https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nemecke-narodni-parky-bavorsky-les-a-berchtesgaden-jsou-ze-tri-ctvrtin-bezzasahove.dostaly-se-do-nejvyssi-ligy-svetovych
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Německé národní parky Bavorský les a Berchtesgaden jsou ze tří čtvrtin bezzásahové. Dostaly se do nejvyšší ligy světových parků

21.11.2024 11:57 | PRAHA (Ekolist.cz)
Bavorský les
Bavorský les
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Národní park Bavorský les už v roce 2022 dosáhl 75 procent bezzásahovosti na svém území. Čistě přírodní procesy tak probíhají na více než 18 tisících hektarech z celkových více než 25 tisíc hektarů jeho rozlohy. Díky tomu získal 18. listopadu 2024 prestižní ocenění, kterým se mohou chlubit například nejstarší národní park na světě – Yellowstonský národní park, nebo třeba Národní park Serengeti v Tanzánii.
 
Společně s NP Bavorský les získal certifikát IUCN II také Národní park Berchtesgaden. Tomu se daří plnit požadavky IUCN na 75 procentní podíl přírodní bezzásahové zóny od loňského roku.

„Když byl náš národní park založen, neexistoval v Německu žádný právní rámec pro to, co je cílem národního parku. Proto byla práce Mezinárodního svazu ochrany přírody důležitým vodítkem pro Národní park Bavorský les, jakožto první národní park v Německu. Dnes se na více než 75 procent plochy národního parku mohou lesy s rašeliništi, horskými potoky a vrcholy vyvíjet v bezbřehou lesní divočinu podle vlastních zákonitostí. Díky filozofii „přírodu nechat být přírodou“ se včerejší hospodářský les stane zítřejším pralesem s neocenitelnou druhovou rozmanitostí,“ uvedla při přebírání certifikátu ředitelka Národního parku Bavorský les Ursula Schuster.

Národnímu parku Bavorský les a všem lidem, kteří se na tomto úspěchu podíleli a podílejí, pogratuloval ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený, který se slavnostního předávání certifikátu účastnil jako čestný hos. „Jsem nesmírně hrdý, že certifikaci IUCN II získali naši sousedé, se kterými sdílíme nezanedbatelně velké bezzásahové území ve střední a západní Evropě. A nejen to, sdílíme společné hodnoty, myšlenky, dlouholetá přátelství a společnou budoucnost. To mě opravdu naplňuje štěstím a radostí,“ uvedl.

„Dosažení tohoto cíle trvalo Správě Národního parku Bavorský les padesát let. Národní park Šumava bude v roce 2026 slavit pětatřicet let od svého založení a už dnes sama příroda vládne na 43 procentech jeho území. Tedy, jdeme správným směrem, protože nejpozději za 10 let by se bezzásahovost měla rozprostírat na více než polovině bezmála 700 km2 plochy, na které se národní park Šumava rozkládá,“ pokračuje Pavel Hubený.

Podle jeho slov je důležité, že už teď je velká část bezzásahového území Šumavy přímo propojena s Bavorským lesem. Neexistují tu vůbec hranice a díky tomu má ucelené a propojené bezzásahové území rozlohu zhruba 34 800 hektarů (16 008ha NP Šumava + 18 780ha NP BW). Dalších více než 13 000 hektarů divočiny leží na další části území Národního parku Šumava a čeká na propojení s touto velkou centrální oblastí.

„Šumava s Bavorským lesem je tak největším divokým lesním územím ve středí a západní Evropě. A to je důležité nejen pro přírodu samotnou, ale také pro lidi. Nejen, že sledování tohoto procesu přináší neocenitelné informace o přírodních zákonitostech, je i velkou atraktivitou, jejíž vliv na regionální ekonomiku není zanedbatelný,“ dodává Pavel Hubený.

Za přítomnosti bavorského ministra životního prostředí Thorstena Glaubera (vpravo od certifikátu) a bavorské ministryně zemědělství Michaely Kaniber (vlevo od certifikátu) jako i dalších čestných hostů obdržel Národní park Bavorský les, zastoupený ředitelkou Ursulou Schuster významný certifikát IUCN.
Za přítomnosti bavorského ministra životního prostředí Thorstena Glaubera (vpravo od certifikátu) a bavorské ministryně zemědělství Michaely Kaniber (vlevo od certifikátu) jako i dalších čestných hostů obdržel Národní park Bavorský les, zastoupený ředitelkou Ursulou Schuster významný certifikát IUCN.
Foto | Nationalpark Bayerischer Wald / NP Šumava

Význam tohoto ocenění si uvědomují i představitelé obcí, které v Národních parcích Berchtesgaden a Bavorských les leží. Alfons Schinabeck, předseda dozorčí rady Rekreační oblasti Národního parku Bavorský les a starosta Neuschönau řekl, že je park s tímto cílem přijímán téměř 90 procenty obyvateli. „Národní park je naší hnací silou v oblasti cestovního ruchu,“ zmínil. Podobný názor zastává i Bartl Wimmer, vedoucí Spolku pro horské zážitky Berchtesgaden.

Sabine Lemberger, zástupkyně výkonného ředitele Rekreační oblasti Národního parku Bavorský les, řekla: „Máme společně s národním parkem z tohoto ocenění velkou radost. Ukazuje, že hodnota, kterou má příroda pro lidi – tedy rekreace a nalézání klidu – nyní dosáhla vysoké úrovně. Tato hodnota přírody spojuje lidi na celém světě. To je také to, co chceme předávat našim hostům.“ „Těší mě to zejména z jednoho důvodu, protože my jako Spolek pro národní park máme tento cíl, který nyní národní park splnil, dokonce ve svých stanovách. Od samého počátku jsme požadovali, aby Národní park Bavorský les byl národním parkem v souladu s mezinárodními směrnicemi. To se nyní stalo skutečností,“ doplnil Max Greiner, předseda Spolku pro národní park Freyung-Grafenau. Podle Sebastiana Grubera, rady okresu Freyung-Grafenau, je certifikace podle mezinárodních kritérií mimořádnou událostí jak pro samotný národní park, tak pro celý region. „Je to zasloužená odměna za více než pět desetiletí ochrany přírody, ale také za osvědčenou spolupráci v regionu.“ „Myslím, že je skvělé, že národní park získal toto významné ocenění. Národní park je magnetem pro návštěvníky, ukazuje nám, jak vzniká nová příroda a jaká zvířata se zde usadila. Jsme na to velmi hrdí a jsme rádi, že jsme tento certifikát získali,“ uzavřel Helmut Plenk, zástupce rady okresu Regen.

IUCN (International Union for Conservation of Nature), mezinárodní organizace zaměřená na uchování přírodních zdrojů, vytvořila kategorizace chráněných území. Do kategorie II patří právě národní parky. Jednou z podmínek, aby byl národní park zařazen do této vysoké, prestižní kategorie je to, aby na svém území vymezil 75 procent bezzásahovosti.

IUCN byla založena v roce 1948 a má sídlo ve švýcarském Glandu u Ženevského jezera. IUCN spojuje 83 států, 108 státních institucí, 766 nevládních organizací, 81 mezinárodních organizací a kolem 10 000 odborníků a vědců z celého světa.


reklama

 
foto - Dvořák Jan
Jan Dvořák
Autor je tiskový mluvčí Správy Národního parku Šumava.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (56)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

21.11.2024 18:08
Pěkné pane Dvořák. A jak do té bezzásahovosti zapadá desetiletí lovu spárkaté zvěře hlava nehlava na Šumavě až do stavu kdy se musí střílet i vlk, jelikož nemá dost potravy a likviduje i cennějšího rysa. A nebo to je "nezbytný " zákrok na zachování bezzásahové zásahovosti? Ať žije zásahově bezzásahová biodiverzita.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.11.2024 20:44 Reaguje na Michal Ukropec
a to víte? Bavorský les a Šumava je v podstatě propojený ekosystém. To, že Bavorská část je bezzásahová není náhoda.
A jak je vidět, tak to jde zrealizovat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.11.2024 20:51 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No jistě, to je velkolepý projekt. To muselo dát hodně práce udělat do mapy čáru...

Pro plácání se po ramenech dobrý, i pro zvěř. Hosplesy také nejsou bez života, a člověk nemusí každou chvíli přelízat padlé mohykány. Z toho plyne, jaké prostředí preferuji.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.11.2024 07:01 Reaguje na Karel Zvářal
A že nám Bavoráci a Rakušáci vystříleli losy co?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.11.2024 07:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Oni dokonce zvládli (celkem nedávno) vystřílet i kozorožce (v Albách, se Švejcary) - čemuž se mi ani nechtělo věřit..., no ale hlad je sviňa, a když ne já, tak soused, že...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.11.2024 09:38 Reaguje na Karel Zvářal
Tady asi nejde úplně o to, jaký vy nebo já preferujeme les a jestli neradi lezeme přes padlé mohykány, ne? Spíš jde o to, zachovat les v podobě, kdy může fungovat sám. Kdy se v něm zachovají i všechny procesy, z nichž ještě většinu ani neznáme. Už takový princip udržitelnosti či dlouhodobé stability...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.11.2024 11:46 Reaguje na Jindřich Duras
Selektivně vytrháváte větičky, abyste si mohl "poučovat". Samozřejmě, že do pralesa nepolezu (jen po ztezce), ani kdyby mu bylo 500 let, už jen z úcty k divočině.

"Pro plácání se po ramenech dobrý, i pro zvěř"... To "pro zvěř" znamená po vše živé. Ostatní to pochopili...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.11.2024 14:58 Reaguje na Karel Zvářal
Reaguji na věty, co vy píšete. Proč myslíte, že to ostatní pochopili :-)?
Btw. Hosplesy nejsou bez života (ani flaška s destilkou není bez života), to ne, ale nejsou to, kvůli čemu se vyčleňují národní parky.
NP mají nějaký smysl, poslání a nemá cenu je srovnávat s hosplesy. Prostě je každé něco jiného, no.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.11.2024 15:24 Reaguje na Jindřich Duras
Jo ták, věnujete mi zvýšenou péči, jo?-D Tak to jste našel toho pravého!-DDD

Bučiny jsou i nad 1000m ( 48.9586269N, 13.3821636E ) a jsou tam PLOCHY NEDÁVNO OŠETŘENÉ ( 48.9430031N, 13.4376103E ).

Proč nekomentujete tuto (zvýrazněnou) pasáž - Němci tam vyhlásili park před 50-ti lety, a při kůrovci zasahovali. Až teď to s velkou parádou vyhlásili jako bezzásahové - po několika dekádách údržby. Tak to má být, tak to beru!

Tak si představuji managemnt já, ale asi to pro vás nic neznamená, podobně jako vyvrácená "potřebnost" povodní. Jak si zasednete na někoho, tak se vás člověk nezbaví:-DDD Now I know... nasraný "humor".
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

22.11.2024 19:08 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

22.11.2024 15:10 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Je zásahovost a bezzásahovost. Já jen poukazuji na fakt, že třeba proti extrémně chráněnému vlku se u nás zasahuje pouze v bezzásahové Šumavě. Jinde v zásahových oblastech se nezasahuje. Ale rád si počkám na vyjádření co panu Dvořákovi naservíruje Bláhový Duha.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

21.11.2024 18:50
v Německu to funguje téměř bez problému již mnoho let, my v ČR ale víme své-) na nás si nepřijdou
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.11.2024 09:36 Reaguje na Robert Jirman
*
Odpovědět
su

21.11.2024 18:54
Výborná zpráva, gratuluji! Odpůrci bezzásahu teď jistě pukají zlostí ))))).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.11.2024 19:08 Reaguje na
Proč by, Brouček přece ukázal zač je toho bezzásahovosti.
"Nejen, že sledování tohoto procesu přináší neocenitelné informace o přírodních zákonitostech, je i velkou atraktivitou, jejíž vliv na regionální ekonomiku není zanedbatelný.“ Vysvětlete si tu atraktivitu sežraných území.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.11.2024 19:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
A vám se líbí vypálený park?
Odpovědět
Pe

Petr

21.11.2024 19:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
Proč by se to muselo někomu líbit, nebo naopak nelíbit? To přece není hlavní "funkce" divočiny. Je to příroda. O tu jde.
Ano, kdo přírodu nemá rád, nebo se v ní necítí dobře, ten z toho bude nešťastný. Ale to je jeho problém, ne problém parku. Takový člověk prostě musí chodit do jiného parku - do městského. Ten je právě přesně na to, aby se líbil.
Odpovědět
Pe

Petr

21.11.2024 19:42 Reaguje na Petr
Je to trochu jako jít do kina na horor, a pak říkat že se mi to nelíbilo, bál jsem se tam a nebyla tam vůbec žádná zábava, a že film má být zábava.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.11.2024 20:23 Reaguje na Petr
asi tak. Příroda se nemusí nikomu líbit, protože se nemusí nikomu zavděčovat.

To ty naše mentální zkratky jsou trochu perverzní vše řídit a usměrňovat.

Jaké to překvapení, když něco může fungovat samo o sobě.


Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.11.2024 20:28 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Anóó! Svobodu lesům!-) Byly tu před námi a budou i bez nás... To jsou "objevy" na Nobelovku.

Je rozdíl smíšený les blízký přírodnímu (Bavorák), nebo nepůvodní monokultura háklivá na škůdce prohlášená za NP.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.11.2024 20:56 Reaguje na Karel Zvářal
pane Zvářale, asi by bylo lepší tam zajet, než tu dělat ze sebe osla.
Smrkové monokultury jsou i na Bavorské straně... cca okolo 900 metrů je smrkový porost stabilní. Pod touto hranicí se více aplikuje druhová pestrost.
Ostatně je to napsané i v turistickém průvodci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.11.2024 20:58 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nemusím nikam jezdit, vidím to "z letadla". Jen se bavím tím vzdycháním nad bezzásahem, což je ten nejprimitivnější "management".
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.11.2024 15:02 Reaguje na Karel Zvářal
Bezzásah není nejprimitivnějším způsobem péče o les. K jeho zvolení je třeba mnohé pochopit, A třeba zdejší diskuse jasně ukazuje, že mnozí stále ani nepochopili, k čemu by takový bezzásah mohl být vůbec dobrý :-D. Tak s tou primitivností tedy nevím, nevím.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.11.2024 06:02 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Bučiny jsou i nad 1000m ( 48.9586269N, 13.3821636E ) a jsou tam plochy nedávno ošetřené ( 48.9430031N, 13.4376103E ).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.11.2024 06:53 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Líbit se musí. Ale vám se jako zvráceným, líbí ta zničená broukem a požárem. No nekrofilie.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.11.2024 09:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ne, nechápete z toho nic. Škoda.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.11.2024 09:39 Reaguje na Petr
Přesně
Odpovědět
su

21.11.2024 19:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale ty parky nejsou vypálené. Jsou divoké. A to se mi líbí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.11.2024 06:54 Reaguje na
Divoké budou asi tak za 200 let, pokud nezaúřaduje brouček v té nové monokultuře.
Odpovědět
su

22.11.2024 10:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
Divoké jsou hned, jakmile je přestane ovlivňovat lidská ruka. Divokost lze totiž měřit okamžitě - reprezentuje ji např. tráva, která sama o sobě, bez přičinění člověka, prorůstá asfaltem. Jak vidno, můžeme se s ní setkat i v člověkem ovlivňované krajině. Divočina a divokost jsou tedy dva odlišné pojmy.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.11.2024 20:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Bavorský les sousedí se Šumavou, takže si nedělejte iluze, že tam brouček není.

I mrtvé dřevo je součástí obnovy procesů, ale to se " soudruhům" z lesa, který by chtěli vše vyřezat nehodí.

Odpovědět
JO

Jarka O.

21.11.2024 21:36 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Na to vemte jed, že se v Bavorském lese proti kůrovci zasahuje a to i preventivně, a oba zmíněné parky jsou opravdu vypucované parky se silnicemi, parkovišti, WC, občerstvením, zájezdy pro turisty autobusem atd. Jako Krkonoše.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.11.2024 20:11
První liga bezzásahu... To musí lemplům znít jak rajská hudba:-) Generál pecivál...
Odpovědět
HH

Honza Honza

22.11.2024 06:31
Rovněž našim moudrým německým přátelům děkujeme za:
- odstavení jaderných elektráren jakožto uvážlivému příspěvku do energetiky
- neochvějné a prozřetelné podpoře spolupráce s Ruskem zvl. za vlády p. Merkelové - dle křesťanských zásad: nepřítel do tebe kamenem (atomovou bombou), ty do něho chlebem (eury, aby byl bohatý a mohl vyrábět své atomovky
- přátelské podpoře migrace pro arabské a černovské migranty, kteří zásadně nepracují, kradou, znásilňují mladé dívky a na nádražích kladou bomby, naopak vyhnání polských slovanských nespolehlivých pracovníků, kteří nic špatného nedělají, jen pracují, ale je to nízká slovanská rasa: viz rovněž vystoupení Anglie z EU

Pokud máte zájem o lepší pochopení bezzásahového monokulturního stejnověkého = nepochybně zcela přírodního lesa zničeného kůrovcem, jeďte, prosím, zásadně z německé strany: autem je možno dojet až k hranici.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.11.2024 06:59 Reaguje na Honza Honza
Je ovšem docela zajímavé, když se podíváte na letecké Mapy cz. Je velký rozdíl, Bavorsko-Čechy a kterému nerozumím, o kterém se nějak nemluví. Nemá ta Jarka pravdu?
Odpovědět
HH

Honza Honza

22.11.2024 07:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, je to právě ta západní (rakouská) kultura: vše je krásné, nové, příroda je krásná, hlavně, že nemáme odpady a JE. Na druhou stranu je zde snaha o zisk, rekreaci, ovečky se pasou i ve vysokohorském prostředí, jsou zde lyžařské vleky, hotely - to je určtě správnější přístup než dejte nám peníze.
Vše má své výhody a nevýhody, německé hospodářství je dle mého názoru obecně efektivnější než naše.
NP není jen ochrana přírody, měl by to hlavně vzor jednání člověka k přírodě, příklad pro všechny lidi, hlavně pro lesníky a odborníky. Nikoli především zadrátovaný nepřístupný prales dostupný jen pro spávce NP.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.11.2024 08:16 Reaguje na Honza Honza
Já byl v Taupitz. Je to lyžařské středisko. Ale všude se pasou krávy a je tam mraky skalniček, včetně orchidejí. Lyžařské středisko udržují květnaté asi ty krávy.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

22.11.2024 08:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
Krávy tu nejsou jako hospodářská zvířata,pro obživu místního obyvatelstva,ale jako atrakce pro výletníky kteří si toto platí,protože jsme pořád bohatá společnost.A hýříme,prostředky pořád jsou.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.11.2024 09:43 Reaguje na Emil Bernardy
A dal jste si tam někdy sýr, mléko, kefír a tak? To tam navozili z Lidlu, myslíte?
Odpovědět
ms

22.11.2024 10:10
To je zase "něco". Ničitelé lesa si rozdávají medaile za zásluhy a poplácávají se po zádech.
Ztráty na ekosystémových službách příčinou rozpadů lesa jdou do miliard, je to ekologická újma pro všechny občany na obou stranách hranice. Tyto služby budou chybět a bude to velmi vážný problém, který je již patrný a do budoucna se bude zvětšovat.
Opravdu původní lesní porosty jsou pryč, nevydržely nárůst kůrovce, tedy "péči" ochrany přírody.
"Romantická" představa o divočině je jenom obluzovačka před skutečnou destrukcí, která se tam děje. Soukromí vlastníci lesů jsou bez lesů, pracovníci Správy jim říkají, nechte to kůrovci, na újmách, získáte více peněz. Vše hrazené z peněz daňových poplatníků.
Jestli chceme bezzásahovost tak, ať se zruší Správa, není potřeba dalších x lidí, kteří budou hlídat suché lesy a budou si připisovat falešné zásluhy.
Stačí se podívat podél Vydry nebo ze Srní do údolí, už na prvním ohybu směr Sušice vidíte suché lesy, kam pohlédnete a ty, co jsou vedle ještě zelené, jsou už také chycené. Na jaře bude tento pohled ještě smutnější.
Na Jáchymovsku někdo bez povolení vykácel 3,5 ha lesa a je to řešeno v rámci trestněprávní odpovědnosti a tady jsou desetitisíce hektarů a tleskáme si.
Odpovědět
su

22.11.2024 10:43 Reaguje na
No já tedy nevím, aloe ničitelem lesa je vždycky člověk, nikdy příroda.
Odpovědět
ms

22.11.2024 11:32 Reaguje na
Člověk se nemůže zbavit odpovědnosti za stav přírody, respektive za stav Země. Je to nedělitelné. Už tolikrát bylo území přeměněno, že zpětný chod není možný. Je třeba pochopit, že i to, co se děje na Š je volba člověka. Aktuálně je volbou nedělat nic a velebit suchý les.

Činit bezzásahovost v kulturním hospodářském lese je naprostá hloupost. Výsledky jsou zřejmé.

Ať si hospodář zvolí zda bezzásahovost či zásahovost či kombinaci, ale musí nést odpovědnost za zachování existence vzrostlého živého lesa.
Jeho úloha v tvorbě klimatu, kdy transformuje sluneční energii do výparu a tím stabilizuje teploty, je nezastupitelná a musí fungovat přesně v těch krajinných celcích jako je Šumava.

Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.11.2024 12:56 Reaguje na
Podle WIKI je příroda na:
Dle Hodnocení ekosystémů k miléniu[1] jsou ekosystémové služby děleny následovně:

Poskytovací služby – jedná se o produkty získávané z ekosystémů: jídlo, pitná voda, paliva, přírodní léčiva, biochemické látky a genetické zdroje
Regulační služby – benefity plynoucí z regulace procesů probíhajících v ekosystémech: regulace klimatu, koloběh vody, udržování kvality ovzduší, kontrola eroze, regulace lidských nemocí, proces opylování, nakládání s odpady, ochrana před bouřemi
Kulturní služby – nemateriální výhody získávané z ekosystémů: spirituální a náboženské hodnoty přírody, rekreace a ekoturismus, estetická hodnota, inspirace, hodnoty vzdělávání, vnímání daného místa, hodnota kulturního dědictví, sociální vazby
Podpůrné služby – tato skupina zabezpečuje správný chod všech ostatních ekosystémových služeb a jejich dopady na společnost jsou buď nepřímé, anebo se projeví až za dlouhý časový interval. Řadí se sem: primární produkce biomasy, tvorba půdy, koloběh živin, fotosyntéza
Správné fungování všech ekosystémových služeb se opírá o biologickou rozmanitost ekosystémů.[5]

Jak vysvětlit výšeuvedené služby u sežraného nebo spáleného lesa?
Odpovědět
ms

22.11.2024 13:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přesně tak, když les neexistuje, těžko může něco takového plnit. Zcela zásadní roli má vzrostlý živý les. Stále pánové z NP ukazují, jak se les obnovuje, ale je to nedospělý porost, které dodává jenom omezené služby. Takový rozpad jsme jako společnost neměli nikdy dopustit.

Křivoklátsko jde postupnou změnou druhové skladby bez nutnost rozpadu celého celku. To je balzám, když jedete parným dnem přes toto území, dýchne na vás, ten příjemný chlad lesa. Kde to dnes máte.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.11.2024 13:22 Reaguje na
Kvůli popožárovému brouku se to musí velebit, neb je to také "biotop". Sice vše živé zničily plameny, ale objeví se kolonizátoři (vzácný hmyz a bříza...).
Odpovědět
HH

Honza Honza

22.11.2024 14:21 Reaguje na Karel Zvářal
Vytěžený povrchový důl ponechaný sám sobě je také poklad v přírodě, přemíra vzácných rostlin a na ně navazujícího hmyzu.
Podobně i v Černobylu bude jistě zajímavá příroda.
Jak by to asi bylo po atomové válce? Je vidět jak se vše točí dokola, zlo splývá s dobrem, příčiny s následkem, svět není jednoduchý.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.11.2024 15:30 Reaguje na Honza Honza
Víte, je bezzásahovost a bezzásahovost. Tady si mudrci selektivně vybírají, čeho si všimnou a co (správné) přehlídnou. Záměrně přehlížejí kontext a vytrhnutou větu berou jako "názor".

Pískovna je jistě v pořádku, je to střípek mozaiky s jinou diverzitou. Dobře pamatuji ty nářky Bavoráků, kdo jim do lesů šíří kůrovce. Ale to se tu rozebírat nebude, neb "kůrovec je inženýr lesa". Lesu zdar a sežranému zvlášť!-/
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.11.2024 14:52 Reaguje na Karel Zvářal
Je to přírodní cyklus. To je právě to, co je na něm to cenné :-).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.11.2024 15:14 Reaguje na Jindřich Duras
Ano, nejlepší je to vtloukat mládeži ve škole a vymýt ji palici. Potom se stěží těch požárů dopočítáme.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.11.2024 06:50 Reaguje na Jindřich Duras
Pokud by to nebylo 2/3 českých lesů a 2/3 NPČŠ, tak se můžeme bavit o novém užitečném biotopu. 50 hektarů špica, 500 tisíc je zločin
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.11.2024 09:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jj, nejen pít je třeba s mírou.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.11.2024 15:07 Reaguje na
Určitě se člověk nemůže zbavit zodpovědnosti - a to je právě důvod, proč zachovat některé přírodní části bez zásahu. A o zpětný chod nejde. Jde o to, uchovat něco směrem kupředu, myslím.
Bezzásahovost do čistě hospodářského lesa nikoli, ale na území NL je třeba ponechat alespoň takový rozsah té bezzásahové zóny, aby byla udržitelná - myslí se samostatně sama sebou.
Hospodář si může ledacos zvolit, ale na území NP je to už zájem trochu obecnější, ne?
Odpovědět
HH

Honza Honza

22.11.2024 11:09
Nejlepší by bylo spravovat NP právě podle německého vzoru, nikoli jako zásahové-bezzásahové, od všeho rozumně trochu:
NP by měla řídit rada složená z lesníků a přírodovědců, v 1. fázi by vedoucí měl být lesník, aby les vedl (dovedl) zpět k přírodě- aby byl funkční, pestrý, vyvážený, odolný oteplování, ale částečně i hosp. výnosný, aby změna mohla být efektivně financována. Dle příkladu z Německa by zde měla být i více rekreační činnost- hotely, restaurace (aby byl zisk + lidi se zároveň vtáhnou do přírody, mají k ní větší vztah), ale pouze jen jako rozšíření zastavěných oblastí- měst, vesnic, nikoli ve volné krajině. Sporné jsou lyžařské vleky- vlivem oteplení ztrácejí smysl: proto pouze ve vyšších polohách (na Šumavě spíše ne) , přitom vodu brát jen z nádrží z potoka nikoli z vrtů.
Zároveň i v NP by se mělo dbát o diverzifikaci - ve vhodných oblastech nasazovat původní býložravce, aby stav byl vyvážený, původní příroda obsahovala nejen rostlinsvo, ale i petřejší zvířectvo.

Až les bude pestrý, přírodní = k přírodě změněný, zastabilizovaný, měl by být postupně stále více bezzásahový, více ponechaný přírodě, více pod vedením (dohledem) přírodovědců než lesníků.
Odpovědět
ms

22.11.2024 11:44 Reaguje na Honza Honza
první ochranáři byli vlastně lesníci. Cílem národního parku v roce 1990, který podporovali všichni místní občané, bylo jeho území primárně ponechat pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa a těžba bude jenom sekundární. Ale mělo to být o zachování stávající přírody a nikoliv to, co se tam děje nyní.
Současný národní park stejně těží, jak může, dosazuje minimálně.

Máte pravdu, že bezzásahový les musí být zastabilizovaný a národní park samofinancovatelný.

V otázce původnosti - co je původní? Bylo by fajn, kdyby tam byl krásný mnohadruhový les.
Odpovědět
HH

Honza Honza

22.11.2024 14:07 Reaguje na
Ano, pro správce parku je vlastně těžba něco podobného jako požár: uměle vysázený les- jeden strom jako druhý, stejně od sebe, což připomíná kukuřičné pole nikoli divokou přírodu, se rychle vlastní sukcesí mění na přirozenější les. Tento les ale stejně nebude správný, měl by být více pestřejší, více odolnější i vůči budoucí progresi sucha. A to právě lépe zvládnou lesníci. Nikoli že by zase uměle sázeli stromy jeden jako druhý, ale přirozenou sukcesi pouze doplňovali vhodnějšími druhy, výřezem les usměrňovali apod.
Hospodář který chová zvířata jim více rozumí, lesník lépe ví, co a kde by mělo růst, aby to rostlo nejlépe, i když převažuje hospodářský výnos, ale právě výnos je podmíněn zdravím zvířat i lesa.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.11.2024 12:15
Pokud mám dost peněz na nákup dřeva odjinud, tak si mohu dovolit to své
netěžit a nechat ho shnít v lese. Pokud by to ale chtěli dělat všichni,
tak budeme muset dřevo nahradit asi plasty z ropy. Pokud dvacet let po
kůrovci je les plný mladých stromů, tak je les zdravý proto, že je MLADÝ. Bohužel každý strom jednou zestárne, začne chřadnout a už nebudou ty lesy
vypadat tak zdravě. Smrky opět napadne kůrovec a jiné stromy zase jejich
škůdci. Bezzásah funguje stejně, jako samoregulace v cyklech vzestupu a
zase zmaru. Jednou je to tak a za pár let jinak. Pokud se někomu zmar bez
užitku líbí a má na to plýtvání, tak budiž, ale nehospodaří v bublině
a své okolí ohrožuje možností šíření škůdců. Je neštěstí mít les vedle
bezzásahového lesa a stále marně bojovat se škůdci odvedle. Je to jako
zaorat pole s bramborami až po zakuklení mandelinek a příští rok se
chválit, že jemu mandelinka nevadí, protože přestal pěstovat brambory.
Ty jeho mandelinky ale trápí i ty sousedy, kteří ty své loni vyhubili.
V lese to je pak tak, že mne les neživí a tak mi kůrovec nevadí a je
mi ukradené, že ničí les sousedovi, kterého živí. Je to sobeckost a bezohlednost posvěcena na moderní "péči" o přírodu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist