http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/az-polovina-herbarovych-polozek-v-muzeich-je-zarazena-spatne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Až polovina herbářových položek v muzeích je zařazena špatně

25.11.2015 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přílišná snaha neustále zakládat nové vzorky rostlin do herbářů a jen velmi malá ochota k obsáhlejším revizím existujících sbírek. To je podle oxfordských badatelů hlavní příčina toho, že až 55 % rostlinných druhů je špatně zařazeno, nesprávně pojmenováno nebo nevhodně identifikováno. Na nedostatky muzejních herbářových kolekcí nyní upozornili ve studii publikované v žurnálu Current Biology.
 

Většina z nás by při návštěvě muzea přírodních věd předpokládala, že historické exponáty zařazené v katalogu herbářů budou patřit mezi hodnověrné zdroje informací. Jenže více než polovina historických vzorků disponuje nesprávnými jmény. „A bez přesných druhových a rodových názvů je přínos těchto sbírek ve vztahu k okolnímu světu přinejmenším pochybný,“ říká Robert Scotland z katedry Botaniky a rostlinných věd Univerzity v Oxfordu pro server Mongabay. „Když to, co je ve sbírkách, nekoresponduje s realitou venku, ty sbírky prostě nedávají smysl.“

Aby dospěl k tak razantnímu názoru, prozkoumal nejprve správnost určení vzorků tří skupin rostlin. Spolu s kolegy z Oxfordu a Královské botanické zahrady v Edinburghu se snažil zjistit, jak rozsáhlé dezinterpretaci faktů vlastně čelí. Nejprve prozkoumali na 4500 herbářových položek zachycujících africký zázvorník. Zjistili, že 58 % vzorků „neodpovídalo realitě“. Nešlo jen o to, že by historickému vzorku bylo přiřazeno jméno, které se dnes již nepoužívá. Velmi často se jednalo i o zcela jiný druh a dokonce odlišný rod.

Druhým krokem bylo prozkoumat duplicitu herbářových položek napříč světem. Za časů, kdy slavní objevitelé a encyklopedisté putovali světem totiž bylo běžné, že šťastný „první“ nálezce rostliny odebral v terénu více vzorků jednoho exempláře, a poslal je do několika muzeí světa. Tady se pak o jejich zařazení postarali kurátoři a specialisté. Jak doložil Scotland a jeho kolegové, v případě vzorků z čeledi Dipterocarpacea (Dvojkřídláčové) si ale rozhodně nepočínali muzejní experti stejně. Hned 29 % vzorků bylo zařazeno pod chybnými jmény, v nesprávných čeledích anebo byly zcela špatně popsány.



Na závěr se pak pustili do databáze 50 000 vzorků rostliny povijnice (Ipomoea), aby zjistili, že názvy 40 % exemplářů se už dnes nepoužívají, 16 % je nesprávně přiřazeno a názvy 11 % jsou přinejmenším nekompletní. Kritické zhodnocení úrovně herbářů s sebou ale neslo uvedení nejčastějších příčin záměn a omylů.

„Je příliš málo taxonomických revizí, nebo monografických studií zaměřených na konkrétní druh,“ popisuje Scotland. „Druhým problémem je samo množství vzorků v herbářích. Od roku 1970 se totiž počet položek zdvojnásobil, což činí možnost chybné identifikace pravděpodobnější. A do třetice – na množství herbářů připadá jen minimum odborníků, kteří by je kontrolovali. “ Oxfordští vědci dále upozorňují na podobné závěry entomologické studie z roku 2004. Zdá se tedy, že by se problém špatné identifikace a nepatřičného nálepkování mohl týkat i jiných živočišných a rostlinných skupin.

„Náš střízlivý odhad je, že více než polovina historických vzorků ve světových přírodních muzeích může být chybně zařazena,“ doplňuje Zoë Goodwinová. Ta vidí řešení celé situace v digitalizaci dostupných vzorků a následné zpřístupnění a propojení databází. „Informace skryté v herbářích muzeí mohou adresně přispět k řešení současných problémů, pokud ovšem budou správně zařazeny.“

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist