Brazilské hovězí má větší dopad na klima, než se předpokládalo
Nový výzkum švédských odborníků ukazuje, že při výpočtu uhlíkové stopy chovu skotu bude přesnější zohlednit i faktor odlesnění pralesů, aby „nedocházelo k vysílání zkreslených signálů politikům a spotřebitelům a podcenění vlivu brazilského masa na klima.“ Do standardů uhlíkové stopy se totiž nezapočítávají poměrně vysoké emise z odlesňování, ale jen emise spojené s trávením zvířat a výrobou krmiv. Odhaduje se, že asi 60 až 70 procent odlesněné půdy v Brazílii je využíváno právě k chovu dobytka.
„Jedná se o provázané procesy,“ vysvětluje autor Sverker Molander, výzkumník švédského odboru Systémové analýzy životního prostředí. „V Brazílii je produkce masa hlavní příčinou odlesňování Amazonie. V důsledku ekonomického růstu mizí cenné pralesy, čímž se zhoršuje skleníkový efekt. Navíc se z vypálené půdy k přípravě pastvin uvolňuje velké množství oxidu uhličitého.“
Farmy chovatelů hospodařící na území bývalých pralesů se na celkové produkci masa podílejí jen šesti procenty. „Zádrhel je v tom,“ popisuje Molander, „že těch šest procent způsobuje asi pětadvacetkrát více emisí oxidu uhličitého než zbytek masného chovu území Brazílie.“ V řeči čísel to znamená, že průměrná brazilská produkce hovězího způsobuje oproti evropské produkci dvojnásobek emisí CO2.
„Základním problémem je stále se zvyšující poptávka po mase,“ říká Christel Cederberg, spoluautor studie. „A za každým spotřebovaným kilem, které sníme, je vyšší riziko odlesňování.“ Brazilské ministerstvo zemědělství hodlá produkci masa v příštím desetiletí zdvojnásobit. Zároveň roste poptávka po půdě, na které je možné pěstovat plodiny pro získání bionafty.
„Do roku 2050 se má spotřeba masa zvýšit o 80 %, což bude vyžadovat mnohem více pastvin,“ říká Cederberg. „Ať už se na to podíváme jakkoliv, důsledkem bude vzrůstající změny a využívání půdy.“
Zpráva byla uveřejněna na serveru ScienceDaily 7. 3. 2011 pod názvem „Brazilian Beef: Greater Impact on the Environment Than We Realize“. Radomír Dohnalreklama
