https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ochranci-prirody-zamerne-vyrezali-dutiny-do-stromu.tvori-tak-stanoviste-pro-ohrozene-zivocichy
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochránci přírody záměrně vyřezali dutiny do stromů. Tvoří tak stanoviště pro ohrožené živočichy

29.11.2024 12:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
Veteranizace dubů odstraněním kůry nebo vyříznutím dutiny do kmenů zdravých dubů v národním parku Podyjí.
Veteranizace dubů odstraněním kůry nebo vyříznutím dutiny do kmenů zdravých dubů v národním parku Podyjí.
Foto | Lukáš Čížek / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
Stromů a lesů v české krajině už dvě století přibývá. Přesto mnoha druhům živočichů, rostlin a hub, které na stromech žijí, hrozí vyhynutí. Potřebují totiž stromy osluněné, staré nebo poškozené, například s dutinami. Jenže takových je v přírodě málo a mizí rychleji, než vznikají.
 
Ochránci přírody, arboristé a přírodovědci proto vzali do rukou motorové pily a vznik dutin ve zdravých stromech výrazně urychlili. Podrobně pak sledovali, jaké zásahy jsou nejvhodnější. Už v prvním roce studie potvrdili, že takto vytvořená stanoviště využila řada ohrožených druhů.

Veteranizace dubů odstraněním kůry nebo vyříznutím dutiny do kmenů zdravých dubů v národním parku Podyjí.
Veteranizace dubů odstraněním kůry nebo vyříznutím dutiny do kmenů zdravých dubů v národním parku Podyjí.
Foto | Lukáš Čížek / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

„Dříve stromy běžně zraňoval dobytek, oheň při vypalování pastvin i pravidelné osekávaní větví na otop či krmivo pro dobytek. To vznik dutin urychlovalo. Stromy rostly roztroušeně v zemědělské krajině a lesy byly světlé. I oslabené stromy tak měly šanci na dlouhý život,“ říká Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim.

„V dnešních hustých lesích stromy mezi sebou tvrdě soutěží o světlo a vodu. Staří a oslabení jedinci proto mají problém přežít i v rezervacích. Mimo les je světla dost, ale stromů málo. Zůstaly hlavně v obcích, městech, parcích a kolem cest, kde je ale při první známce zhoršeného zdraví kácíme, aby nám takzvaně nespadly na hlavu,“ vysvětluje Karel Kříž.

Přízemní dutina vyříznutá do kmene mladého dubu.
Přízemní dutina vyříznutá do kmene mladého dubu.
Foto | Lukáš Čížek / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

Veteranizace stromů - ochrana přírody hledá nové způsoby podpory biodiverzity

Stromové dutiny potřebuje spousta druhů hmyzu, hub, ptáků i netopýrů. Dutých stromů dnes vzniká méně, ale mizí rychleji než dřív. Organizmy, které je potřebují, proto rychle ubývají. Některým mohou pomoci budky, většina ale potřebuje skutečné dutiny ve skutečných stromech.

Z některých poranění prýští sladká míza, která láká mnoho hmyzu včetně sršní nebo ohrožených brouků roháčů. Míza ostatně chutná i lidem, v Kanadě z ní vyrábějí javorový sirup.
Z některých poranění prýští sladká míza, která láká mnoho hmyzu včetně sršní nebo ohrožených brouků roháčů. Míza ostatně chutná i lidem, v Kanadě z ní vyrábějí javorový sirup.
Foto | Lukáš Čížek / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

„Jednou z možností, jak těmto ohroženým druhům pomoci, je veteranizace stromů, tedy cílené zásahy, které chybějící dutiny a další vhodná stanoviště na stromech vytvoří nebo urychlí jejich vývoj. Před půl stoletím s ní začali ochranáři v Severní Americe, používá se i v Austrálii pro vzácné vačnatce a ptáky. V Evropě máme s veteranizací největší zkušenosti ve Skandinávii a Velké Británii,“ říká Vikki Bengtsson ze švédské organizace Pro Natura, která se na studii podílela.

S veteranizací začal tým přírodovědců a ochránců přírody v národním parku Podyjí a ve středních Čechách. Do kmenů několika desítek mladých dubů vyřezali dva typy dutin nebo z části kmene odstranili kůru.

Zdobenec proměnlivý je zákonem chráněný brouk, jehož larvy žijí v dutinách dubů.
Zdobenec proměnlivý je zákonem chráněný brouk, jehož larvy žijí v dutinách dubů.
Foto | David Hauck / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

„Poškozené stromy přitahovaly mnohem více brouků než stromy nepoškozené, mezi nimi i řadu ohrožených druhů, například roháče obecného. Povrchové zásahy byly pro hmyz méně zajímavé než hlubší řezy,“ říká Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR.

„Hlavní je samozřejmě sledovat, jak se budou zranění dále vyvíjet. Už teď je ale jasné, že jde o jednoduchý způsob, jak podpořit řadu ohrožených druhů a biodiverzitu v lesích obecně. Zcela klíčové tyto postupy mohou být například pro záchranu kriticky ohroženého brouka krasce dubového nebo páchníka hnědého,“ dodává Lukáš Čížek.

Zlatohlávek Protaetia affinis je vzácný obyvatel stromových dutin. Vyhovují mu hlavaté vrby, jejich ořezávání totiž přispívá k tvorbě dutin.
Zlatohlávek Protaetia affinis je vzácný obyvatel stromových dutin. Vyhovují mu hlavaté vrby, jejich ořezávání totiž přispívá k tvorbě dutin.
Foto | David Hauck / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

Zásahy se zaměřují na stromy bez větší biologické hodnoty

„Ano, řezání do kmenů živých stromů v národním parku působí zvláštně,“ říká Martin Škorpík ze Správy Národního parku Podyjí. „Zásahy ale směřujeme na stromy, které nejsou biologicky ani jinak cenné a byly by stejně odstraněny například při těžbě nebo probírkách,“ vysvětluje Martin Škorpík.

Navíc je podle něj třeba si uvědomit, že stromy po tisíce let usilovně poškozovali sekerami a ohněm už naši předkové a dlouho před nimi spousta velkých zvířat, která člověk většinou vyhubil. „To vytvářelo dnes vzácná stanoviště pro řadu ohrožených organizmů, které bez adekvátní náhrady ztratíme,“ dodává Martin Škorpík.


reklama

 
foto - Procházková Daniela
Daniela Procházková
Autorka je pracovnicí Biologického centra AV ČR.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.11.2024 13:05
Ta přízemní dutina na dubu mi přijde jako krmítko pro predátory. Dosáhne tam vše od sojky, strakapouda až po lišku či kunu. Hmyzu a netopýrům by pomohly dutiny/škvíry 2-2,5cm , takže z toho vyřezaného klínu bych na místo většinu (obvodu) vrátil/přibil. Drobní tvorové se ukrývají do temných koutů, proto by dutina měla být bezpečná, i před tlapkou kuny.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

29.11.2024 14:32 Reaguje na Karel Zvářal
Nebuďte hnidopich. Ještě nedávno by to udělali na smrku. Tato slečna je pohledná a má i cosi v hlavě.
Odpovědět
Anyr

Anyr

29.11.2024 14:38 Reaguje na Michal Ukropec
No tvl ještě že je pohledná. XD
Odpovědět
PJ

Pavel Januška

29.11.2024 13:50
Kdybych do stromu zatloukl jen hřebík, t bych dostal facek od dědečka nebo táty. Přece to je živá bytost a když je potřeba je skácet, tak v zimě, když spí. A vy s motorovou pilou!
Odpovědět
Anyr

Anyr

29.11.2024 14:39 Reaguje na Pavel Januška
Hřebík stromu absolutně a vůbec nevadí. Co mu vadí, je následné reznutí.
Proto se do stromů zatloukají hřebíky nerezavějící, kterých si strom ani nevšimne.

Viz třeba https://www.zelenadomacnost.com/k/specialni-hrebiky-do-kmene-stromu
Odpovědět
DA

DAG

29.11.2024 13:58
Mě se to líbí. Ještě bych navrhoval ořez větví, aby vznikla dutina. Nevím jak dlouho to tedy trvá. S tím by mohl mít zkušenosti pan Žváral.
Jinak by se lidé co to provozují mohli dostat do konfliktu s referátem životního prostředí pro poškozování vegetace.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

29.11.2024 14:14 Reaguje na DAG
správná připomínka - to riziko konfliktu řeší vyhláška 189/2013 Sb.:

§ 2
Nedovolené zásahy do dřevin

(1) Nedovolenými zásahy do dřevin se rozumí takové poškozování nebo ničení dřevin, které způsobí podstatné nebo trvalé snížení jejích ekologických nebo společenských funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření.

(2) O nedovolený zásah podle odstavce 1 se nejedná, pokud je prováděn za účelem zachování nebo zlepšení některé z funkcí dřeviny, v rámci péče o zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha, v rámci péče o zvláště chráněné území prováděné v souladu s plánem péče nebo zásadami péče anebo v rámci péče o evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast prováděné v souladu se souhrnem doporučených opatření.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

29.11.2024 15:34
Doufám, že se tyto zásahy neprovádějí na zdravých stromech. Možná to dává smysl tam, kde je již strom ve fázi, kdy přirozeně ve svých dutinách nabízí zázemí pro preferované ohrožené živočichy. Klidně bych tam pilou přispěl k vytvoření dutin dalších. Ale ničit přírodu proto, že ji chceme zachraňovat? To mohou myslet vážně jen lidé, kteří své "vílí nápady" považují za vědecky oprávněné bádání. Pane Škorpíku, Čížku, Bengtssone, Kříži, prosím, jděte raději dělat něco užitečného. Nejen dříví z těžby, ale i dříví z probírek má svoji hodnotu. Jak to, že si dovolujete ji ignorovat? A ještě přitom pomýšlíte na to, že máte nad hlavou svatozář? Myslíte jen na sebe a svoji karieru, a maskujete svoji nepoužitelnost vědeckým úsilím.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist