NYT: Američtí studenti bojují proti oteplování rychlou sprchou

Hlavice sprchy. Podmínky zveřejnění této fotografie upravuje Volná licence GNU pro dokumenty. Jedná se o materiál pocházející z hesla Wikipedie "Shower.
Foto: DO'Neil/Wikimedia Commons

Jedenadvacetiletý student ekonomie Brown vzpomíná na maratonského běžce, který bydlel v témže domě minulý semestr: "Jednou ráno vyšel ze sprchy a volal: Dvě minuty a osmnáct vteřin! Zkus to překonat, Lucasi!"

Podobně jako v novém domě s názvem SEED (Studentský experiment v ekologickém designu) to chodí i na jiných školách - od menších uměleckých škol, jako je Oberlin nebo Middlebury, až po veřejné univerzity. Zatímco předchozí generace se zaměřovaly na recyklaci a čištění řek, tito studenti chtějí čelit globálnímu oteplování hledáním způsobů, jak redukovat uhlíkové emise ve vlastním životě. A začínají s tím právě na svých univerzitách.

Životní prostředí je podle nich široce propojené se sociálními a ekonomickými aspekty. Svou pozornost věnují i stěhování rodin s nízkými příjmy po hurikánu Katrina a vytváření tzv. "zelených límečků" - pracovních míst v lokalitách, jako je jižní Bronx. Tato úloha je podle nich důležitá a navíc mísí idealismus, praktický přístup, komunitní život a zábavu, píše deník New York Times.

"Není to o tom, říkat lidem, že musí dělat tohle a tamto," řekl Brown deníku New York Times. "Jde o zakotvení principu udržitelnosti do našeho života," dodal. Studenti plánují organické zahrady a soutěží v olympiádě o energeticky nejúspornější domácnost. V loňském roce zvítězili studenti, kteří se dva týdny nesprchovali. "Toto je generace, která vnímá svět jako poničený," říká David Orr, profesor environmentálních studií v Oberlinu. "Podobné projekty," tvrdí, "pomáhají mladým lidem najít způsob, jak náš svět znovu slepit."

Nápad vznikl vloni na jaře, když se Lucas Brown a další dvě zakladatelky SEEDu Kathleen Keatingová a Amanda Medressová zapsali do kurzu ekologického designu doktora Orra. Studenti přesvědčili univerzitu, aby jim přenechala starý dvoupodlažní dům. Ale než se do něj mohli nastěhovat, potřebovali z něj udělat energeticky šetrné bydlení. Studovali využití energie a vody, izolaci, topení, chlazení, ale také financování. Radili se s místními odborníky na udržitelný rozvoj, Brown uplatnil své tesařské dovednosti a zdokonalil odvětrávání. Univerzita na obnovu domu věnovala 40 000 dolarů.

Studenti se nastěhovali loni v září. Celý rok se všichni učí v jedné místnosti, aby nemuseli svítit v dalších prostorách. Vytvořili si vlastní kompost, snížili vytápění a odpojili elektrické spotřebiče. Nemají televizi, ale zdá se, že nikomu nechybí. Dům je rozdělený na dvě části, přičemž každá má kuchyň s ledničkou. Mladí lidé se rozhodli jednu z nich odpojit, a ušetřit tak více energie, napsal deník New York Times.

Když je hezké počasí, obyvatelé domu pořádají venkovní grilování. Při něm nabízejí i prohlídku domu, aby předvedli, jak sbírají vodu ze sprchy a z umyvadla do kbelíků a znovu ji využívají ke splachování záchodu. Trhákem celé prohlídky je koupelna. Kromě měřiče času na dobu sprchování obsahuje také motivační doplňky - kupříkladu fotografii bývalého senátora Johna Edwardse umístěnou na stropě sprchového koutu. Nikdo se přece nechce dlouho mýt, když se na něj někdo dívá. Senátor je podle studentů jedním z těch, jejichž politika podporuje globální oteplování.

Dům se směsí nábytku z druhé ruky, plakáty a koly zaparkovanými v obývacím pokoji je oblíbeným místem setkávání studentů se zájmem o životní prostředí. Jedna obyvatelka domu vytvořila cedule nabádající návštěvníky, aby zhasínali světlo a odpojovali elektrická zařízení. Nápis vedle elektrického piana v obývacím pokoji hlásá: "To byla skvělá muzika! Teď si běž udělat úkoly a nezapomeň mě odpojit." "Moje piano je jednou z mých slabostí," řekl New York Times Lucas Brown. Přiznává se k ještě jedné. "Někdy si po závěrečných zkouškách dopřeji koupel a pivo." A časový měřič? "Schovám ho," směje se.

Podle článku New York Times z 26. 05. 2008.