Čeští vědci se podíleli na první studii výskytu nepůvodních druhů
Nová zjištění ukazují, že celosvětové snahy o omezení dopadů invazí nepůvodních rostlin a živočichů a o ochranu původní přírody by se měly soustředit především na ostrovy a pobřeží. V těchto oblastech se nepůvodním druhům daří nejsnáze zdomácnět. Z přímořských oblastí se nové druhy dostávají do nitra kontinentů. Přitom platí, že jim víc vyhovuje dobrá ekonomická situace regionu a vyšší hustota zalidnění.
"Teď když víme, jak jsou jednotlivé světové oblasti ohroženy konkrétními nepůvodními skupinami, umožní nám to lépe naměřovat prostředky na potlačení dopadů invazí," řekl Pyšek. Jedním z možných řešení může být regulace počtů zdomácnělých druhů.
Studie je založena na datech o osmi skupinách organismů. Těmi jsou cévnaté rostliny, pavouci, mravenci, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci a savci. Jejich výskyt vědci zkoumali na 186 ostrovech a 423 pevninských oblastech po celém světě. Zjistili, že mezi tři nejzasaženější regiony patří Havajské ostrovy, Severní ostrov Nového Zélandu a indonéské Malé Sundy.
Na Havajských ostrovech žije velký počet zdomácnělých druhů ze všech skupin, které studie zahrnula. Na Novém Zélandu tvoří nepůvodní druhy polovinu flóry a predátoři mezi savci představují vážné ohrožení pro mnoho druhů ptáků, kteří v předchozích staletích nemuseli na izolovaném ostrově takovému nebezpečí čelit.
V Evropě sice počty zdomácnělých druhů cizího původu nedosahují takových hodnot, mezi pevninskými oblastmi ale podle studie patří k poměrně ohroženým. Vědci to dokládají na trvalé přítomnosti papouška alexandra malého nebo veverky šedé, která v některých oblastech vytlačuje původní domácí veverku. Objevují se i méně známé druhy pavouků, jako je jedovatá snovačka ostrovní, která se do Británie dostala s dováženým ovocem.
reklama
