https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lidstvo-uz-vyprodukovalo-8-3-miliardy-tun-plastu-za-chvili-budeme-planetou-plastu-varuje-vedec
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lidstvo už vyprodukovalo 8,3 miliardy tun plastů. Za chvíli budeme planetou plastu, varuje vědec

23.7.2017 01:39 | PRAHA (ČTK)
"Rychle se blížíme stavu, kdy budeme planetou plastu," citoval zpravodajský server BBC vedoucího studie Rolanda Geyera z Kalifornské univerzity.
"Rychle se blížíme stavu, kdy budeme planetou plastu," citoval zpravodajský server BBC vedoucího studie Rolanda Geyera z Kalifornské univerzity.
Lidstvo už vyprodukovalo 8,3 miliardy tun plastů. Většina se ho vyrobila v posledních 65 letech a může trvale zamořit přírodu, protože končí v odpadních jámách a v oceánech. Zjistila to nová studie amerických vědců publikovaná v časopise Science Advances. Veškerý tento odpad by dokázal pokrýt celou Argentinu, což je osmá největší země světa. Hmotnost těchto plastů odpovídá zhruba miliardě slonů nebo 25.000 budovám newyorské Empire State Building.
 

"Rychle se blížíme stavu, kdy budeme planetou plastu," citoval zpravodajský server BBC vedoucího studie Rolanda Geyera z Kalifornské univerzity.

Studie vůbec poprvé zkoumala, kolik plastu se na celém světě vyrobilo, jak a k čemu se ve svých nejrůznějších podobách používá a kde končí. Zjistila například, že polovina z celkových 8,3 miliardy tun byla vyrobena za posledních 13 let. Kolem 30 procent vyrobeného plastu se dosud používá. Jen asi devět procent vyhozeného plastu se recyklovalo, zhruba 12 procent se spálilo. Nejkratší užitnou dobu mají obaly, je to typicky méně než jeden rok, nejdéle plast slouží ve stavebnictví a strojírenství.

Pokud by pokračoval současný trend, na Zemi se do roku 2050 vyrobí kolem 34 miliard tun plastů, cituje ze studie britský list The Guardian. V Evropě se tohoto odpadu v současné době zrecykluje 30 procent, v Číně asi 25 procent a v USA devět procent.

Přibližně 18 tun plastů se letos našlo na jednom z nejodlehlejších ostrovů, neobydleném korálovém útesu v jižním Pacifiku. Podle jiné studie jsou plastem zamořeny také arktické pláže v řídce obydlených oblastech. Plast se ale už dostal i do lidského potravního řetězce. Podle studie univerzity v Plymouthu se našel v útrobách třetiny ryb ulovených v Británii, včetně tresek a makrel.

Polymery, jimiž je plast tvořen, jsou všude kolem. Jejich kvality kazí fakt, že se v přírodě nerozkládají. Zbavit se jich lze jen takzvanou pyrolýzou, kdy se působením vysoké teploty rozštěpí, anebo spalováním. Tím ale unikají do vzduchu škodlivé emise.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

24.7.2017 14:58
Tato zpráva prošla snad všemi medii v několika podobách. Půvabná je citace "Hmotnost těchto plastů odpovídá zhruba miliardě slonů" již to naznačuje, že emoce jsou důležitější než strohé faktografické vyjadřovaní. Zkusme se zamyslet nad tímto faktem, proč plasty, když doslouží neumí nebo nechce společnost dál využít. Vždyť je to ropa jen v jiné podobě. Kdyby se úsilí politiků, kteří tak rádi přerozdělují ubíralo jiným směrem a tato surovina byla přeměněna na teplo a el. energii v těch oblastech, odkud tato hmota plyne do oceánů, byly by dva problémy řešeny. Ale protože to naráží na dogmatickou teorii o škodlivosti sodovkového plynu, tak to dopadá, jak to dopadá.
Odpovědět

Jan Škrdla

25.7.2017 00:29 Reaguje na
Teorie je taková, že:
- v první řadě zamezit vzniku opadu - proč raději nevyrobit třeba PET lahev, co se dá použít opakovaně?
- pokud to nejde, mělo by mít prioritu materiálové využití
- pokud ani to není možné, nebo je to příliš komplikované a ve finále nevýhodné, tak energetické využití (ve spalovnách)
- posledním řešením by mělo být uložení na skládce
- černé skládkování a vyváření do moře by nemělo připadnout v úvahu

Praxe je bohužel trochu jiná
- opakovaně použitelné obaly jsou pro výrobce nevýhodné, raději chrlí do světa další.
- recyklace taky vázne
- při spalování není takový problém CO2, jako dioxiny a jiné karcinogeny a vybudovat spalovnu s čištěním spalin může být rozvojových zemím mimo realitu
- dalším problémem je to, že někteří lidé jsou horší než prasata (přirovnání by byla urážka těchto zvířat), aby ušetřili, tak plasty a jiný nevhodný opad pálí v kamnech nebo jej vyhazují podél cest, u lesa a kdekoliv jinde, ke se dá.

Je na každém z nás, jak dál. A to nejen v otázce odpadů.
Odpovědět

25.7.2017 07:54 Reaguje na Jan Škrdla
Moc k věci na můj příspěvek nereagujete.
V Paříži kecali o podpoře rozvojových zemí v rámci oteplování. Kdyby tato podpora byla směřována ke spalování odpadů bylo by to celosvětově užitečnější. Ale to není možné, protože to není košer v rámci jimi vytvořených dogmat.
Formulace přednostní materiálové využití je jedno z nesmyslných dogmat, které se nesmyslně ujalo. Je to úspěšný sociálně inženýrský pokus stavět další hladovou zeď.
Odpovědět

Jan Škrdla

25.7.2017 12:44 Reaguje na
Máte pravdu, asi jsem to měl poslat jako samostatný příspěvek.
Jinak nejsem proti energetickému využití ve spalovnách (při dostatečném čistění spalin).
Otázkou jestli je opravdu potřeba těch plastů vyrábět tolik?
Odpovědět

25.7.2017 13:55 Reaguje na Jan Škrdla
Pokud se z ropy vyrábí teplo a el. práce, tak je jedno kolik se vyrobí plastů. Důležité je ekonomicky zhodnotit, když plastový výrobek doslouží.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

26.7.2017 10:06 Reaguje na
Jasně - to dává smysl, jako že 1 + 3 = 13.

http://orbit.dtu.dk/files/118477179/2015_WM_Astrup_LCA_of_WTE_technologies_review_and_recommendations_Self_archive.pdf.
Odpovědět

26.7.2017 14:13 Reaguje na Martin Jasan
studie podporuje spalování plastů viz řádek 559, takže Vašemu 1 + 3 = 13 nerozumím
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

26.7.2017 15:10 Reaguje na
To jen tak zkoušíte na slepo? Na řádku 559 o plastech není ani čárka.

Pokud se z ropy vyrobí plast, dopraví k zákazníkovi, odveze do spalovny, tak vám nikdy nevýjde stejná účinost jako pokud rovnou pálíte primární ropné produkty. A samo o sobě pálit ropné produkty není (z žádného) pohledu ekologické.

Tedy váš výrok odpovídá zhruba 3. třídě zvláštní školy. A dává stejný smysl jako 1 + 3 = 13 (a to jste se možná netrefil ani do té třináctky).

Skutečnost je přibližně taková jak popisuje výše Jan Škrla. S tím, že u reckylace a pálení záleží na výchozích podmínkách.

Řádek 433:
The majority of studies (25 out of 29 scientific articles) comparing recycling and landfilling with WtE confirmed the waste hierarchy (recycling > WtE > landfilling) for the waste materials investigated.
Odpovědět

28.7.2017 08:46 Reaguje na Martin Jasan
studie podporuje respektive nevylučuje spalování odpadů včetně plastů

studii nepovažuji jako moc smysluplnou

sociálně inženýrské pokusy cokoliv regulovat (včetně výroby plastových výrobků) považuji za nesmyslné, asi to bude nějaký konkurenční boj

současný stav recyklace plastů je svým způsobem stavění hladové zdi
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

28.7.2017 15:07 Reaguje na
Myslíte tedy právní stát jako celek?
Odpovědět

1.8.2017 08:16 Reaguje na Petr Dvořák
Rozšiřování paternalismu je navýsost škodlivé.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist