlápnou s náležitou mediální publicitou. Nevěřím na nebezpečnost tohoto materiálu, ale když to nedokážete laboratorně, otlučou vám o hlavu ty jejich rozbory, které však mohou být účelově zkreslené. Prostě "Nikomu nevěř" zde platí více než kde jinde. Takže Důvěřuj, ale ověřuj (vlastním vzorkem "toxického bahna").
SV
Slavomil Vinkler
10.6.2023 05:42 Reaguje na Karel ZvářalNo a to může být ten problém. Téměř v každém povodí budou zdroje těžkých kovů, přírodní a když ne, domácnosti nebo průmyslové. Ono stačily starší hnojiva 60/70 let a je. Dobrý rozbor je vždy odhalí.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
12.6.2023 11:37Bahnu se trochu věnuji, takže si dovolím dát k lepšímu:
1/ Primárně musíme hledat cesty, jak dostat - zejména rybniční - bahno na zemědělskou půdu. Bahno obsahuje v porovnání se současnými půdami velké množství fosforu, dusíku a organicky vázaného uhlíku, kterého je v našich půdách katastrofální nedostatek. Živiny se navíc z bahna na poli uvolňují postupně, takže je vegetace stíhá plně využít a do vod se zpět nesplavuje prakticky nic. Už 5 cm bahna z úživného rybníka je zásoba živin pro pole na několik let.
2/ Využití bahna v zemědělství znamená recyklaci živin. Zásoby fosforu na světě se tenčí (a až dojde, bude to masakr!) a výroba dusíkatých hnojiv je energeticky náročná. Věnovat se recyklaci dává smysl.
3/ Aplikace v zemědělství se pomalu snad rozjíždí. Většímu využití brání konzervativní zemědělský sektor, doposud laciná a na aplikaci jednoduchá hnojiva a přehnané požadavky legislativy. Všechny tyto faktory se snad vyvinou brzy k lepšímu.
4/ Jakmile uznáme bahno za důležitou surovinu, kterou doopravdy je, budeme muset přehodnotit, co vlastně všechno do vod vypouštíme. Bahno si to totiž pamatuje.
5/ Pokud zbyde pro zemědělství nevyužitelný sediment, tak proč z něj něco nevymyslet užitečného?
6/ Prvně musíme omezit erozi půd...
No, to jen tak na okraj :-)
Odpovědět
1/ Primárně musíme hledat cesty, jak dostat - zejména rybniční - bahno na zemědělskou půdu. Bahno obsahuje v porovnání se současnými půdami velké množství fosforu, dusíku a organicky vázaného uhlíku, kterého je v našich půdách katastrofální nedostatek. Živiny se navíc z bahna na poli uvolňují postupně, takže je vegetace stíhá plně využít a do vod se zpět nesplavuje prakticky nic. Už 5 cm bahna z úživného rybníka je zásoba živin pro pole na několik let.
2/ Využití bahna v zemědělství znamená recyklaci živin. Zásoby fosforu na světě se tenčí (a až dojde, bude to masakr!) a výroba dusíkatých hnojiv je energeticky náročná. Věnovat se recyklaci dává smysl.
3/ Aplikace v zemědělství se pomalu snad rozjíždí. Většímu využití brání konzervativní zemědělský sektor, doposud laciná a na aplikaci jednoduchá hnojiva a přehnané požadavky legislativy. Všechny tyto faktory se snad vyvinou brzy k lepšímu.
4/ Jakmile uznáme bahno za důležitou surovinu, kterou doopravdy je, budeme muset přehodnotit, co vlastně všechno do vod vypouštíme. Bahno si to totiž pamatuje.
5/ Pokud zbyde pro zemědělství nevyužitelný sediment, tak proč z něj něco nevymyslet užitečného?
6/ Prvně musíme omezit erozi půd...
No, to jen tak na okraj :-)
Karel Zvářal
12.6.2023 12:55 Reaguje na Jindřich DurasDěkuji za Váš vstup, není vůbec na okraj, ale má zcela zásadní význam ve sporu "Kam s ním?" Už jsem si myslel, jaký jsem moula, že se vadím o něčem, co nikoho (rozumného) netankuje. A ano, omezení eroze se věnuji též vytrvale, ale ono je nutno řešit obojí, protože s erozí odchází ta nejcennější vrstva, která se tvořila tisíce let. Vozit ji někam k "dekontaminaci" mi přijde jako dobrý vtip. Chodím po těch usazeninách dnes a denně, a jen to tam kypí životem. Bujný porost, krtince, spousta žížal...
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
JD
Jindřich Duras
12.6.2023 13:23 Reaguje na Karel ZvářalNo, když jsem viděl ty příspěvky, kde dojmy převládaly vysoce nad znalostmi, trochu jsem musel :-).
Na to bláto chce jít opatrně, protože může ledacos nepříjemného obsahovat, ale s rozumem. To se zatím nijak systematicky neděje. Ale snad se věc zlepší :-).
Odpovědět
Na to bláto chce jít opatrně, protože může ledacos nepříjemného obsahovat, ale s rozumem. To se zatím nijak systematicky neděje. Ale snad se věc zlepší :-).
Karel Zvářal
12.6.2023 13:30 Reaguje na Jindřich DurasMůžete tedy uvést nějaký příklad z praxe, kdy se po vyvezení sedimentů z dobře zarybněné nádrže/plovárny, nad kterou není průmysl, stalo něco tragického? Ostravské laguny jsou samozřejmě něco úplně jiného, mám na mysli běžný vesnický rybník. Jak se "změní chování" toho vysušeného materiálu. Kromě obávaných broků, o které v těchto "kauzách" jde asi nejvíce...
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
12.6.2023 14:43 Reaguje na Karel ZvářalNe, já takový příklad žádný neznám. Ono tady nejde úplně o nějaké akutní případy. Spíš jde o to, aby se pole nějak systematicky nezkontaminovala. Špatné jsou kovy, ale ty zatím pocházejí hlavně z vymývání z atmosféry (Cd, Hg). Pak jde o organické mikrokontaminanty (PAU například), ale ty se všechny postupně rozkládají a do rostlin by přecházet neměly. Nečetl jsem ale izraelské práce z poslední doby, pracují tam na tom intenzivně.
Zatím jsme zjistili, že často z půd, které jsou OK, se splaví do rybníka usazeniny, které alespoň málo v některém parametru (Zn, As, ...) nevyhovují pro aplikaci na zemědělské pozemky. To je třeba nějak narovnat, ale nevím, co se podaří prosadit.
Odpovědět
Zatím jsme zjistili, že často z půd, které jsou OK, se splaví do rybníka usazeniny, které alespoň málo v některém parametru (Zn, As, ...) nevyhovují pro aplikaci na zemědělské pozemky. To je třeba nějak narovnat, ale nevím, co se podaří prosadit.
SV
Slavomil Vinkler
12.6.2023 19:07 Reaguje na Jindřich DurasV zásadě máte opravdu. Jde ale o dvě věci. první jste naznačil, a to jsou nadměrně přísné požadavky legislativy. No ale výše uvedený článek mluví ne o rybničním bahně, ale usazeninách VDNM, které jsou anorganické tvořené písky a bahnitými písky téměř bez organiky. Zda jsou vhodné na pole, nevím. AV navrhuje zpevňování a výstavbu ostrovů, což je pro VDNM potřebné. Kolik obsahují kontaminantů pod Brnem je otázka. Kolik je v nich fosforu a dusíku nevím.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.6.2023 19:02 Reaguje na Karel ZvářalJako zemědělec si asi pamatujete hnojení polí tkzv.
Thomasovou moučkou vyráběnou z ocelářské strusky.
Co v té strusce vše bylo ani nevím. Když se kouknu
na složení takového Cereritu, tak se divím, co vše obsahuje, ale zkuste vypěstovat třeba bez molybdenu
květák? 90% jich "vyslepí" a nenasadí bez něho
ružici. Když ale půdu vyhnojím kompostem, tak mám
naději, že se v něm nějaký recyklovaný molybden
najde stejně, jako třeba v tom bahně. Ta plejáda
prvků usazená v bahně se tam přece nějak dostala
a je lépe je vracet zpět a ne se jich nenávratně zbavit. Nebanalizuji kontaminaci po povodních,
ale v tom množství vody to byly pouze stopové
zbytky původní koncentrace v místech odkud byly
vyplaveny. Svět bude možná jednou těžit ke hnojení
i sedimenty říčních delt, až dojdou jak píše pan
Duras některé prvky jako fosfor. Pak bude o ten
"odpad" zájem a kdo ho bude mít, tak bude boháč.
Krátkozrakost dnešní likvidace bahna je opět
jedním z přešlapů stejných jako biopaliva a
biomasa pro průmyslovou energetiku. Obé se přece
intenzivně hnojí průmyslovými hnojivy z ropy a
to považují ekologisté jako ekologické? Já když
vidím rok od roku stále více kukuřice, tak mne
jímá hrůza, protože už můj děda tvrdil, že
kukuřice je pro půdu zlo. Pěstovali ji na okraji
pole na zrno pro domácí zvířata a hnojili ji
močůvkou. Tolik živin potřebovala a tak mi je
jasné, kolik vyžadují hnojiv ty obrovské lány
s třímetrovou kukuřicí všude v okolí. Je mi
tak jasné, kolik se těch hnojiv při deštích
vyplavuje a co to dělá s kvalitou našich vod.
Pokud se toto nezmění, tak se nezlepší stav
našich vod a to i toho zabahnění a zarůstání
vegetací. Toto nedokázali rybníkáři ani s
hnojem na rozjezd planktonu při napouštění.
"Ekologická" agroenergetika je to nejhorší,
co naši půdu, vody a přírodu mohlo potkat.
Odpovědět
Thomasovou moučkou vyráběnou z ocelářské strusky.
Co v té strusce vše bylo ani nevím. Když se kouknu
na složení takového Cereritu, tak se divím, co vše obsahuje, ale zkuste vypěstovat třeba bez molybdenu
květák? 90% jich "vyslepí" a nenasadí bez něho
ružici. Když ale půdu vyhnojím kompostem, tak mám
naději, že se v něm nějaký recyklovaný molybden
najde stejně, jako třeba v tom bahně. Ta plejáda
prvků usazená v bahně se tam přece nějak dostala
a je lépe je vracet zpět a ne se jich nenávratně zbavit. Nebanalizuji kontaminaci po povodních,
ale v tom množství vody to byly pouze stopové
zbytky původní koncentrace v místech odkud byly
vyplaveny. Svět bude možná jednou těžit ke hnojení
i sedimenty říčních delt, až dojdou jak píše pan
Duras některé prvky jako fosfor. Pak bude o ten
"odpad" zájem a kdo ho bude mít, tak bude boháč.
Krátkozrakost dnešní likvidace bahna je opět
jedním z přešlapů stejných jako biopaliva a
biomasa pro průmyslovou energetiku. Obé se přece
intenzivně hnojí průmyslovými hnojivy z ropy a
to považují ekologisté jako ekologické? Já když
vidím rok od roku stále více kukuřice, tak mne
jímá hrůza, protože už můj děda tvrdil, že
kukuřice je pro půdu zlo. Pěstovali ji na okraji
pole na zrno pro domácí zvířata a hnojili ji
močůvkou. Tolik živin potřebovala a tak mi je
jasné, kolik vyžadují hnojiv ty obrovské lány
s třímetrovou kukuřicí všude v okolí. Je mi
tak jasné, kolik se těch hnojiv při deštích
vyplavuje a co to dělá s kvalitou našich vod.
Pokud se toto nezmění, tak se nezlepší stav
našich vod a to i toho zabahnění a zarůstání
vegetací. Toto nedokázali rybníkáři ani s
hnojem na rozjezd planktonu při napouštění.
"Ekologická" agroenergetika je to nejhorší,
co naši půdu, vody a přírodu mohlo potkat.
