Pařížská dohoda vyzývá k výraznému omezení emisí
- Základním cílem dohody, která byla podepsána v Paříži 12. prosince 2015, je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně (v porovnání s teplotou v předindustriálním období). Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů.
- Pařížský dokument, který dosud podepsalo 195 zemí, v roce 2020 nahradí nynější kjótský protokol z roku 1997.
- Loni v září dohodu ratifikovala Čína a také Spojené státy, kde ji schválila administrativa bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát, není pro USA právně závazná a nový prezident Donald Trump má tedy možnost ji podle své vůle vypovědět.
- Trump už během své loňské prezidentské kampaně řekl, že pařížskou klimatickou dohodu vypoví a bude podporovat průmyslová odvětví, jako je těžba uhlí, ropy a zemního plynu. Před odstoupením od klíčového dokumentu Trumpa v minulých dnech varovala řada světových osobností, včetně generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Podle diplomatických zdrojů plánuje EU společné prohlášení s Čínou, která vyjádří pařížské dohodě podporu.
- Evropský parlament smlouvu schválil loni 4. října a k 5. říjnu se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dohoda pak do 30 dní mohla vstoupit v platnost. Stalo se tak 4. listopadu, kdy ji přijalo už 92 zemí. K letošnímu květnu dohodu ratifikovalo 147 států.
- Dohoda z Paříže je takzvanou smíšenou dohodou, některé její prvky jsou v odpovědnosti celé EU, za jiné odpovídají členské státy unie. V zemích EU zatím potřebný proces není všude dokončen. Například v Česku měla být ratifikace podle předpokladů dokončena letos na jaře. Senát schválil ratifikaci v dubnu, ve Sněmovně se ale debata protahuje.
- Zatímco většina státníků považuje dohodu za silnou, kritici jí vyčítají třeba to, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí. Někteří vědci tvrdí, že slíbené závazky jednotlivých zemí ke zmíněnému teplotnímu cíli nepostačí.
- Nezávazná příloha dohody uvádí, že vlády rozvinutých zemí se mají do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně. Finančně by měli pomáhat ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".
- Právně závazný text dohody neobsahuje žádné konkrétní zmínky o trzích s emisemi oxidu uhličitého ani o možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Obsahuje však zmínku o "využití mezinárodně přenosných zmírňujících opatření," která by umožnila státům na bázi dobrovolnosti kompenzovat jejich vlastní emise nákupem emisních kreditů jiných států.
reklama
