Ochranáři lákají dropa velkého k návratu do naší přírody. Zatím se mu nechce
Agentura se před dvěma lety dohodla se zemědělskou firmou Agrospol Hrádek, která hospodaří i na státních pozemcích. Vyčlenila z nich sto hektarů, na kterých se pokusila vytvořit ideální podmínky pro zahnízdění dropů z Rakouska. Na pozemku zemědělci vyseli speciálně navrženou mozaiku plodin zahrnující jetelotravní směsky, proso, vičenec, pohanku, řepku, vojtěšku, ozimou pšenici i krmnou kapustu. Nepoužívají ani chemická hnojiva a pesticidy, na ploše omezili pohyb lidí. Drop ale zatím stále hnízdí jen u sousedů na jihu.
"V Rakousku je populace dropa stabilní a šance, že se k nám vrátí, tu je," řekl Koukal. Doplnil, že příroda tu dostala prostor a ten zatím využila jiná zvířena. Podle Ivana Martince z Agrospolu jde především o četné hnízdění koroptví, bažantů, klidu si podle něj na ploše užívá i srnčí zvěř. "Těch sto hektarů je velká plocha, změna v hospodaření je tu hodně znát. Celé se to tu oživilo. Návrat dropa je ale během na dlouhou trať," uvedl.
Drop velký žije v nížinách a otevřené zvlněné krajině v sušších a teplejších oblastech. Je ohrožený především změnou ve skladbě pěstovaných rostlin, intenzivním využíváním ploch, které se dříve nechávaly ladem, likvidací hnízd zemědělskou technikou či rušením. V 70. letech minulého století se počet dropů na Znojemsku odhadoval na 40 jedinců, po roce 1996 byl však zaznamenán jediný případ hnízdění.
Drop začal mizet v 90. letech takřka ze všech zemí bývalého východního bloku. V Polsku, Moldavsku, Bulharsku, Rumunsku a balkánských zemích kromě Srbska a Černé Hory přestal hnízdit úplně. Na Slovensku žilo před deseti lety jen asi 20 dropů, v roce 1972 jich tam ornitologové napočítali šest stovek.
lip kš
reklama