https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/navstevnici-sumavy-chapou-vyznam-mrtveho-dreva.rozsirovali-by-bezzasahova-uzemi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!

11.12.2024 05:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz
Dvě třetiny návštěvníků Šumavy cítí smutek při pohledu na odumřelé dřevo. Přitom 94 procent návštěvníků souhlasí s tím, že odumřelé dřevo je klíčovou složkou biologické rozmanitosti. Takové jsou dílčí výsledky ankety, do které se zapojilo na 400 respondentů.
 
Dotazníkové šetření „Vnímání tlejícího dřeva v Národním parku Šumava“ prováděli zaměstnanci Správy po celém území národního parku, v rámci kterého oslovovali návštěvníky starší 18 let všech stupňů dosaženého vzdělání.

„Připravili jsme devět otázek, týkajících se problematiky tlejícího dřeva. Ta je přímo spojena s bezzásahovým územím, které se na Šumavě pomalu rozšiřuje a aktuálně činí 43 procent z celkové rozlohy Národního parku. Ostatně, jedna z otázek zněla, zda velikost bezzásahových ploch šumavských lesů snížit, zachovat nebo naopak rozšiřovat. Jen 8,5 procenta lidí by plochy ponechané přírodním procesům zmenšila. Polovina dotázaných by rozlohu bezzásahových ploch ponechala ve stávající rozloze, a 41 procent by bylo rádo, pokud by se přírodní zóny rozšířily,“ sdělil Josef Štemberk, který dotazníkové šetření připravoval a vyhodnocoval.

„Právě na této otázce se ukazuje, že návštěvníci Šumavy chápou význam národních parků a akceptují to, co říká zákon o ochraně přírody a krajiny – tedy, že území národních parků by mělo být z většiny bezzásahové,“ komentuje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Odpovědi na další dva dotazy se zdají být v rozporu. V té první se respondenti vyjadřovali k tomu, zda pociťují smutek, když sledují velkou plochu s odumřelým dřevem. Skoro dvě třetin z nich (59 %) se cítí smutně. Na druhou stranu skoro stejný počet lidí (57,5 %) nesouhlasí s tím, že by na plochách s odumřelým stromovým patrem došlo ke ztrátě jedinečné přírody. A co víc, absolutní většina návštěvníků (95 %) souhlasí s tvrzením, že odumřelé dřevo je důležité pro vzácné druhy a prakticky stejný podíl dotazovaných (94 %) ví, že odumřelé dřevo hraje v lesích důležitou úlohu pro biologickou rozmanitost.

„V odpovědích na tyto dotazy, osobně nevidím rozpor. Pociťovaný smutek totiž je emoce, která nutně nemusí být negativní. Naopak to může být emoce, se kterou mají návštěvníci Šumavu spojenou a kvůli tomu ji i vyhledávají. Zádumčivá, tajemná, smutná Šumava je prezentována v řadě literárních děl, v mnohých filmech a seriálech, v obrazech a fotografiích. Tuto mojí domněnku podporuje více než polovina dotázaných (56 %) která se odumřelým dřevem necítí stresována,“ hodnotí další výsledky aktuálního dotazníkového šetření Pavel Hubený.

Návštěvníci se v rámci dotazníkového šetření vyjádřili také k tomu, zda by se měly odumřelé stromy hospodářsky zhodnotit. Celých 69 procent to nepovažuje za nutné.

„To, že většina návštěvníků nevnímá Národní park Šumava jako hospodářský les je pro mě osobně si tím největším potvrzením toho, že posledních více než 10 let vytváříme národní park, který Češi chtějí a chtějí ho v takové podobě, jak jsou národní parky vnímány celosvětově. Tedy, náš cíl, aby Národní park Šumava byl ze 75 procent bezzásahovým územím, je správný,“ doplňuje ředitel Pavel Hubený.

Téma tlejícího dřeva bylo na Šumavě ústředním motivem celého roku 2024. V rámci něj Správa mimo jiné pořádala odborné doprovody do míst, kde dochází k samovolnému vývoji lesa a uspořádala speciální programy na místech, kde tlející dřevo vytváří jedinečné přírodní prostředí a návštěvníci to mohou dlouhodobě sledovat (Poledník, Březník, Prameny Vltavy, Plešné jezero).

Téma tlejícího dřeva je velmi obsáhlé a určitě se bude v určitých momentech objevovat i v příštím roce. Pro rok 2025 jsme totiž připravili téma s názvem Rok návratů. Návštěvníky a milovníky Šumav tak budeme seznamovat s příběhy vybraných druhů živočichů, rostlin nebo hub, které ze Šumavy buď úplně, nebo zdánlivě vymizeli a díky rozšiřující se bezzásahovosti a hlavně cílené ochraně, se buď navrátili, nebo se rozšiřují na většině území Šumavy.


reklama

 
foto - Dvořák Jan
Jan Dvořák
Autor je tiskový mluvčí Správy Národního parku Šumava.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

11.12.2024 05:27
V tom případě, by bylo vhodné rozšiřovat i území, kam tůristi nesmí, že !
Odpovědět
va

vaber

11.12.2024 10:32 Reaguje na smějící se bestie
Turisté mohou chodit po vyhrazených cestách všude. Normální člověk nemmusí lézt tam ,kde není pěšinka ,prodírat se křovím a výmoly ,brodit se blátem a vylezt na kopec, který je zarostlý lesem a když tam vyleze, nic kolem nevidí. I zvěř běhá v lesích po svých pěšinkách.
Ovšem jsou tací lidé ,kteří budou tvrdit ,že zrovna tam chtějí a musí lézt a když se to nesmí, je to buzerace ,uzurpování moci ,arogance orgánů atd.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

11.12.2024 05:46
Já když navštívím souseda, tak si obdobně myslím, že by měl poskytovat větší pohoštění a třeba mě i nechal přespat.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

11.12.2024 06:30 Reaguje na Richard Vacek
ono to je spíš o tom poznání, že les poskytuje "domov" i jiným živočichům, který tam chodíme otravovat. Tedy mají právo na svůj domov. Je to poznání nesobeckosti a respektu.

Jinak, ve vašem příkladě, když navštívíte souseda, tak si může rozmyslet zda vám poskytne komfort, nebo vás otočí ve dveřích. Do té přírody, co si myslíme pomateně, že vlastníme se vloupeme a ještě tam děláme bordel, neb spousty lidí neví jak se má v přírodě chovat. Ohrožuje nejen sebe ale i ostatní.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.12.2024 07:18 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pane Jaroslave,příroda není nesobeckost a respekt,je to tvrdý boj o život,bezohledný.
Za život jsem se pohyboval v člověčí společnosti skautů,trampů i ekologických nadšenců ale jiné generace.A mezi zvířaty.Dnešní "ekologové" z mého pohledu v přírodě cit."bordel"dělají a velmi agresivně omezují své bližní.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

11.12.2024 07:44 Reaguje na Emil Bernardy
Pane Emile, ano, to je pravda ale ona divokost je průvodním jevem života...zvířata si nevytvoří paneláky s dálkovým vytápěním ale to co je defektní, že nerespektujeme "domov" zvířat a živočichů, ptactva atd. je třeba jim zajistit podmínky ne je likvidovat.
Jsem se přesvědčil, že největší blbost, co člověk vymyslel je vlastnictví. Popravdě nic z tohoto světa si do penálu nevezmeme a tak je správné mluvit o správcovství, toho, co jsme zdědili od předešlých generací nejlepším způsobem, co dovedeme ne pro sebe, ale pro všechny. Les nám nabízí dary ale musíme je využívat se zodpovědností správce a je nutné nechávat šanci přírodě se rozvíjet také "divoce".
např. To je jako u rybníkářství, taky nemůžete nechat zlikvidovat biologii rybníků jen proto, aby se rybníkářský svaz " nažral". Ono to chápaní ekosystémů je naprosto zásadní.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.12.2024 11:35 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Hodně rychle.Náš druh se mění jako celý vesmír.Z člověka sběrače se stal pěstitel,z lovce chovatel.
Les/kulturní,pěstěný člověkem,moudrým/nám nabízí dary...
Do penálu si majetek nevezmene,ale vědomě,či méně vědomě přenecháme potomkům.No a vývoj si žádá i kapitál...získaný různě,prvotní akumulace je realita.
Rybníkáři hospodaří stovky let,úspěšně,stejně ostatní profese.Zásahy ostatních , laiků,třeba objektivně ne hloupých,jsou špatně.
Ekosystémy jsou realita dynamická.... jejich projektování je úsměvné .
Odpovědět
HH

Honza Honza

11.12.2024 07:48
Návštěvníci Křivoklátska chápou význam kulturní bohaté krajiny s pestrými lesy, diverzifikovanou krajinou s loukami, motýli, hmyzem, s krajinou, která je zdravá.
Návštěvníci Křivoklátska nechápou význam zafixování monokulturního uniformního lesa na Šumavě, jeden strom jako druhý jako kukuřičné pole, nezdravého, umírajícího, kterého po čase opět sežere kůrovec, protože stromy jsou nemocné, oslabené.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

