Ve vodách španělského národního parku je kokain a extáze, píše ScienceDaily

Pravděpodobně „nejveselejší“ vodu na světě nalezneme v zavlažovacích kanálech národního parku L´Albufera ve Valencii. S jistým druhem nadsázky tak mohou znít závěry výzkumu univerzity ve Valencii, která při kontrolních odběrech vody na území parku v roce 2010 narazila v šestnácti různých kanálech na přítomnost 14 druhů rozpuštěných drog, píše server ScienceDaily.

Do vody se drogy dostaly pravděpodobně kanalizací jako metabolity v lidské moči z okolních „zábavních“ částí města od návštěvníků diskoték. Národní park L´Albufera je přitom významnou lokalitou podle Ramsarské konvence o mokřadech, využívanou coby zastávka migrujících ptáků z celé střední Evropy.

Vědci pracující v centru pro výzkum desertifikace byli nadmíru překvapeni, když rozbor povrchové vody potvrdil přítomnost heroinu, kokainu, marihuany a 3,4-methylendioximetamfetaminu neboli extáze. Koncentrace rozpuštěných návykových látek se přitom pohybovala v rozmezí 0,06 až 78,78 nanogramů na litr. Toto množství po požití sice nezpůsobí exotický toxický zážitek, ale může už poměrně zásadním způsobem ovlivňovat místní vodní živočichy a prakticky veškerou faunu, která je na vodě ze zavlažovacích kanálů závislá. Největší naměřené hodnoty se vyskytovaly zejména v severní části parku, v okolí Poyo, oblasti s největší hustotou osídlení.

Vyčerpávající eko-toxikologická studie pod vedením profesorky Yolandy Picóové z univerzity ve Valencii poukázala na možná rizika výskytu chemických substancí nejrůznějšího původu a jejich vlivu na stávající ekosystémy. „Zdravotní problémy způsobené konzumací vody se zbytkovými rezidui toxických látek, které jsou z farmakologického hlediska stále ještě velmi aktivní, mohou ovlivňovat vodní i suchozemské organismy,“ potvrzuje Picóová. Je až paradoxní, jakým způsobem je někdy velmi cenné přírodní území ovlivňováno okolní civilizací, ať už dálnicemi nebo městskými centry.

Podle zprávy „Cocaine and Ecstasy Detected in Waters of the L'Albufera in Valencia, Spain“ uveřejněné 22. 9. 2010 na serveru ScienceDaily.