Německé národní parky Bavorský les a Berchtesgaden jsou ze tří čtvrtin bezzásahové. Dostaly se do nejvyšší ligy světových parků
„Když byl náš národní park založen, neexistoval v Německu žádný právní rámec pro to, co je cílem národního parku. Proto byla práce Mezinárodního svazu ochrany přírody důležitým vodítkem pro Národní park Bavorský les, jakožto první národní park v Německu. Dnes se na více než 75 procent plochy národního parku mohou lesy s rašeliništi, horskými potoky a vrcholy vyvíjet v bezbřehou lesní divočinu podle vlastních zákonitostí. Díky filozofii „přírodu nechat být přírodou“ se včerejší hospodářský les stane zítřejším pralesem s neocenitelnou druhovou rozmanitostí,“ uvedla při přebírání certifikátu ředitelka Národního parku Bavorský les Ursula Schuster.
Národnímu parku Bavorský les a všem lidem, kteří se na tomto úspěchu podíleli a podílejí, pogratuloval ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený, který se slavnostního předávání certifikátu účastnil jako čestný hos. „Jsem nesmírně hrdý, že certifikaci IUCN II získali naši sousedé, se kterými sdílíme nezanedbatelně velké bezzásahové území ve střední a západní Evropě. A nejen to, sdílíme společné hodnoty, myšlenky, dlouholetá přátelství a společnou budoucnost. To mě opravdu naplňuje štěstím a radostí,“ uvedl.
„Dosažení tohoto cíle trvalo Správě Národního parku Bavorský les padesát let. Národní park Šumava bude v roce 2026 slavit pětatřicet let od svého založení a už dnes sama příroda vládne na 43 procentech jeho území. Tedy, jdeme správným směrem, protože nejpozději za 10 let by se bezzásahovost měla rozprostírat na více než polovině bezmála 700 km2 plochy, na které se národní park Šumava rozkládá,“ pokračuje Pavel Hubený.
Podle jeho slov je důležité, že už teď je velká část bezzásahového území Šumavy přímo propojena s Bavorským lesem. Neexistují tu vůbec hranice a díky tomu má ucelené a propojené bezzásahové území rozlohu zhruba 34 800 hektarů (16 008ha NP Šumava + 18 780ha NP BW). Dalších více než 13 000 hektarů divočiny leží na další části území Národního parku Šumava a čeká na propojení s touto velkou centrální oblastí.
„Šumava s Bavorským lesem je tak největším divokým lesním územím ve středí a západní Evropě. A to je důležité nejen pro přírodu samotnou, ale také pro lidi. Nejen, že sledování tohoto procesu přináší neocenitelné informace o přírodních zákonitostech, je i velkou atraktivitou, jejíž vliv na regionální ekonomiku není zanedbatelný,“ dodává Pavel Hubený.
Význam tohoto ocenění si uvědomují i představitelé obcí, které v Národních parcích Berchtesgaden a Bavorských les leží. Alfons Schinabeck, předseda dozorčí rady Rekreační oblasti Národního parku Bavorský les a starosta Neuschönau řekl, že je park s tímto cílem přijímán téměř 90 procenty obyvateli. „Národní park je naší hnací silou v oblasti cestovního ruchu,“ zmínil. Podobný názor zastává i Bartl Wimmer, vedoucí Spolku pro horské zážitky Berchtesgaden.
Sabine Lemberger, zástupkyně výkonného ředitele Rekreační oblasti Národního parku Bavorský les, řekla: „Máme společně s národním parkem z tohoto ocenění velkou radost. Ukazuje, že hodnota, kterou má příroda pro lidi – tedy rekreace a nalézání klidu – nyní dosáhla vysoké úrovně. Tato hodnota přírody spojuje lidi na celém světě. To je také to, co chceme předávat našim hostům.“ „Těší mě to zejména z jednoho důvodu, protože my jako Spolek pro národní park máme tento cíl, který nyní národní park splnil, dokonce ve svých stanovách. Od samého počátku jsme požadovali, aby Národní park Bavorský les byl národním parkem v souladu s mezinárodními směrnicemi. To se nyní stalo skutečností,“ doplnil Max Greiner, předseda Spolku pro národní park Freyung-Grafenau. Podle Sebastiana Grubera, rady okresu Freyung-Grafenau, je certifikace podle mezinárodních kritérií mimořádnou událostí jak pro samotný národní park, tak pro celý region. „Je to zasloužená odměna za více než pět desetiletí ochrany přírody, ale také za osvědčenou spolupráci v regionu.“ „Myslím, že je skvělé, že národní park získal toto významné ocenění. Národní park je magnetem pro návštěvníky, ukazuje nám, jak vzniká nová příroda a jaká zvířata se zde usadila. Jsme na to velmi hrdí a jsme rádi, že jsme tento certifikát získali,“ uzavřel Helmut Plenk, zástupce rady okresu Regen.IUCN (International Union for Conservation of Nature), mezinárodní organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů, vytvořila kategorizace chráněných území. Do kategorie II patří právě národní parky. Jednou z podmínek, aby byl národní park zařazen do této vysoké, prestižní kategorie je to, aby na svém území vymezil 75 procent bezzásahovosti.
IUCN byla založena v roce 1948 a má sídlo ve švýcarském Glandu u Ženevského jezera. IUCN spojuje 83 států, 108 státních institucí, 766 nevládních organizací, 81 mezinárodních organizací a kolem 10 000 odborníků a vědců z celého světa.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (56)
Michal Ukropec
21.11.2024 18:08Jaroslav Řezáč
21.11.2024 20:44 Reaguje na Michal UkropecA jak je vidět, tak to jde zrealizovat.
Karel Zvářal
21.11.2024 20:51 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPro plácání se po ramenech dobrý, i pro zvěř. Hosplesy také nejsou bez života, a člověk nemusí každou chvíli přelízat padlé mohykány. Z toho plyne, jaké prostředí preferuji.
Slavomil Vinkler
22.11.2024 07:01 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
22.11.2024 07:29 Reaguje na Slavomil VinklerJindřich Duras
22.11.2024 09:38 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
22.11.2024 11:46 Reaguje na Jindřich Duras"Pro plácání se po ramenech dobrý, i pro zvěř"... To "pro zvěř" znamená po vše živé. Ostatní to pochopili...
Jindřich Duras
22.11.2024 14:58 Reaguje na Karel ZvářalBtw. Hosplesy nejsou bez života (ani flaška s destilkou není bez života), to ne, ale nejsou to, kvůli čemu se vyčleňují národní parky.
NP mají nějaký smysl, poslání a nemá cenu je srovnávat s hosplesy. Prostě je každé něco jiného, no.
Karel Zvářal
22.11.2024 15:24 Reaguje na Jindřich DurasBučiny jsou i nad 1000m ( 48.9586269N, 13.3821636E ) a jsou tam PLOCHY NEDÁVNO OŠETŘENÉ ( 48.9430031N, 13.4376103E ).
Proč nekomentujete tuto (zvýrazněnou) pasáž - Němci tam vyhlásili park před 50-ti lety, a při kůrovci zasahovali. Až teď to s velkou parádou vyhlásili jako bezzásahové - po několika dekádách údržby. Tak to má být, tak to beru!
Tak si představuji managemnt já, ale asi to pro vás nic neznamená, podobně jako vyvrácená "potřebnost" povodní. Jak si zasednete na někoho, tak se vás člověk nezbaví:-DDD Now I know... nasraný "humor".
Michal Ukropec
22.11.2024 15:10 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRobert Jirman
21.11.2024 18:50Slavomil Vinkler
21.11.2024 19:08 Reaguje na"Nejen, že sledování tohoto procesu přináší neocenitelné informace o přírodních zákonitostech, je i velkou atraktivitou, jejíž vliv na regionální ekonomiku není zanedbatelný.“ Vysvětlete si tu atraktivitu sežraných území.
Petr
21.11.2024 19:38 Reaguje na Slavomil VinklerAno, kdo přírodu nemá rád, nebo se v ní necítí dobře, ten z toho bude nešťastný. Ale to je jeho problém, ne problém parku. Takový člověk prostě musí chodit do jiného parku - do městského. Ten je právě přesně na to, aby se líbil.
Petr
21.11.2024 19:42 Reaguje na PetrJaroslav Řezáč
21.11.2024 20:23 Reaguje na PetrTo ty naše mentální zkratky jsou trochu perverzní vše řídit a usměrňovat.
Jaké to překvapení, když něco může fungovat samo o sobě.
Karel Zvářal
21.11.2024 20:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJe rozdíl smíšený les blízký přírodnímu (Bavorák), nebo nepůvodní monokultura háklivá na škůdce prohlášená za NP.
Jaroslav Řezáč
21.11.2024 20:56 Reaguje na Karel ZvářalSmrkové monokultury jsou i na Bavorské straně... cca okolo 900 metrů je smrkový porost stabilní. Pod touto hranicí se více aplikuje druhová pestrost.
Ostatně je to napsané i v turistickém průvodci.
Karel Zvářal
21.11.2024 20:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJindřich Duras
22.11.2024 15:02 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
22.11.2024 06:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
22.11.2024 06:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJindřich Duras
22.11.2024 09:41 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
22.11.2024 06:54 Reaguje naJaroslav Řezáč
21.11.2024 20:27 Reaguje na Slavomil VinklerI mrtvé dřevo je součástí obnovy procesů, ale to se " soudruhům" z lesa, který by chtěli vše vyřezat nehodí.
Jarka O.
21.11.2024 21:36 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKarel Zvářal
21.11.2024 20:11Honza Honza
22.11.2024 06:31- odstavení jaderných elektráren jakožto uvážlivému příspěvku do energetiky
- neochvějné a prozřetelné podpoře spolupráce s Ruskem zvl. za vlády p. Merkelové - dle křesťanských zásad: nepřítel do tebe kamenem (atomovou bombou), ty do něho chlebem (eury, aby byl bohatý a mohl vyrábět své atomovky
- přátelské podpoře migrace pro arabské a černovské migranty, kteří zásadně nepracují, kradou, znásilňují mladé dívky a na nádražích kladou bomby, naopak vyhnání polských slovanských nespolehlivých pracovníků, kteří nic špatného nedělají, jen pracují, ale je to nízká slovanská rasa: viz rovněž vystoupení Anglie z EU
Pokud máte zájem o lepší pochopení bezzásahového monokulturního stejnověkého = nepochybně zcela přírodního lesa zničeného kůrovcem, jeďte, prosím, zásadně z německé strany: autem je možno dojet až k hranici.
Slavomil Vinkler
22.11.2024 06:59 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
22.11.2024 07:32 Reaguje na Slavomil VinklerVše má své výhody a nevýhody, německé hospodářství je dle mého názoru obecně efektivnější než naše.
NP není jen ochrana přírody, měl by to hlavně vzor jednání člověka k přírodě, příklad pro všechny lidi, hlavně pro lesníky a odborníky. Nikoli především zadrátovaný nepřístupný prales dostupný jen pro spávce NP.
Slavomil Vinkler
22.11.2024 08:16 Reaguje na Honza HonzaEmil Bernardy
22.11.2024 08:56 Reaguje na Slavomil VinklerJindřich Duras
22.11.2024 09:43 Reaguje na Emil BernardyZtráty na ekosystémových službách příčinou rozpadů lesa jdou do miliard, je to ekologická újma pro všechny občany na obou stranách hranice. Tyto služby budou chybět a bude to velmi vážný problém, který je již patrný a do budoucna se bude zvětšovat.
Opravdu původní lesní porosty jsou pryč, nevydržely nárůst kůrovce, tedy "péči" ochrany přírody.
"Romantická" představa o divočině je jenom obluzovačka před skutečnou destrukcí, která se tam děje. Soukromí vlastníci lesů jsou bez lesů, pracovníci Správy jim říkají, nechte to kůrovci, na újmách, získáte více peněz. Vše hrazené z peněz daňových poplatníků.
Jestli chceme bezzásahovost tak, ať se zruší Správa, není potřeba dalších x lidí, kteří budou hlídat suché lesy a budou si připisovat falešné zásluhy.
Stačí se podívat podél Vydry nebo ze Srní do údolí, už na prvním ohybu směr Sušice vidíte suché lesy, kam pohlédnete a ty, co jsou vedle ještě zelené, jsou už také chycené. Na jaře bude tento pohled ještě smutnější.
Na Jáchymovsku někdo bez povolení vykácel 3,5 ha lesa a je to řešeno v rámci trestněprávní odpovědnosti a tady jsou desetitisíce hektarů a tleskáme si.
Činit bezzásahovost v kulturním hospodářském lese je naprostá hloupost. Výsledky jsou zřejmé.
Ať si hospodář zvolí zda bezzásahovost či zásahovost či kombinaci, ale musí nést odpovědnost za zachování existence vzrostlého živého lesa.
Jeho úloha v tvorbě klimatu, kdy transformuje sluneční energii do výparu a tím stabilizuje teploty, je nezastupitelná a musí fungovat přesně v těch krajinných celcích jako je Šumava.
Slavomil Vinkler
22.11.2024 12:56 Reaguje naDle Hodnocení ekosystémů k miléniu[1] jsou ekosystémové služby děleny následovně:
Poskytovací služby – jedná se o produkty získávané z ekosystémů: jídlo, pitná voda, paliva, přírodní léčiva, biochemické látky a genetické zdroje
Regulační služby – benefity plynoucí z regulace procesů probíhajících v ekosystémech: regulace klimatu, koloběh vody, udržování kvality ovzduší, kontrola eroze, regulace lidských nemocí, proces opylování, nakládání s odpady, ochrana před bouřemi
Kulturní služby – nemateriální výhody získávané z ekosystémů: spirituální a náboženské hodnoty přírody, rekreace a ekoturismus, estetická hodnota, inspirace, hodnoty vzdělávání, vnímání daného místa, hodnota kulturního dědictví, sociální vazby
Podpůrné služby – tato skupina zabezpečuje správný chod všech ostatních ekosystémových služeb a jejich dopady na společnost jsou buď nepřímé, anebo se projeví až za dlouhý časový interval. Řadí se sem: primární produkce biomasy, tvorba půdy, koloběh živin, fotosyntéza
Správné fungování všech ekosystémových služeb se opírá o biologickou rozmanitost ekosystémů.[5]
Jak vysvětlit výšeuvedené služby u sežraného nebo spáleného lesa?
Křivoklátsko jde postupnou změnou druhové skladby bez nutnost rozpadu celého celku. To je balzám, když jedete parným dnem přes toto území, dýchne na vás, ten příjemný chlad lesa. Kde to dnes máte.
Karel Zvářal
22.11.2024 13:22 Reaguje naHonza Honza
22.11.2024 14:21 Reaguje na Karel ZvářalPodobně i v Černobylu bude jistě zajímavá příroda.
Jak by to asi bylo po atomové válce? Je vidět jak se vše točí dokola, zlo splývá s dobrem, příčiny s následkem, svět není jednoduchý.
Karel Zvářal
22.11.2024 15:30 Reaguje na Honza HonzaPískovna je jistě v pořádku, je to střípek mozaiky s jinou diverzitou. Dobře pamatuji ty nářky Bavoráků, kdo jim do lesů šíří kůrovce. Ale to se tu rozebírat nebude, neb "kůrovec je inženýr lesa". Lesu zdar a sežranému zvlášť!-/
Jindřich Duras
22.11.2024 14:52 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
22.11.2024 15:14 Reaguje na Jindřich DurasSlavomil Vinkler
23.11.2024 06:50 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
22.11.2024 15:07 Reaguje naBezzásahovost do čistě hospodářského lesa nikoli, ale na území NL je třeba ponechat alespoň takový rozsah té bezzásahové zóny, aby byla udržitelná - myslí se samostatně sama sebou.
Hospodář si může ledacos zvolit, ale na území NP je to už zájem trochu obecnější, ne?
Honza Honza
22.11.2024 11:09NP by měla řídit rada složená z lesníků a přírodovědců, v 1. fázi by vedoucí měl být lesník, aby les vedl (dovedl) zpět k přírodě- aby byl funkční, pestrý, vyvážený, odolný oteplování, ale částečně i hosp. výnosný, aby změna mohla být efektivně financována. Dle příkladu z Německa by zde měla být i více rekreační činnost- hotely, restaurace (aby byl zisk + lidi se zároveň vtáhnou do přírody, mají k ní větší vztah), ale pouze jen jako rozšíření zastavěných oblastí- měst, vesnic, nikoli ve volné krajině. Sporné jsou lyžařské vleky- vlivem oteplení ztrácejí smysl: proto pouze ve vyšších polohách (na Šumavě spíše ne) , přitom vodu brát jen z nádrží z potoka nikoli z vrtů.
Zároveň i v NP by se mělo dbát o diverzifikaci - ve vhodných oblastech nasazovat původní býložravce, aby stav byl vyvážený, původní příroda obsahovala nejen rostlinsvo, ale i petřejší zvířectvo.
Až les bude pestrý, přírodní = k přírodě změněný, zastabilizovaný, měl by být postupně stále více bezzásahový, více ponechaný přírodě, více pod vedením (dohledem) přírodovědců než lesníků.
Současný národní park stejně těží, jak může, dosazuje minimálně.
Máte pravdu, že bezzásahový les musí být zastabilizovaný a národní park samofinancovatelný.
V otázce původnosti - co je původní? Bylo by fajn, kdyby tam byl krásný mnohadruhový les.
Honza Honza
22.11.2024 14:07 Reaguje naHospodář který chová zvířata jim více rozumí, lesník lépe ví, co a kde by mělo růst, aby to rostlo nejlépe, i když převažuje hospodářský výnos, ale právě výnos je podmíněn zdravím zvířat i lesa.
Břetislav Machaček
23.11.2024 12:15netěžit a nechat ho shnít v lese. Pokud by to ale chtěli dělat všichni,
tak budeme muset dřevo nahradit asi plasty z ropy. Pokud dvacet let po
kůrovci je les plný mladých stromů, tak je les zdravý proto, že je MLADÝ. Bohužel každý strom jednou zestárne, začne chřadnout a už nebudou ty lesy
vypadat tak zdravě. Smrky opět napadne kůrovec a jiné stromy zase jejich
škůdci. Bezzásah funguje stejně, jako samoregulace v cyklech vzestupu a
zase zmaru. Jednou je to tak a za pár let jinak. Pokud se někomu zmar bez
užitku líbí a má na to plýtvání, tak budiž, ale nehospodaří v bublině
a své okolí ohrožuje možností šíření škůdců. Je neštěstí mít les vedle
bezzásahového lesa a stále marně bojovat se škůdci odvedle. Je to jako
zaorat pole s bramborami až po zakuklení mandelinek a příští rok se
chválit, že jemu mandelinka nevadí, protože přestal pěstovat brambory.
Ty jeho mandelinky ale trápí i ty sousedy, kteří ty své loni vyhubili.
V lese to je pak tak, že mne les neživí a tak mi kůrovec nevadí a je
mi ukradené, že ničí les sousedovi, kterého živí. Je to sobeckost a bezohlednost posvěcena na moderní "péči" o přírodu.