Radiofórum: Debata se pohnula, na Šumavě možná bude lanovka, lyžovat by se nemělo
 |
|
|
Bude zde lanovka? A lyžařská sjezdovka? Na snímku hora Smrčina (německy Hochficht) na Šumavě.
|
|
| Foto: Dingoa/Wikimedia Commons |
Po letech průtahů zaznamenala debata o stavbě lanovky chráněným územím šumavského národního parku průlom. Novým záměrem je vést lanovku z Nové Pece na vrchol hory Hraničník, odkud by se lyžaři přesunuli do rakouského lyžařského areálu Hochficht. Zástupci parku se poprvé dohodli s Jihočeským krajem, že podobné spojení s rakouským centrem Hochficht je možné, nastínila začátek diskuze moderátorka Veronika Sedláčková.
„Třináct let trvající spor a předkládání argumentů jedné či druhé strany se podařilo dohodou překlenout. Jsem tomu rád,“ říká starosta Horní Plané Jiří Hůlka. Důvody, proč se snaží prosadit stavbu lanovky, objasnil takto: „Hledáme možnost, jak nejrychleji a s co možná nejmenší škodou na životním prostředí dostat 80 tisíc zimních turistů, kteří navštěvují lyžařské středisko Hochficht v posledních letech.“
Vladimír Dolejský z ministerstva životního prostředí pokrok v jednáních vidí v tom, že byla předložena jiná verze lanovky. „Dlouhou dobu byla ministerstvu předkládána varianta, která byla v kolizi s právem platným v České republice a v Evropské unii. Ta nemohla být než odmítnuta. Náš postoj není až tak průlomový jako kontinuální.“ Nová verze podle něho počítá s posunutím lanovky na jiné místo a s použitím jiné technologie stavby lanovky, která by byla šetrnější k přírodě.
„Ten původní záměr, který vedl přes Smrčinu, tedy jedno z nejcennějších území, je prostě nepřijatelný. A vždy bude nepřijatelný. Posun do jiného území znamená mnohem menší procento záboru. Roli hraje i technologický postup, který přináší menší dopady na přírodu, kterou ta lanovka vede,“ popisuje Dolejský důvody, proč ministerstvo přistoupilo k jednání.
V současné době se turisté do Hochfichtu dopravují buď vlastními auty nebo autobusovou dopravou. „Zmíněný kopec Hraničník se tak dlouze objíždí, 45 km tam a 45 km zpátky. Dva kilometry dlouhá lanovka by tuto zátěž odstranila a ušetřila by 150 tisíc CO2 ročně,“ vypočítává Jiří Hůlka. Podle něho je lanovka nejlepší možné řešení.
Lanovka by podpořila jak cestovní ruch, tak pomohla udržet pracovní místa. „Na Lipně je nové velké lyžařské středisko Kramolín, které dokáže udržet stávající pracovní místa i přes zimu, to bohužel v oblasti hornoplánska vůbec není možné. Jsme přesvědčeni, že lanovka nám pomůže řešit problém nezaměstnanosti,“ říká Hůlka.
Vladimír Dolejský ujasnil, že lanovka je jen jedna ze tří uvažovaných variant. Ve hře je ještě doprava ekoautobusy na plynový pohon a elektrická dráha. „To, která varianta bude nejlepší, bude vyhodnoceno v rámci územní studie. Ta musí prověřit a vyhodnotit vliv alternativ z hlediska ochrany přírody a přínosu pro turistické využití,“ říká Vladimír Dolejský.
„Osobně si myslím, že ekobus nebo dráha není dobrý nápad, protože budovat 45 kilometrů nové komunikace v národním parku je nesmysl. Daleko šetrnější bude lanovka, která by měla vést nad korunami stromů nejkratším směrem nahoru na Hraničník. Byli bychom rádi, kdyby mohla být v provozu celoročně a aby se stala jakousi výkladní skříní pro část národního parku v jižních Čechách,“ říká Jiří Hůlka.
Proti lanovce je ale Hnutí DUHA. „Jde o stavbu napříč první zónou národního parku a zbytky pralesovitých porostů. Stavba lanovky představuje vjezd těžkých strojů, budování sloupů, betonování, budování obslužného parkoviště, opravy cesty. Ta lanovka se nesnese ze vzduchu. Záměr dopravovat lyžaře napříč národním parkem do rakouského lyžařského areálu je v rozporu jak s posláním národního parku, tak chráněné krajinné oblasti,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Jaromír Bláha upozornil, že téma lyžařů se na Šumavě již v minulosti řešilo. „V současnosti se turisté dopravují přes přechod Zadní Zvonková, který byl v roce 2004 otevřen právě proto to, aby bylo českým turistům umožněno navštěvovat lyžařský areál Hochficht. Tehdy se pan starosta Hůlka zavázal, že po otevření přechodu přestane usilovat o vybudování lanové trasy na Smrčině. Tento závazek trval přesně do doby, než se ten přechod otevřel,“ vzpomíná Jaromír Bláha.
Podle něho je potřeba posoudit všechny tři varianty, vyhodnotit nejen z hlediska imisí, ale i z hlediska dopadů na živé části přírody a vybrat tu nejlepší. Bláha zmiňuje, že i tak půjde o kompromis, neboť se připouští stavba, která do dané oblasti nepatří. „Vnímám pozitivně závazek pana hejtmana Zimoli, že bude výsledky posuzování respektovat a že přestane usilovat o svatbu sjezdovek a budování lyžařských tratí na české straně,“ dodal Bláha.
Je už tedy rozhodnuto, že na české straně se sjezdovky stavět nebudou? ptala se Veronika Sedláčková. „Jestliže pozemky pod případnou potenciální lanovkou budou spravovány Správou národního parku Šumava, tak si dovolím garantovat, že náš postoj bude dlouhodobě neměnný,“ řekl Vladimír Dolejský. „Na jednání před dvěma dny zaznělo z úst pana hejtmana jakási záruka, že se sjezdovat pod lanovkou na naší straně nebude, že mu jde o to, aby lanovka fungovala nejen pro zimní provoz, ale celoročně, tak aby byla využita turisty, aby pozorovali krásy národního parku, protože národní park je pro ně,“ řekl Dolejský.
Jiří Hůlka prohlásil, že pro něj je nejdůležitější dohoda, které dokázali dosáhnout po tak dlouhé době. K tomu, že by zde sjezdovka nevznikla, říká: „Je to velká daň, kterou sice musíme zaplatit, ale to navržené řešení je pro nás tím přijatelným. Chci garantovat do budoucna, že jakákoliv salámová metoda z naší strany nepřichází v úvahu. Jak řekl pan Dolejský, není to ani možné, protože veškeré pozemky pod lanovkou patří správě,“ řekl Hůlka.
„Přiznám se, že zůstávám nedůvěřivý. Už jsem upozorňoval na to, že starosta Jaromír Hůrka v roce 2004 říkal to samé a pak ten slib porušil. Ale především tady po volbách může být úplně jiný ministr, úplně jiný hejtman, a ty podnikatelské záměry na vybudování sjezdovek jsou tak silné, že mám trochu obavu, že hejtmanem Jihočeského kraje nebude člověk, který bude držet slib hejtmana Jiřího Zimoli,“ uzavřel Jaromír Bláha.
Pořad si můžete poslechnout v archívu Radiofóra.
reklama