11.12.2024 09:21
Že je odumřelé dřevo klíčovou složkou biologické rozmanitosti je bezpochyby pravda. Fakt, že se podporuje jeho kumulace v národních parcích, odpovídá záměru jejich vyhlašování. Ale připadá mi, že se zastánci podpory takových užitků dopouštějí stále brutálnější manipulace veřejného mínění. A to účelově proto, aby dosáhli vyhlašování národních parků na dalších a dalších lokalitách. Aby si vytvořili předpolí pro uzurpování stále většího vlivu a uspokojili své mocenské ambice. Aby konečně byli fakticky "užiteční". Nepsal bych to, kdyby pan docent Jakub Hruška neproklamoval na těchto stránkách svoje představy o tom, že by se mělo uzákonit povinné množství dříví k zetlení i v hospodářských lesích. Prostě, co je moc, to je moc. Přátelé, neblbněme a braňme se proti aktivitám těchto gerento-ekologistů.
Odpovědět
va

vaber

11.12.2024 10:21 Reaguje na Josef Střítecký
Pomatený až nenávistný komentář. Nechat přírodu ,aby mohla žít bez ,,moudrých,, zásahů člověka na naprosto minimálním omezeném území, je podle vás ,,uzurpování stále většího vlivu a uspokojování mocenských ambic,, některých lidí .
Není to naopak ,člověk si uzurpoval vše a vše co v přírodě je a zbylo nedotčeno a dále vytlačuje a likviduje posední zbytky . Jen kvůli své hrabivosti a nenažranosti.
Co je moc, to je moc ,to je fakt. Člověk bez zdravé přírody bude skomírat, jak dnešní příroda ,protože je součástí přírody a nestojí nad ní. I když si to někteří pomatenci myslí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

11.12.2024 10:39 Reaguje na Josef Střítecký
manipulace je to jen tehdy, pokud si myslíte, že když jsme na vrcholu potravního řetězce, tak že nám to dává právo všechno zlikvidovat k egoistickému obrazu svému.
Pro ty, co chápou udržitelnost v ekosystémech je to přirozené, že zkrátka bude místo i pro druhé, jiné "druhy".

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.12.2024 10:56
Tak za 1. Anketu prováděli ZAMĚSTNANCI NP! To je nezávislá anketa? Co ji
třeba předcházelo? Nebyla předtím přednáška o prospěšnosti bezzásahovosti?
Za 2. Ptali se někoho jiného, než turistů? Ptali se místních, nebo bývalých lesáků a vlastníků okolních lesů vně NP? Ptali se pilařů, kteří přišli
o blízkou surovinu a musejí kulatinu vozit odjinud ?
Za 3. Dostali stejnou možnost ovlivnit názory respondentů zastánci opačných názorů?
Totální amatéry lze opít rohlíkem a pak se jich zeptat na názor je zcela
obyčejná manipulace s názory na odborné otázky. Amatér snadno podlehne
názorům odborníků, protože je k tomu vychováván od dětství. Navíc tento
národ je posedlý autoritami a pokud slyší, že to tvrdí třeba profesor,
tak mu uvěří a dokonce mu umožní vládnout. Až po čase zjistí, že titul
není zárukou rozumu.
Na závěr pouze to, že lidé mladší, než 50 let nejsou schopni srovnávat
Šumavu před 30 roky a nyní. Ve dvaceti už ji možná vnímali, ale ti
mladší si ani nepamatují, jaká před 30 roky byla a je nyní. Navíc se
do lidí i v TV neustále hustí, jak nádherná je bezzásahová příroda
třeba v Kanadě, USA a nebo na Sibiři. Ano je, ale ty pralesy tam jsou
odjakživa, kdežto tu nebyly 500 let a nyní se překotně budují z lesů
hospodářských jakýmkoliv způsobem. Namnoží se kůrovec a nevadí ani
požár, hlavně, že z hospodářského lesa je co nejdříve bezzásahový
les. Lidstvo je lidstvem díky PRÁCI a nikoliv díky NICNEDĚLANÍ.
Je tu ale skupina příživníků, kteří si z nicnedělání udělali živnost
a naučili se to nicnedělání propagovat a prosazovat! Neustále jich
přibývá a potřebují, aby přibývalo i předmětu jejich "podnikání".
Co nový NP, CHKO, AOPK a odbor životního prostředí, tak teplé místo
pro takové lidi, kteří zakazují pracovitým v přírodě vytvářet hodnoty.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist