Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
„Připravili jsme devět otázek, týkajících se problematiky tlejícího dřeva. Ta je přímo spojena s bezzásahovým územím, které se na Šumavě pomalu rozšiřuje a aktuálně činí 43 procent z celkové rozlohy Národního parku. Ostatně, jedna z otázek zněla, zda velikost bezzásahových ploch šumavských lesů snížit, zachovat nebo naopak rozšiřovat. Jen 8,5 procenta lidí by plochy ponechané přírodním procesům zmenšila. Polovina dotázaných by rozlohu bezzásahových ploch ponechala ve stávající rozloze, a 41 procent by bylo rádo, pokud by se přírodní zóny rozšířily,“ sdělil Josef Štemberk, který dotazníkové šetření připravoval a vyhodnocoval.
„Právě na této otázce se ukazuje, že návštěvníci Šumavy chápou význam národních parků a akceptují to, co říká zákon o ochraně přírody a krajiny – tedy, že území národních parků by mělo být z většiny bezzásahové,“ komentuje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Odpovědi na další dva dotazy se zdají být v rozporu. V té první se respondenti vyjadřovali k tomu, zda pociťují smutek, když sledují velkou plochu s odumřelým dřevem. Skoro dvě třetin z nich (59 %) se cítí smutně. Na druhou stranu skoro stejný počet lidí (57,5 %) nesouhlasí s tím, že by na plochách s odumřelým stromovým patrem došlo ke ztrátě jedinečné přírody. A co víc, absolutní většina návštěvníků (95 %) souhlasí s tvrzením, že odumřelé dřevo je důležité pro vzácné druhy a prakticky stejný podíl dotazovaných (94 %) ví, že odumřelé dřevo hraje v lesích důležitou úlohu pro biologickou rozmanitost.
„V odpovědích na tyto dotazy, osobně nevidím rozpor. Pociťovaný smutek totiž je emoce, která nutně nemusí být negativní. Naopak to může být emoce, se kterou mají návštěvníci Šumavu spojenou a kvůli tomu ji i vyhledávají. Zádumčivá, tajemná, smutná Šumava je prezentována v řadě literárních děl, v mnohých filmech a seriálech, v obrazech a fotografiích. Tuto mojí domněnku podporuje více než polovina dotázaných (56 %) která se odumřelým dřevem necítí stresována,“ hodnotí další výsledky aktuálního dotazníkového šetření Pavel Hubený.
Návštěvníci se v rámci dotazníkového šetření vyjádřili také k tomu, zda by se měly odumřelé stromy hospodářsky zhodnotit. Celých 69 procent to nepovažuje za nutné.
„To, že většina návštěvníků nevnímá Národní park Šumava jako hospodářský les je pro mě osobně si tím největším potvrzením toho, že posledních více než 10 let vytváříme národní park, který Češi chtějí a chtějí ho v takové podobě, jak jsou národní parky vnímány celosvětově. Tedy, náš cíl, aby Národní park Šumava byl ze 75 procent bezzásahovým územím, je správný,“ doplňuje ředitel Pavel Hubený.
Téma tlejícího dřeva bylo na Šumavě ústředním motivem celého roku 2024. V rámci něj Správa mimo jiné pořádala odborné doprovody do míst, kde dochází k samovolnému vývoji lesa a uspořádala speciální programy na místech, kde tlející dřevo vytváří jedinečné přírodní prostředí a návštěvníci to mohou dlouhodobě sledovat (Poledník, Březník, Prameny Vltavy, Plešné jezero).
Téma tlejícího dřeva je velmi obsáhlé a určitě se bude v určitých momentech objevovat i v příštím roce. Pro rok 2025 jsme totiž připravili téma s názvem Rok návratů. Návštěvníky a milovníky Šumav tak budeme seznamovat s příběhy vybraných druhů živočichů, rostlin nebo hub, které ze Šumavy buď úplně, nebo zdánlivě vymizeli a díky rozšiřující se bezzásahovosti a hlavně cílené ochraně, se buď navrátili, nebo se rozšiřují na většině území Šumavy.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
smějící se bestie
11.12.2024 05:27vaber
11.12.2024 10:32 Reaguje na smějící se bestieOvšem jsou tací lidé ,kteří budou tvrdit ,že zrovna tam chtějí a musí lézt a když se to nesmí, je to buzerace ,uzurpování moci ,arogance orgánů atd.
Richard Vacek
11.12.2024 05:46Jaroslav Řezáč
11.12.2024 06:30 Reaguje na Richard VacekJinak, ve vašem příkladě, když navštívíte souseda, tak si může rozmyslet zda vám poskytne komfort, nebo vás otočí ve dveřích. Do té přírody, co si myslíme pomateně, že vlastníme se vloupeme a ještě tam děláme bordel, neb spousty lidí neví jak se má v přírodě chovat. Ohrožuje nejen sebe ale i ostatní.
Emil Bernardy
11.12.2024 07:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZa život jsem se pohyboval v člověčí společnosti skautů,trampů i ekologických nadšenců ale jiné generace.A mezi zvířaty.Dnešní "ekologové" z mého pohledu v přírodě cit."bordel"dělají a velmi agresivně omezují své bližní.
Jaroslav Řezáč
11.12.2024 07:44 Reaguje na Emil BernardyJsem se přesvědčil, že největší blbost, co člověk vymyslel je vlastnictví. Popravdě nic z tohoto světa si do penálu nevezmeme a tak je správné mluvit o správcovství, toho, co jsme zdědili od předešlých generací nejlepším způsobem, co dovedeme ne pro sebe, ale pro všechny. Les nám nabízí dary ale musíme je využívat se zodpovědností správce a je nutné nechávat šanci přírodě se rozvíjet také "divoce".
např. To je jako u rybníkářství, taky nemůžete nechat zlikvidovat biologii rybníků jen proto, aby se rybníkářský svaz " nažral". Ono to chápaní ekosystémů je naprosto zásadní.
Emil Bernardy
11.12.2024 11:35 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLes/kulturní,pěstěný člověkem,moudrým/nám nabízí dary...
Do penálu si majetek nevezmene,ale vědomě,či méně vědomě přenecháme potomkům.No a vývoj si žádá i kapitál...získaný různě,prvotní akumulace je realita.
Rybníkáři hospodaří stovky let,úspěšně,stejně ostatní profese.Zásahy ostatních , laiků,třeba objektivně ne hloupých,jsou špatně.
Ekosystémy jsou realita dynamická.... jejich projektování je úsměvné .
Honza Honza
11.12.2024 07:48Návštěvníci Křivoklátska nechápou význam zafixování monokulturního uniformního lesa na Šumavě, jeden strom jako druhý jako kukuřičné pole, nezdravého, umírajícího, kterého po čase opět sežere kůrovec, protože stromy jsou nemocné, oslabené.
Josef Střítecký
11.12.2024 09:21vaber
11.12.2024 10:21 Reaguje na Josef StříteckýNení to naopak ,člověk si uzurpoval vše a vše co v přírodě je a zbylo nedotčeno a dále vytlačuje a likviduje posední zbytky . Jen kvůli své hrabivosti a nenažranosti.
Co je moc, to je moc ,to je fakt. Člověk bez zdravé přírody bude skomírat, jak dnešní příroda ,protože je součástí přírody a nestojí nad ní. I když si to někteří pomatenci myslí.
Jaroslav Řezáč
11.12.2024 10:39 Reaguje na Josef StříteckýPro ty, co chápou udržitelnost v ekosystémech je to přirozené, že zkrátka bude místo i pro druhé, jiné "druhy".
Břetislav Machaček
11.12.2024 10:56třeba předcházelo? Nebyla předtím přednáška o prospěšnosti bezzásahovosti?
Za 2. Ptali se někoho jiného, než turistů? Ptali se místních, nebo bývalých lesáků a vlastníků okolních lesů vně NP? Ptali se pilařů, kteří přišli
o blízkou surovinu a musejí kulatinu vozit odjinud ?
Za 3. Dostali stejnou možnost ovlivnit názory respondentů zastánci opačných názorů?
Totální amatéry lze opít rohlíkem a pak se jich zeptat na názor je zcela
obyčejná manipulace s názory na odborné otázky. Amatér snadno podlehne
názorům odborníků, protože je k tomu vychováván od dětství. Navíc tento
národ je posedlý autoritami a pokud slyší, že to tvrdí třeba profesor,
tak mu uvěří a dokonce mu umožní vládnout. Až po čase zjistí, že titul
není zárukou rozumu.
Na závěr pouze to, že lidé mladší, než 50 let nejsou schopni srovnávat
Šumavu před 30 roky a nyní. Ve dvaceti už ji možná vnímali, ale ti
mladší si ani nepamatují, jaká před 30 roky byla a je nyní. Navíc se
do lidí i v TV neustále hustí, jak nádherná je bezzásahová příroda
třeba v Kanadě, USA a nebo na Sibiři. Ano je, ale ty pralesy tam jsou
odjakživa, kdežto tu nebyly 500 let a nyní se překotně budují z lesů
hospodářských jakýmkoliv způsobem. Namnoží se kůrovec a nevadí ani
požár, hlavně, že z hospodářského lesa je co nejdříve bezzásahový
les. Lidstvo je lidstvem díky PRÁCI a nikoliv díky NICNEDĚLANÍ.
Je tu ale skupina příživníků, kteří si z nicnedělání udělali živnost
a naučili se to nicnedělání propagovat a prosazovat! Neustále jich
přibývá a potřebují, aby přibývalo i předmětu jejich "podnikání".
Co nový NP, CHKO, AOPK a odbor životního prostředí, tak teplé místo
pro takové lidi, kteří zakazují pracovitým v přírodě vytvářet hodnoty.