http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/afp-ukrajina-sazi-v-cernobylu-na-slunce
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Ukrajina sází v Černobylu na slunce

12.8.2016 09:14 | PRAHA (ČTK)
Do konce letošního roku by měly dvě soukromé společnosti na zhruba šesti hektarech vybudovat dvě solární elektrárny, každou s výkonem až tří megawattů.
Do konce letošního roku by měly dvě soukromé společnosti na zhruba šesti hektarech vybudovat dvě solární elektrárny, každou s výkonem až tří megawattů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Proměnit dějiště nejhorší jaderné havárie v dějinách na gigantickou solární farmu. Takový je plán ukrajinských vládních činitelů, kteří věří, že slavná lokalita přiláká zahraniční investory, píše agentura AFP.
 

Těm, kdo mají v paměti černobylskou katastrofu a ničivé dopady, které měla na všechny aspekty lidského života, se projekt může zdát surrealistický. Čtvrtý reaktor jaderné elektrárny na severu Ukrajinské sovětské socialistické republiky explodoval 26. dubna 1986 a zamořil značný kus Evropy. V okruhu deseti kilometrů od areálu (uzavřeného od roku 2000) dosahuje úroveň ozáření stále 1700 nanosievertů za hodinu, což je hodnota 10 až 35 krát vyšší, než je norma v USA.

"Toto území se samozřejmě nehodí k jakémukoli zemědělskému využití, ale oblast je přizpůsobena výzkumným a technologickým projektům," vysvětluje ukrajinský ministr životního prostředí Ostap Semerak.

Do konce letošního roku by měly dvě soukromé společnosti na zhruba šesti hektarech vybudovat dvě solární elektrárny, každou s výkonem až tří megawattů. V porovnání se 4000 megawatty sovětské jaderné elektrárny drobnost, ale další panely by měly přibýt v roce 2017.

Úřady daly pro tyto účely k dispozici až 6000 hektarů půdy nacházející se v "zapovězené zóně", tedy v okruhu 30 kilometrů od elektrárny. Jaký výkon by mohl nový areál poskytovat, zatím specifikováno nebylo.

V zemi nikoho s daří divoké přírodě. Důvod? Nejsou tu lidé.
V zemi nikoho s daří divoké přírodě. Důvod? Nejsou tu lidé.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Sergey Gashchak / Chernobyl Centre

Na Ukrajině se momentálně vyrábí 50 procent elektrické energie v jaderných elektrárnách, 40 procent dodávají elektrárny tepelné, poháněné převážně uhlím. Následují vodní elektrárny se sedmi procenty, solární zařízení tvoří méně než procento dodávek.

"Mnoho mezinárodních společností o projekt projevilo zájem. Myslím, že při úspěšných jednáních by se mohly projekty rozběhnout příští rok," říká Semerak. Zahraniční investory podle něj láká kvalifikovaná pracovní síla a cenová dostupnost pozemků, vyplývající z nemožnosti zemědělského využití. Okolí bývalé elektrárny je až na asi sto starších navrátilců liduprázdné a během třiceti let od katastrofy se proměnilo v unikátní rezervaci, kde se daří rostlinstvu i divokým zvířatům.

Ministr životního prostředí již svůj plán předložil Evropské bance pro obnovu a rozvoj. Banka koncem července odpověděla, že si "dovede představit účast na projektu, jakmile přijdou realizovatelné investiční návrhy" a budou zodpovězeny odtázky týkající se ekologických rizik.

Analytici považují plán za "technicky" možný. "Klimatické podmínky a intenzita slunečního záření jsou na Ukrajině lepší než v Německu, kde je solární energetika velmi rozšířená. Z tohoto hlediska je zóna pro solární elektrárnu vhodná," říká Dmitro Lukomoski, výkonný ředitel ukrajinské společnosti Rentechno zabývající se obnovitelnými zdroji.

Kromě toho je tu výhoda použitelnosti části vybavení bývalé jaderné elektrárny, zejména vedení vysokého napětí. "Je to velmi důležitý faktor, jestliže chcete vyrobenou elektřinu dopravit ke spotřebitelům," říká Lukomski. Přesto dodává, že realizace "bude vyžadovat spoustu peněz". "Pokud se zapojí investoři, pak jsou vyhlídky dobré. Bez nich jsou šance na úspěch malé," myslí si.

Ať už ale jde o konflikt na východě země, který si od svého vypuknutí v roce 2014 vyžádal již 9500 obětí, politickou nestabilitu nebo především hluboce zakořeněnou korupci, Ukrajina není pro investory zrovna jasnou volbou. "Obecně vzato, není (podnikatelské) klima lákavé," shrnuje odborník na energetiku Olexij Chabatjuk.

tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VW

Vladimír Wagner

13.8.2016 20:00
Dovolil bych si pár komentářů. Vyjádření dávkového příkonu v nanosievertech za hodinu je v daném případě dost nesmyslné. Je to asi z toho důvodu, aby tato relativně nízká hodnota vypadala hrozně veliká. Takže 1700 nanosievertů za hodinu je 1,7 mikrosievertů za hodinu. Což je hodnota, která je z přirozeného pozadí v řadě míst Evropy a světa. Vede k celoroční dávce 14 mSv. Připomínám, že střední roční dávka v Česku je okolo 2,5 mSv a i u nás je řada míst, kde je dávkový příkon takový, že vede k celoroční dávce přes 10 mSv, tedy podobný té uváděné. Ve Finsku, kde podloží vede k vyššímu přirozenému pozadí, je to dávkový příkon docela častý. Nevím, jak autor článku přišel k tomu, že je to 35krát větší hodnota než americká norma. O jakou normu se jedná?
Snaha o vybudování solární elektrárny v blízkosti Černobylu je důsledkem toho, že dokončením nového sarkofágu se začíná revitalizace oblasti. Kromě velkého národního parku je tak snaha i o průmyslové využití menší části. Zatím se zde staví suchý mezisklad pro vyhořelé palivo s ukrajinských jaderných elektráren a také je snaha o energetiku, která by využila už existující infrastrukturu. Blíže o současné situaci v Černobylu zde: http://www.osel.cz/8816-cernobyl-tricet-let-pote.html
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist