Obce vyzvaly premiéra, aby zastavil hledání místa pro úložiště
"Kontaktovali jsme ho (premiéra) zrovna v době, kdy Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) opět přehodnotila svůj postup a odvolala se proti rozhodnutím ministerstva životního prostředí, kterým nebyla prodloužena platnost průzkumných území," uvedl Petr Klásek, mluvčí platformy a starosta pošumavských Chanovic, v jejichž okolí je jedna ze zvažovaných lokalit Březový potok.
"V důsledku chyb SÚRAO dnes už neexistují průzkumná území pro geologické průzkumy ve vytipovaných lokalitách a nebyly provedeny zdaleka všechny potřebné průzkumy," uvedla platforma. SÚRAO přesto chce podle dílčích dat vybrat příští rok místa pro další a hlubší geologické práce. "Tím jsou však jasně zpochybněna geologická a související bezpečnostní kritéria výběru úložiště," stěžují si starostové. Postup státu podle nich vyvolává nedůvěru v průhlednost procesu i nejistotu, zda nalezené místo zaručí nejlepší dostupnou bezpečnost na stovky tisíc let.
Na podporu svých cílů pořádá platforma v sobotu 22. dubna celostátní Den proti úložišti, řadu akcí ve všech sedmi zvažovaných a zkoumaných lokalitách v Česku.
Platforma poukazuje na to, že dosud není schválená nová vládní koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, která by porovnala a zvážila rizika a přínosy možných řešení. Příprava několik let slibovaného zákona, který má řešit zapojení obcí do výběru úložiště, byla odložena na dobu po volbách. K dalšímu výběru lokalit ze strany SÚRAO by tak mělo dojít opět bez lepší garance práv pro samosprávy a občany, uvedla platforma.
Areál hlubinného úložiště s podzemní plochou 300 hektarů a nadzemním deseti- až 20hektarovým areálem by měl podle cen z roku 2010 přijít na 105 až 110 miliard korun. SÚRAO, které po dokončení průzkumů území koncem roku 2018 má zúžit počet lokalit na čtyři, navrhne finální místo pro stavbu do roku 2025. Definitivní slovo k úložišti, které by mělo začít fungovat po roce 2065, dá vláda kolem roku 2050.
reklama
