Aljaška povolila odstřel pižmoňů, kteří uvízli na ledové kře
Pižmoni severní vymizeli, či spíše byli vyhubeni, na území celé Aljašky ve dvacátých letech minulého století. Následně bylo v rámci repatriačního programu v roce 1935 vysazeno na ostrově Nunivak 34 pižmoňů přivezených z Grónska. Ti položili základ nové populace, která dnes čítá okolo 740 kusů. Postupně z Nunivaku pod dozorem biologů zamířila řada kusů na pevninu, kde pomohli ke vzniku čtyř lokálních pižmoních populací na Aljašce a dvou stád v Rusku. Na přítomnost malého stáda pižmoňů na plovoucí kře upozornili proplouvající lovci tuleňů.
„Podobná situace se tu opakuje každých pár let,“ potvrzuje Patrick Jones, oblastní biolog z terénní stanice v Bethelu. „A neodlovit je někomu prostě přijde jako mrhání.“ Šance, že by jinak na zimu výtečně adaptovaní turovití čtyřnožci zvládli v ledové vodě doplavat na pevninu, jsou prý minimální. „Jsou to prostě mizerní plavci,“ dodává Jones, který připouští určitou nejistotu, proč se pižmoni vlastně na ledové kře ocitli. „Možná na ní míří k pevnině, nebo na menší ostrovy. Skoro bych si myslel, že putují za něčím, co vidí nebo cítí někde v dálce.“
Odstřel pižmoňů na kře ledové je aktuálně v režii Cu´piků, Eskymáků a 210 obyvatel osady Mekoryuk, jediného sídla na ostrově Nunivak. „Když Eskymáci loví mrože nebo tuleně, obvykle je odstřelí přímo na ledu, takže se zvíře nepotopí,“ popisuje Jones. „Lovci potom vyskočí na led a během chvilky maso velmi zručně vytěží. Myslím, že u odstřelených pižmoňů si budou počínat podobně.“
V případě, že někdo zaznamená další na ledu plovoucí pižmoně, musí před odstřelem zdokumentovat a nafotit situaci a telefonicky požádat patřičný úřad o svolení.
reklama
