V ČR je místo pro další dvě spalovny odpadů, MŽP o nich uvažuje
Evropská komise požaduje, aby se dotace využily zejména na recyklaci a evropské spalovací kapacity se nezvyšovaly. V současnosti fungují na území ČR čtyři spalovny komunálního odpadu: v Brně, Praze, Liberci a nově také v Chotíkově u Plzně. Proti novým spalovnám se ale staví ekologové a některé odpadové firmy, kterým se nelíbí ani zákaz skládkování v roce 2024.
Původně bylo v Operačním programu Životní prostředí vyhrazeno 53 milionů euro na výstavbu nových zařízení, rekonstrukce existujících a související infrastruktury na energetické zpracování odpadu. MŽP se ale po roční diskusi dohodlo s Bruselem, že peníze na výstavbu nových velkých spaloven nevyužije a jednalo se soukromými investory. "Ti partneři jsou hlavně firmy, které se výstavbou spaloven zabývají, zároveň to byli investoři, kteří navrhují různé druhy a typy kotlů pro různé druhy odpadů," uvedl Manhart. Vybudování nových zařízení odhaduje v horizontu až deseti let.
Připomněl, že se také diskutuje o nové spalovně v Mělníku, investorem by měla být energetická firma ČEZ, a Komořanech, kde o výstavbě uvažoval mimo jiné Energetický a průmyslový holding (EPH). Komořany se plánovaly i v uplynulém operačním programu. "Všechna zařízení a jejich umístění jsou vždy napojena na dodávky tepla, páry, elektřiny do průmyslové infrastruktury kolem nebo centrální zásobování teplem," uvedl. Toto podle Manharta podporuje i Brusel, nikoliv však velká spalovací zařízení v ČR. Některé odpady se ale mohou energeticky zpracovávat i v cementárnách.
Člen představenstva Hospodářské komory ČR Jan Mraček považuje zájem investorů za významný, měla by se ale podle něj nastavit jasná pravidla pro trh, aby si sám našel prostor pro materiálové i energetické využití. V odpadovém hospodářství se investice plánují na 15 až 20 let, připomněl. "Určitě ne všechna zařízení, která vzniknou budou efektivní," myslí si. Není však zastáncem toho, aby se spalovnami podnikala veřejná sféra.
Už potřetí míří na Legislativní radu vlády (LRV) zákon o odpadech a s ním předkládaný zákon o výrobcích, jednat o nich má ve čtvrtek. Na novou odpadovou legislativu přitom Česko čeká téměř osm let. Ministr Richard Brabec (ANO) přitom sliboval, že se do vlády dostanou do konce roku 2016.
"Času má MŽP vzhledem k nadcházejícím volbám málo, pokud by ale zákon LRV prošel, mohl by se do Sněmovny dostat koncem února," dodal Manhart. Zákon o odpadech má přinést zásadní změny v nakládání s odpady a zvýšit má recyklaci. Zvýší se i poplatek za ukládání odpadů na skládky. Podle kritiků se tím podpoří výstavba spaloven, Manhart to označuje za nesmysl.
Reakce ministerstva životního prostředí:
MŽP s novými spalovnami dopředu nepočítá, nikomu jejich počet nediktuje a rozhodně je nestaví.
Včerejší pracovní snídani na téma “Odpady a legislativa v České republice v roce 2017” si média, zejména ČTK (a není to poprvé), přeložila tak, že Ministerstvo životního prostředí hraje roli toho, kdo tu diktuje své vize investorům a kdo si na území ČR plánuje spalovny, což je holý nesmysl.
Výstavba spaloven je a bude zcela na rozhodování soukromých investorů. Fakt, že ministerstvo ví o dvou konkrétních záměrech, diskutuje s investory a dokáže vypočítat, že bude zapotřebí se do budoucna vypořádat s určitým množstvím odpadu jinou formou než skládkováním, ale neznamená, že, slovy ČTK, MŽP "uvažuje o dvou spalovnách". Tedy, že plánuje výstavbu dvou spaloven, jak z textu zprávy může vyznít.
MŽP včera zároveň potvrdilo, že po dohodě s Evropskou komisí nebude Česká republika dotacemi podporovat výstavbu velkých spaloven odpadu.
MŽP se k záměrům výstavby spaloven samozřejmě bude vyjadřovat, a to v rámci tzv. procesu EIA. Ten posoudí, jaký vliv by případná stavba a provoz spalovny měly na životní prostředí a lze-li ji, případně za jakých podmínek, realizovat.
reklama
