ČR by měla zdesetinásobit sumu na ochranu klimatu
Část peněz by mohla jít z obchodu s emisními povolenkami. Ministerstvo životního prostředí by spolu s ministerstvem financí měly připravit novelu zákona o podmínkách obchodování s emisemi, aby se dala ochrana klimatu financovat i z tohoto zdroje. Novela by měla být hotová do konce roku 2020.
Česká republika měla podle závazku z roku 2005 přispívat 0,33 procenta hrubého národního důchodu, dlouhodobě dává zhruba třetinu tohoto závazku. "Dlouhodobě efektivní a dobře cílená pomoc rozvojovým státům vypořádat se s negativními vlivy změny klimatu, významně přispěje k zabezpečení vhodných životních i ekonomických podmínek tamního obyvatelstva, což by mělo v dlouhodobém horizontu pozitivním způsobem ovlivnit také míru humanitární a ekonomické migrace obyvatelstva rozvojového světa," píše se v materiálu.
Výdajů nad miliardu korun by měla ČR dosáhnout v roce 2025. Například úřad vlády v připomínkách navrhl, aby tuto hranici překročila již v roce 2020. To ale podle ministerstva nebude nejspíš možné.
Podle ekologů materiál zanedbává globální spoluodpovědnost ČR za změny klimatu. "Zatímco adekvátní podíl naší země na pokrytí pomoci chudým zemím se zvládáním povodní, such, hurikánů či slabých úrod a nemocí je dle sofistikovaného výpočtu mezinárodních rozvojových organizací deset miliard korun ročně, dokument navrhuje dávat jen 1,8 miliardy a dosáhnout této částky až od roku 2030," řekl ČTK programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Kritizuje také, že jde o předpoklad, nikoliv o závazný cíl.
Aktuálně jsou prostřednictvím České rozvojové agentury financované projekty v Arménii, Afghánistánu, Bosně a Hercegovině, Etiopii, Kazachstánu, Kosovu, Mongolsku, Moldavsku, Gruzii, Vietnamu, Kambodže a v Jemenu. "Přibližně 70 procent prostředků bylo směřováno na adaptační projekty, které jsou realizovány v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví," uvedlo ministerstvo. Na projektech se podílely české firmy.
Poskytnuté klimatické finance (Kč)
| Rok | Dvoustranná spolupráce | Mnohostranná spolupráce | Celkem |
| 2010 | 74 450 000 | 1 250 000 | 75 700 000 |
| 2011 | 100 810 000 | 25 000 000 | 125 810 000 |
| 2012 | 101 691 000 | 17 000 000 | 118 691 000 |
| 2013 | 98 937 000 | 32 101 000 | 131 038 000 |
| 2014 | 111 418 000 | 59 522 000 | 170 940 000 |
| 2015* | 113 400 000 | 59 522 000 | 172 922 000 |
Zdroj: MŽP, * Odhad vynaložených prostředků
| Rok | Dvoustranná spolupráce | Mnohostranná spolupráce | Celkem |
| 2015 | 113 400 000 | 59 522 000 | 172 922 000 |
| 2016 | 113 400 000 | 59 522 000 | 172 922 000 |
| 2017 | 194 203 900 | 94 152 243 | 288 356 143 |
| 2018 | 275 007 800 | 128 782 486 | 403 790 286 |
| 2019 | 355 811 700 | 163 412 729 | 519 224 429 |
| 2020 | 436 615 600 | 198 042 971 | 634 658 571 |
| 2025 | 840 635 100 | 371 194 186 | 1 211 829 286 |
| 2030 | 1 244 654 600 | 544 345 400 | 1 789 000 000 |
Zdroj: Expertní odhad MŽP
reklama
