Světové ledovce vypovídají o dávných změnách klimatu
Kusy jihoamerického ledu přibyly do této průmyslové zóny ležící asi deset kilometrů od Grenoblu poté, co za 50 dní urazily vzdálenost 10.000 kilometrů. Šlo o unikátní operaci logistické jednotky Odyseus francouzského Národního ústředí pro vědecký výzkum (CNRS).
Mezinárodní projekt Ice Memory, v němž jde o zachování ledu ze světových ledovců ohrožených oteplováním klimatu, tak přikročil k nové etapě.
"Loni v srpnu jsme začali s kusem ledu z masivu Mont Blanku a letos v červnu se uskutečnila druhá operace na ledovci Illimani," řekl agentuře AFP ředitel výzkumu v CNRS Jérôme Chappellaz. "Třetí operace se uskuteční v příštím roce s našimi ruskými kolegy na ledovci Elbrus na ruském Kavkaze mezi Černým a Kaspickým mořem," dodává tento expert na ledovce.
Pokud ale všechno půjde dobře. Všechno totiž závisí na financích, které nadace univerzity v Grenoblu sežene od soukromých mecenášů. Projekt Ice Memory zahrnuje nejen odebírání vzorků ledovců a jejich studium, ale také jejich skladování v Antarktidě, nejlepší ledničce světa, v prostoru ležícím deset metrů pod povrchem. Ten je třeba ještě vyhloubit, u francouzsko-italské základny Concordia. Průměrná teplota vzduchu tam činí minus 55 stupňů Celsia.
"Celý projekt - vyříznutí ledu, jeho doprava, rozbory a skladování v Antarktidě - přijde na zhruba dva miliony eur (přes 52 milionů Kč) a my zatím máme jen polovinu," zdůrazňuje Chappellaz.
Než bude do tří nebo čtyř let vytvořeno toto světové úložiště ledu, zaměří se vědci na studium ledu získaného z ledovců. Každý kus ledu bude podroben všem geochemickým a fyzikálním rozborům, které je možné provést, říká Chappellaz.
Led z ledovce Illimani nás přenese až do doby před 18.000 lety, do doby posledního zalednění naší planety, kdy primitivní lidí malovali na stěny jeskyní Lascaux, připomíná Chappellaz.
Stopy, které zanechal klimatický jev El Niňo za poslední tisíciletí, mohou pomoci pochopit, proč tento jev v posledních letech, zejména loni, zesílil.
Věda zabývající se ledem, která se zrodila teprve v 60. letech, je mladá. Dnes se zaměřuje na studium životního prostředí a klimatu, ale bude se dále vyvíjet v závislosti na technickém pokroku.
"Například v ledu nacházíme bakterie a viry, které tam zanesl vítr. Dnes je nedokážeme vyjmout bez toho, aby byly znečištěny bakteriemi a viry přítomnými v naší atmosféře, ale zítra bude zřejmě možné studovat jejich genom, vývoj i to, zda jsou nebezpečné," vysvětluje Chappellaz.
reklama
