Co dělá správcům CHKO Brdy starosti? Stará strouha kolem Padrťských rybníků
Hořejší a Dolejší Padrťské rybníky pocházejí z přelomu 14. a 15. století a dnes jsou domovem vzácného orla mořského nebo všivce bahenního. Rybníky napájí a zároveň jimi protéká řeka Klabava. Tedy měla by.
Ve skutečnosti je řeka Klabava svedena strouhou kolem rybníků. Strouha je zřejmě historické a původně mělčí odvodňovací koryto, nově obnovené kolem roku 1981 a v roce 2005 rozšířené a prohloubené na dva metry šířky a od jednoho do čtyř metrů hloubky.
A voda, která by dříve bezpečně skončila v Padrťských rybnících, nyní protéká obtočnou strouhou přímo do koryta Klabavy pod nimi. Rybníky by podle odborníků byly schopny zvládnout až stoletou vodu a ochránit sídla níže po toku. Skutečnost je taková, že strouhou rychle odtékající masa vody přispívá ke vzniku povodňových situací při každé výraznější srážce.
Zajímavé je, že strouha není dodnes zanesena v Manipulačním řádu vodní soustavy, což je dokument, který musí podle vodního zákona mít každé vodní dílo. A podle Milana Janka z Odboru životního prostředí Plzeňského kraje neexistuje ani samostatné povolení, které by na strouze upravovalo manipulaci s vodou. Naopak tiskový mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona uvádí, že stoka byla podle platných předpisů zanesena do katastru nemovitostí. „Jde tedy o legální vodohospodářské zařízení. V minulosti bylo zpracováno posouzení vlivu obtokové stoky na povodňovou vlnu.“ Ladislava Janík, vedoucí odboru životního prostředí z městského úřadu v Rokycanech, říká, že Vodoprávní úřad nepovažuje uvedenou stavbu za nelegální, spíše lze hovořit o stavbě, ke které se nedochovaly potřebné doklady.
Milan Janko z Odboru životního prostředí Plzeňského kraje říká, že by Klabava podle platného Manipulačního řádu měla protékat přes oba Padrťské rybníky. Podle něho by tato skutečnost měla být minimálně uvedena v příslušném manipulačním řádu, na což budou Vojenské lesy a statky coby správce rybníků upozorněny a bude z jejich strany požadována aktualizace manipulačního řádu.
V oblasti se aktuálně řeší nákladná a rozsáhlá protipovodňová opatření formou suchých poldrů, která by ovšem podle nejnovějších informací z května 2O17 nebyla v takovém rozsahu potřebná. „Studie Zvýšení retenční schopnosti pramenné oblasti CHKO Brdy - I. etapa Klabava, kterou si Agentura ochrany přírody a krajiny nechala zpracovat, doporučuje obtočnou strouhu zrušit,“ říká Bohumil Fišer, vedoucí Správy CHKO Brdy. „Podle dostupných dat jsou rybníky samy schopné převést stoletou vodu a není potřeba nástup povodně odvádět mimo ně obtočnou strouhou, jak Vojenské lesy a statky a Povodí Vltavy uvádí,“ dodává Fišer.
Největší rašeliniště ve Středních Čechách mizí
Kromě toho, že strouha obtéká rybníky, zároveň intenzivně odvodňuje místní rašeliniště. Dochází tak k negativnímu ovlivnění všech druhů vázaných na tato stanoviště. Podle Bohumila Fišera na vlastní obtočnou strouhu navazují směrem do centra Brd i lesní meliorace, které významně odvodnily původní zrašelinělé smrčiny. Ještě před 15 lety byla jejich rozloha kolem pramenné části Klabavy mnohonásobně větší. Dokládá to ještě zbytek haťového chodníku, který navazoval na hráz Hořejšího rybníka za obtočnou strouhou a byl zde právě proto, že se zde nacházelo rašeliniště. Dnes je tu sucho.
Existují i další negativní důsledky existence strouhy, k významným patří odvod škodlivých chemikálií z hlubokých vrstev pocházejících ze staré důlní činnosti v Brdech. Ty jsou vlivem kyselých dešťů a okyselujících smrkových porostů rozpouštěny a uvolňovány z půdy a spláchnuty do povrchových vod. Kovy se dříve částečně usazovaly v mokřadech před ústím toků do rybníků. Postupně kvůli těžbě dřeva docházelo k vysušování mokřadů a melioracím, a s postupujícími úpravami se do rybníků dostávalo stále více vod s rozpuštěnými těžkými kovy. Tam docházelo vlivem vyššího pH k usazování těchto kovů. Jak upozorňují pracovníci CHKO Brdy, nyní je kyselá voda vedena mimo rybníky, proudí přímo k populacím chráněných živočichů a způsobuje jejich dlouhodobé zatížení těžkými kovy či přímo rychlý úhyn.
Jitka Svobodová z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM říká, že v kyselém prostředí dojde k přechodu těchto kovů na rozpustnou formu a k jejich opětovnému vysrážení na žaberním aparátu raků a ryb. „Následně se živočichové udusí. K této situaci došlo v roce 2011, kdy v byl v Klabavě zaznamenán masivní úhyn ryb, raků kamenáčů a raků říčních, jejichž laboratorní rozbory prokázaly nejen pokrytí žaber vysráženými kovy, ale celkově extrémně vysoké koncentrace těžkých kovů v organismu,“ říká Jitka Svobodová. „Ve vojenském újezdu byl zvláštní režim. Podle toho, co nacházíme ve vodách, které tečou z Brd, tam bude spousta starých skládek. Samozřejmě z pohledu rybářů byla strouha skvělé řešení, protože odvedla kontaminované vody mimo rybníky."
„Podobná situace jako v roce 2011 se může opakovat kdykoli, prostě jen záleží na tom, kdy se vše zase ´správně´ sejde,“ říká o masivním úhynu chráněných živočichů David Fischer, zoolog Hornického muzea Příbram. Podle něho je pravým důvodem vybudování a udržování stoky je chov kaprů, kterým by okyselení vody v nádržích neprospívalo.
A jaký je výhled do budoucnosti?
Podle Bohumila Fišera, vedoucího Správy CHKO Brdy, by z pohledu ochrany přírody přirozeně této lokalitě oproti intenzivnímu chovu kaprů více seděl extenzivní chov dravců. „Jednáme s VLS i Povodím Vltavy o změně obsádek rybníků, o zrušení obtočné strouhy, zrušení meliorací v pramenné části Klabavy, revitalizaci Klabavy pod Padrťskými rybníky nebo o změně narovnané vodotoče kolem Dolejšího Padrťského rybníka směrem k přirozenějšímu korytu.“
reklama