SV
Slavomil Vinkler
12.6.2023 19:11 Reaguje na Břetislav MachačekJenom poznámka: rybníky nezarůstají vegetací, tu zcela zlikviduje nadměrná kapří obsádka, zarůstají sinicemi.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.6.2023 20:58 Reaguje na Břetislav MachačekZrovna dneska ve zprávách ukazovali, jak rybníkáři v JČ vyvážejí sedimenty (krásnou černozem) na pole. Agronom po nich chce i rozhrnutí, což mu plní. A jak říkáte, v tomhle Narubystánu se člověk nestačí divit. Vím, jak dlouho se řešil Zákon o odpadech. To psali de facto lobbyisti, kteří v tom cítili vůni peněz. Ano, problém těžkých kovů byl, ale ve středověku, kdy o jejich působení nic nevěděli (vodovody, hračky apod.). Dnes ho vidím nejvíce v hliníku, což je nejlehčí těžký kov, dosti podceňovaný. Hodně obalového materiálu (alobalu) se smíchá s masnými aj výrobky, o plechovkách netřeba rozvádět. Takže na jednu stranu přísné normy na manipulaci se sedimenty, na druhé - potraviny balené v "jedu". Prostě chce to sledovat, číst a dělat si vlastní závěry. Spoléhat na cizí polopravdy a manipulace už dávno není můj styl.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.6.2023 07:49 Reaguje na Karel ZvářalHliník je všude kolem nás, ve všem. No je ale jedovatý, jen když se rozpustí.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.6.2023 08:43 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-alzheimer-je-vlastne-otrava-hlinikem-ktery-je-vsude-tvrdi-britsky-expert-245749
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.6.2023 09:31 Reaguje na Karel ZvářalTaky jsem to viděl a víte nad čím jsem se
pozastavil? No přece nad tím, že ten
zemědělec chtěl hnojivo grátis navozit a
ještě rozhrnout. Pak plakal nad potřebou
vápnit, ale proboha proč? To je opravdu
zemědělcem, kterému stačí narvat do pole
pouze kombinovaná průmyslová hnojiva a
je mu jedno, že s bahnem dostává do půdy
i tu potřebnou organiku pro zdravý život
půdy? Mi to vysušené bahno někdo dát,
tak si pro něho přijedu a rozhrnu si ho
sám i s tím vyvápněním. Jemu ale asi o
kvalitu půdy už nejde a kvalitu posuzuje
pouze podle množství živin , které dodá
i ve formě granulí a postřiků. Je to
zcela jiný přístup k půdě jako prostředku k pěstování plodin. Pro něho už je půda
pouze "držákem" uměle hnojených plodin
a nikoliv tou vzácnou ornicí. Jemu stačí
i ta jalovina s kvanty průmyslových
hnojiv a pak se divíme jejich vyplavení
do vod a jejich zasvinění nevyužitými
hnojivy. Předci se musí v hrobech otáčet
jako turbíny, když vidí, co se děje dnes s ornicí, kterou oni tak hýčkali. Bahno
je přece to, co zúrodňovalo deltu Nilu
a i jiných řek a tomu zemědělci je na
obtíž? To už opravdu nechápu, proč je
vlastně zemědělcem, když mu nezáleží
v prvé řadě na zdravé a živé půdě!
Odpovědět
pozastavil? No přece nad tím, že ten
zemědělec chtěl hnojivo grátis navozit a
ještě rozhrnout. Pak plakal nad potřebou
vápnit, ale proboha proč? To je opravdu
zemědělcem, kterému stačí narvat do pole
pouze kombinovaná průmyslová hnojiva a
je mu jedno, že s bahnem dostává do půdy
i tu potřebnou organiku pro zdravý život
půdy? Mi to vysušené bahno někdo dát,
tak si pro něho přijedu a rozhrnu si ho
sám i s tím vyvápněním. Jemu ale asi o
kvalitu půdy už nejde a kvalitu posuzuje
pouze podle množství živin , které dodá
i ve formě granulí a postřiků. Je to
zcela jiný přístup k půdě jako prostředku k pěstování plodin. Pro něho už je půda
pouze "držákem" uměle hnojených plodin
a nikoliv tou vzácnou ornicí. Jemu stačí
i ta jalovina s kvanty průmyslových
hnojiv a pak se divíme jejich vyplavení
do vod a jejich zasvinění nevyužitými
hnojivy. Předci se musí v hrobech otáčet
jako turbíny, když vidí, co se děje dnes s ornicí, kterou oni tak hýčkali. Bahno
je přece to, co zúrodňovalo deltu Nilu
a i jiných řek a tomu zemědělci je na
obtíž? To už opravdu nechápu, proč je
vlastně zemědělcem, když mu nezáleží
v prvé řadě na zdravé a živé půdě!
JD
Jindřich Duras
13.6.2023 09:49 Reaguje na Břetislav MachačekDnešní rybniční bahno v naprosté většině případů vůbec vápnit nepotřebuje. pH bývá lehce nad 7 a vápníku má stejně nebo víc, než okolní půdy. Je to stará pověra z dob, kdy byly rybníky chudé živinami. Ostatně, bědování je důležitá složka cesty pro peníze na cokoli.
Jojo, přesně jak píšete...
Jak už jsem zmiňoval - už 5 cm bahna jsou živiny na několik let.
Odpovědět
Jojo, přesně jak píšete...
Jak už jsem zmiňoval - už 5 cm bahna jsou živiny na několik let.
JD
Jindřich Duras
13.6.2023 09:42 Reaguje na Karel ZvářalHliník je nejrozšířenější (s křemíkem a kyslíkem) prvek zemské kůry. Jmenuje se po hlíně :-). Jedovaté jsou až jeho ionty při pH pod 6,0 a nad cca 9,0. Ne, s hliníkem problémy nejsou. Se všemi ostatními kovy ano: As, Cd, Pb, Zn, Cr, V...
Jojo, hospodaření s bahnem v JČ se snažíme podporovat, co to jde. Spolupráce dobrá a věci se pomalu začínají dařit.
Bahno, usazenina a sediment jsou synonyma. Z pole přiteče jíl a bahno se v úživném rybníce či přehradě postupně udělá biologickými procesy. Za povodně přiteče i písek a spol. V NM to bude nejspíš pěkné bahno - data nemám, ale podle obrázků - jak je to černé... :)
Poznámka: Každý zákon (asi až na výjimky), včetně podzákonných předpisů, píší či ovlivňují lobbyisti...
Odpovědět
Jojo, hospodaření s bahnem v JČ se snažíme podporovat, co to jde. Spolupráce dobrá a věci se pomalu začínají dařit.
Bahno, usazenina a sediment jsou synonyma. Z pole přiteče jíl a bahno se v úživném rybníce či přehradě postupně udělá biologickými procesy. Za povodně přiteče i písek a spol. V NM to bude nejspíš pěkné bahno - data nemám, ale podle obrázků - jak je to černé... :)
Poznámka: Každý zákon (asi až na výjimky), včetně podzákonných předpisů, píší či ovlivňují lobbyisti...
JD
Jindřich Duras
13.6.2023 09:45 Reaguje na Břetislav MachačekMáte pravdu, struska byla pěkné svinstvo, z afrického superfosfátu za komančů se sem navezla spousta kadmia - naše půdy už toho musely hodně vydržet. Snad i právě proto to opatrnost chce - ale rozum také, to je jisté.
Jen na okraj - biopaliva nedrží při životě ekologisti, jak píšete, ale byznysmeni, kterým je nějaká ekologie u zadku, protože potřebují ty dotační prachy, které si přes své spolčence ve Sněmovně atd. zajišťují sabotováním legislativy.
Odpovědět
Jen na okraj - biopaliva nedrží při životě ekologisti, jak píšete, ale byznysmeni, kterým je nějaká ekologie u zadku, protože potřebují ty dotační prachy, které si přes své spolčence ve Sněmovně atd. zajišťují sabotováním legislativy.
BM
Břetislav Machaček
14.6.2023 10:16 Reaguje na Jindřich DurasDovolím mi nesouhlasit, protože jsem nezapomněl na Bursíkovu slečnu Biomasu
propagující biomasu jako zdroj paliva
a nadšené ódy Zelených a jiných blbů
na možnost, jak lze zemní plyn nahradit
bioplynem z průmyslově pěstované biomasy.
Budiž snad ještě ze zbytků, ale cíleně
osévat pole kukuřicí, tu hnojit hnojivy
vyráběnými z uhlíkových paliv a ta navíc
spotřebovávat na orbu, osev, sklizeň a
dopravu pouze díky dotacím mi připadá
jako debilita. Je to vyhánění čerta ďáblem a pouze proto, aby se na tom
vykukové napakovali. Je mi z toho už
šoufl, kam spějeme a jak lidé zblbli.
Probudit se naši dědové, tak ženou
holí ty aktivisty bojující proti
prdícím kravám a obhajující plundrování zemědělské a lesní půdy s dopady na vodu a vodní režim v krajině. Potoky proto
cyklicky vysychají a jsou bez života,
tam kde se něco vysadí, tak to necháme
sežrat obratem predátorům a jinde to
zase lovíme systémem chyť a pusť s úhynem
ryb stářím někde bez užitku v rákosí.
Malá ryba = méně potravy = méně trusu.
Velká ryba = více uměle dodané potravy
= více trusu= více živin ve vodě. Hon
na rekordy zasáhl už i rybařinu a je
mi z toho smutno více, než kdysi z té
masařiny, když byla ryba zkonzumována
hned, jak dorostla do stanovené míry.
Využila ale živiny z vody a byla z vody
i s nimi odstraněna(úbytek živin). Nyní
ve vodě zůstává až do uhynutí stářím,
kde se nakonec rozloží a živiny se dál
příkrmem pouze ve vodě hromadí. Má toto
smysl? Já tvrdím, že nikoliv. Jinak ti
ekologisté jsou často nevzdělaní blbi
ovládáni těmi byzmysmeny a politiky. Já
se jich nezastávám, ale polituji je jako
všechny chudé duchem!
Odpovědět
propagující biomasu jako zdroj paliva
a nadšené ódy Zelených a jiných blbů
na možnost, jak lze zemní plyn nahradit
bioplynem z průmyslově pěstované biomasy.
Budiž snad ještě ze zbytků, ale cíleně
osévat pole kukuřicí, tu hnojit hnojivy
vyráběnými z uhlíkových paliv a ta navíc
spotřebovávat na orbu, osev, sklizeň a
dopravu pouze díky dotacím mi připadá
jako debilita. Je to vyhánění čerta ďáblem a pouze proto, aby se na tom
vykukové napakovali. Je mi z toho už
šoufl, kam spějeme a jak lidé zblbli.
Probudit se naši dědové, tak ženou
holí ty aktivisty bojující proti
prdícím kravám a obhajující plundrování zemědělské a lesní půdy s dopady na vodu a vodní režim v krajině. Potoky proto
cyklicky vysychají a jsou bez života,
tam kde se něco vysadí, tak to necháme
sežrat obratem predátorům a jinde to
zase lovíme systémem chyť a pusť s úhynem
ryb stářím někde bez užitku v rákosí.
Malá ryba = méně potravy = méně trusu.
Velká ryba = více uměle dodané potravy
= více trusu= více živin ve vodě. Hon
na rekordy zasáhl už i rybařinu a je
mi z toho smutno více, než kdysi z té
masařiny, když byla ryba zkonzumována
hned, jak dorostla do stanovené míry.
Využila ale živiny z vody a byla z vody
i s nimi odstraněna(úbytek živin). Nyní
ve vodě zůstává až do uhynutí stářím,
kde se nakonec rozloží a živiny se dál
příkrmem pouze ve vodě hromadí. Má toto
smysl? Já tvrdím, že nikoliv. Jinak ti
ekologisté jsou často nevzdělaní blbi
ovládáni těmi byzmysmeny a politiky. Já
se jich nezastávám, ale polituji je jako
všechny chudé duchem!
BM
Břetislav Machaček
15.6.2023 18:15 Reaguje na Břetislav MachačekPouze dodám, že honba za rekordy je
dílem výrobců a prodejců rybářského
vybavení a speciálních krmiv. Ty
sajrajty, co ta krmiva obsahují, sežrat prase, tak váží za rok půl tuny. Tak výživná potrava dělá z ryb doslova vypasené čuníky a ne ryby, které zužitkovaly přírodní potravu z našich vod včetně těch nadbytečných živin.
Odpovědět
dílem výrobců a prodejců rybářského
vybavení a speciálních krmiv. Ty
sajrajty, co ta krmiva obsahují, sežrat prase, tak váží za rok půl tuny. Tak výživná potrava dělá z ryb doslova vypasené čuníky a ne ryby, které zužitkovaly přírodní potravu z našich vod včetně těch nadbytečných živin.
MK
