Nová lanovka na Sněžku může ohrozit unikátní přírodu Krkonoš
Pokusy o nahrazení původní, 50 let staré lanovky (viz rámeček) trvají již od počátku 80. let 20. století, žádný z nich se však nepodařilo prosadit. V letech 1994-95 a znovu v letech 1999-2001 se pak uskutečnila jednání, při nichž se sešli zástupci dotčených institucí (například provozovatel Lanová dráha Sněžka a.s., Správa KRNAP) a snažili se zformulovat řešení nové lanové dráhy. Výsledkem je šest různých variant.
EIA v rekonstrukci
V červnu loňského roku byla Ministerstvu životního prostředí (MŽP) předložena studie o dopadu výstavby lanovky na životní prostředí (dokumentace EIA) s názvem Rekonstrukce lanové trati na Sněžku a sjezdové trati Růžohorky - Pec pod Sněžkou.
 |
|
| Sněžka. | |
| Foto: Jan Štursa/KRNAP
|
Pod rekonstrukcí si investor, společnost Lanová dráha Sněžka a. s., představuje nejen stavbu nové lanové dráhy až na vrchol Sněžky, ale také vybudování zbrusu nové sjezdové trati na svazích Růžové hory. Sjezdovka se má rozkládat v místech určených pro výsadbu lesa. Dolní polovina lanové dráhy má vést úplně jinudy než v současné době, spodní stanice plánované lanovky má stát přímo ve městě. Horní úsek lanovky má kopírovat současnou trasu.
"Jmenuje se to rekonstrukce, ale z původní konstrukce lanovky se tam nepoužívá jediná matka od šroubu," podivuje se nad dokumentací EIA Martin Říha, ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí MŽP. S výhradami ke kvalitě jejího zpracování není zdaleka sám. Například podle Františka Krahulce, vedoucího botanického ústavu Akademie věd ČR a člena vědecké sekce rady KRNAPu, zohlednil zpracovatel dokumentace pouze ty odborné posudky, které se hodily investorovi. I proto ji MŽP v listopadu 2002 s řadou připomínek vrátilo zpracovateli k přepracování.
Až na vrchol ne
Vedení nové lanovky až na vrchol Sněžky, tedy do první zóny národního parku, odmítají především přírodovědci ze Správy KRNAPu. Krkonošská tundra je podle nich mnohem cennější než pohodlí turistů. Její hodnota plyne z opakovaného setkávání severské a alpské přírody. Vzniklo zde pozoruhodné a dosud ne zcela probádané společenství živočichů a rostlin. Nejblíže jsou podobné ekosystémy v oblasti skotské vrchoviny a ve Skandinávii.
Nejde ale jen o živé organismy. Extrémní klima, které tu panuje, umožnilo vznik unikátních geomorfologických jevů. Samotný tvar Sněžky je výsledkem činnosti tří dávných ledovců, které po jejích svazích stékaly do údolí. Podle Jana Štursy z KRNAPu trvá zacelení šrámů vegetačního krytu na Sněžce v nejlepším případě desítky let. Poškození neživé přírody je často nevratné.
Nebylo by ale šetrnější lanovku přece jen postavit a snížit tak množství lidí, kteří jdou pěšky? Návštěvnost Sněžky se v posledních desetiletích zvyšovala a v současnosti se po svazích hory ročně pohybuje 700-800 tisíc lidí. Podle Jana Štursy lanovka má a bude mít zhruba 30% podíl na přepravě turistů v masivu Sněžky. Pokud by lanovka až na vrchol nevedla, snížil by se pravděpodobně počet pěších návštěvníků v oblasti masivu o 15-20 %. "Ale mohlo by to být taky až o těch 30 %," odhaduje Jan Štursa.
Stavba lanovky hlavně ale může narušit křehkou rovnováhu horské přírody. Při stavební činnosti existuje vysoké riziko uvolnění například vápníku, což by představovalo významný zásah do chemického složení půdy. "To by mohlo způsobit vytlačení přirozené flory a fauny a naopak umožnit uchycení nepůvodních a nežádoucích organismů," říká Jan Štursa.
Správa KRNAP prý nechce bránit ekonomickému rozvoji obcí na území parku, a proto přišla s kompromisním návrhem. I přes nebezpečí větrných polomů je ochotna povolit stavbu prvního úseku lanové dráhy z Pece na Růžohorky i se sjezdovou tratí. Investor by měl na oplátku upustit od snah o stavbu lanovky až na vrchol Sněžky. Tuto variantu podpořil i ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), který by v případě výstavby lanovky až na Sněžku musel udělit stavbě výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny.
Sněžkaland
Investor si ale přeje postavit lanovku celou. Argumentuje především zajištěním další prosperity obce. Jedním z mála peckých obyvatel, který s tímto názorem nesouhlasí, je Pavel Klimeš, který vlastní firmu na obnovování turistických cest a řadu let provozuje jedno z největších informačních středisek v Krkonoších. "Lanovka podporuje jednodenní hosty," vysvětluje. "Ti se v Peci neubytují a neutrácejí tu tedy ani peníze," dodává.
Starosta Pece Alan Tomášek ale doufá, že jednodenní hosté se do města budou vracet. Lákat by je prý měly další atrakce, jež tu hodlají postavit za peníze, které lanovka vydělá. Má jít například o bobovou dráhu nebo sportovní halu. Předseda dozorčí rady Lanová dráha Sněžka a. s. a bývalý starosta Tomáš Paducha je ale jiného názoru. "Jsem dalek toho, aby v Peci byla velká koupaliště nebo podobné atrakce," říká.
Osud finančních prostředků z prodeje lístků na lanovku se tak zřejmě stane dalším sporným bodem veřejného života Pece pod Sněžkou. V krajním případě by při velkých neshodách mezi peckými zastupiteli nebo při finančních problémech provozovatele nebo investora mohlo dojít i k tomu, že na svazích naší nejvyšší hory budou existovat dva lanové systémy, což by představovalo další zvýšení zátěže unikátního prostředí Sněžky.
reklama
