Správa Šumavy: Tři tisíce stromů padnou do dvou týdnů

Téměř přesně pět měsíců stojí Jan Stráský v čele Národního parku Šumava. Pro něj i jeho tým je hlavním cílem zachovat zdejší prosty lesa zelené. Proto se park prý nenechá blokádou zastrašit a označené stromy u Ptačího potoka padnou do čtrnácti dní. Podle Stráského je správa neustále kritizována za nedodržování zákona o ochraně přírody. Jenže ten jde prý dodržovat jen tak, že bude neustále porušován.

Jan Stráský se v úterý na tiskové konferenci vrátil na úplný začátek svého angažmá a shrnul své tehdejší postoje: Ať jsou názory na vedení parku Šumava jakékoli, jedno je jasné – něco se musí začít dělat jinak. „Protože jinak by změna byla zbytečná,“ prohlásil Jan Stráský. Nyní podle něj zůstává jeho hlavním úkolem jako ředitele parku zastavit gradaci kůrovce

Jan Stráský si postěžoval i na dlouhou dobu čekání na výjimky ze zákona o ochraně přírody, které znemožňují účinně zasáhnout proti kůrovci. Například o výjimku na použití chemických prostředků požádala správa parku v lednu a dostalo ji až v červnu, o rok dříve dokonce až v červenci. „Použití až s výjimkou by by bylo neúčinné,“ říká Jan Stráský.

Stráský rovnou zkritizoval i celkové nastavení zákona o ochraně přírody. Ten je podle něj postaven na ideálních, ale zcela nereálných principech. Pro jeho fungování je potřeba nepřetržitý proud výjimek, protože zákon nelze v zásadních limitách respektovat. „Zákon je dodržován tím, že je neustále porušován,“ řekl Stráský.

Podle dočasného ředitele parku byla klíčovým spouštěčem dnešní kůrovcové kalamity rozhodnutí někdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka ponechat polámané stromy po orkánu Kyrill v roce 2007 na místě. Díky tomu se z téměř 230 000 kubíků dřeva stala líheň pro kůrovce. Navíc se rozhodlo, že v těchto místech se nebude zasahovat. Což rozšířilo původních 13 % bezzásahové rozlohy v prvních zónách o dalších 19 % v druhých zónách z 55.000 hektarů lesa národního parku. Stráský také připomněl, že kvůli tomu v roce 2008 podaly šumavské obce žalobu, která dodnes nebyla projednána.

Zelená Šumava se rozpadá

Podle Stráského se na Šumavě rozpadá zelený porost, loni bylo vykáceno přes milion smrků, což znamená dva a půl tisíce hektarů lesa. Letos do poloviny července bylo v národním parku vytěženo 101.000 metrů krychlových kůrovcem napadeného dřeva. Dalších 80.000 m3 je určeno ke zpracování, uvedl náměstek ředitele Jiří Mánek. Loni bylo v parku vytěženo celkem 347.000 metrů krychlových napadených stromů, o 16 procent meziročně více. Letos by podle něj mělo být vytěženo přes 350.000 metrů krychlových.

Kůrovcová kalamita je nyní v západočeské části Šumavy, kde převažuje smrkový les a chybí listnaté a smíšené porosty, které by mohly šíření kůrovce zabránit, uvedl Mánek. Pokud se proti kůrovci rázně nezasáhne, hrozí podle něj, že do tří let bude západní část Šumavy bez smrků. Stráský zdůraznil, že proti kůrovci se bude zasahovat jen v zónách, kde je to povoleno. V plánu mají loupání stojících stromů i kácení. Loupání je asi sedmkrát dražší než pokácení. Za odstranění kůry z tisícovky stromů, zaplatila správa dva miliony korun. Pokácení by přišlo na 300 000 korun.

Mánek uvedl, že budou proti kůrovci bojovat i za cenu vytváření holin. "Je to nutné zlo kvůli zachování dalších stovek či tisíců hektarů lesa," podotkl. Holiny však nechají zalesnit. Budou se přitom snažit o navrácení původních dřevin jako jsou buky a jedle.

Na Šumavě převažuje kvůli působení člověka během několika staletí smrkový porost. Místo přirozeného čtyřiceti procentního podílu smrku je ho na Šumavě více než dvojnásobek. To je podle Mánka nepřirozené a přispívá to k šíření kůrovce.

Park bude kácet i v lokalitě Ptačí potok u Modravy, kterou už několik dní blokují ekologičtí aktivisté. Do dvou týdnů by měly být označené stromy, jichž je kolem 3000, pokáceny, uvedl Mánek. Těžaři podle něj na Modravě zatím netěží, musejí přednostně zpracovat stromy, které popadaly minulý týden při silné bouřce. Vedení parku stále trvá na tom, že se v této lokalitě kácet smí, protože byla letos v dubnu zařazena do zásahových zón, mezi které patřila už v minulosti.

Představu, že je potřeba proti kůrovci zasahovat na celé Šumavě, odmítl ve vysílání ČT24 předseda stínové rady Národního parku Šumava Jakub Hruška. Podle něj by bylo nejlepší ponechat horské pásmo smrčiny, ať se s kůrovcem vypořádá samo. „Jde o 30 % národního parku, na zbytku v nižších polohách by se lesnicky zasahovalo. To je pro mě dobrý kompromis,“ prohlásil Hruška.

Podle něj bude obnova, respektive vznik spontánního lesa, trvat desítky až stovky let.

---

reklama

---