http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/PR-piskovna-a-rybarsky-revir-v-jednom
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

PR článek

Pískovna a rybářský revír v jednom

24.9.2015 12:48
Ochrana přírody a těžba – ačkoliv se mohou tyto dva pojmy zdát vzájemně se vylučující, v praxi mohou jít ruku v ruce. Na jeden takový příklad, pro který nemusíme jít ani příliš daleko, se podíváme blíže v tomto článku. Bude řeč o aktivitách skupiny HeidelbergCement, která patří mezi největší výrobce stavebních materiálů na světě a působí ve více než 40 zemích. V rámci České republiky patří do skupiny společnosti Českomoravský štěrk, a.s., Českomoravský beton, a.s. a Českomoravský cement, a.s.
 

Společnost Českomoravský štěrk, a.s. se kromě těžby a zpracování kameniva věnuje také mnohým aktivitám na poli ochrany přírodního prostředí. Součástí strategie společnosti je kromě obchodních aktivit také oblast udržitelného rozvoje, sociální zodpovědnost a eliminace negativních vlivů na životní prostředí. Mezi její hlavní priority patří rekultivace lomů optimálním způsobem, ochrana přírody a kvality ovzduší a také budování vztahu s veřejností. Příkladem sladění těchto priorit v praxi může být pískovna Tovačov, která se nachází pár kilometrů jižně od Olomouce.

Pískovna Tovačov alias Rybářský revír Tovačovská jezera

Pískovna Tovačov těží kamenivo drapákovým a korečkovým rypadlem z vody, a to v úrovni jednoho těžebního řezu. Toto těžené kamenivo doplněné sortimentem drceného kameniva (štěrk) nabízí svým zákazníkům. Tovačovská jezera ale nejsou známá jen jako místo, kde se těží štěrkopísek, jedná se také o oblíbený a hojně navštěvovaný rybářský revír. Rozloha vodních ploch jezer je v současnosti přes 350 ha.

Oblast Tovačovských jezer je využívána společností Českomoravský štěrk částečně pro těžbu, od roku 2005 je zde zároveň provozován i Rybářský revír Tovačovská jezera. Jezera dále slouží jako významný zdroj pitné vody pro Přerovsko a v neposlední řadě je na jezerech realizován projekt na ochranu rybáka obecného. Pro kolonie tohoto silně ohroženého ptačího druhu byly na hladině vytvořeny náhradní hnízdní stanoviště – plovoucí betonové ostrůvky, ve spolupráci s ornitology dochází k monitoringu rybáka a kroužkování mláďat.

Přemnožení sumci

Zpočátku byl rybolov na Tovačovských jezerech umožněn pouze zaměstnancům štěrkopískovny a členům rybářského spolku v Tovačově. Vysazovali se zde sumci, kapři, candáti, štiky, líni, bílé ryby a úhoři monte. Po protržení hráze, kdy se jednotlivá jezera spojila v jeden revír, se dostal sumec do všech částí a začal se hojně rozmnožovat, což se stalo osudovým pro vysazované kapry.

V roce 2005, jakmile hospodaření přezvala společnost Českomoravský štěrk, byl stanoven nový zarybňovací plán. V současnosti se zde tedy vysazují kapři tříletí, štika jednoletá, bílá ryba, candát dvouletý a pozastaveno je vysazování sumce. Aby se jeho stav zredukoval, je lov povolen nonstop a lovit se může za pomocí bójek a lodě. Povolenky jsou k zakoupení nedaleko v Tovačově-Anníně a v Lobodicích, přičemž platí, že za jeden den si smí přisvojit rybář pouze 7 kg všech druhů ryb.

Štěrkopískovna Tovačov je zdárným příkladem, že pokud je vůle, i ochrana životního prostředí může být v souladu s těžebními aktivitami. Díky citlivě prováděné těžební činnosti, systémovému a vhodně volenému přístupu k okolní krajině a rekultivačním pracím získalo území Tovačovských jezer pověst významné přírodní i krajinné lokality. Část území se nachází na seznamu evropsky významných lokalit a rozvíjející se přírodní potenciál, stejně jako probíhající těžební činnost, byly v tomto ohledu hodnoceny jako dvě vzájemně se doplňující činnosti.

tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist