http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/efektivni-nastroj-ochrany-ohrozenych-druhu-rozbory-dna
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Efektivní nástroj ochrany ohrožených druhů? Rozbory DNA

8.9.2017 03:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Krajta mřížkovaná (na obrázku) se počítá mezi největší, nejdelší a nejtěžší zástupce svého rodu. Už déle než osmdesát let patří její překrásně vybarvená kůže mezi velmi vyhledávané zboží, za které oděvní průmysl platí nemalé peníze.
Krajta mřížkovaná (na obrázku) se počítá mezi největší, nejdelší a nejtěžší zástupce svého rodu. Už déle než osmdesát let patří její překrásně vybarvená kůže mezi velmi vyhledávané zboží, za které oděvní průmysl platí nemalé peníze.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Mark Auliya / UFZ
Praktická ochrana přírody hledá stále nové cesty, jak zabránit další devastaci globální biodiverzity. Stále populárnější metodou se přitom stávají rozbory DNA. S jejich pomocí je totiž možné určit, odkud zvíře, respektive jeho kůže či ploutev, ve skutečnosti pochází. Hned dva příklady takové aktuální praxe zmiňuje žurnál ScienceDaily.
 

Ten první se týká krajty mřížkované, která se počítá mezi největší, nejdelší a nejtěžší zástupce svého rodu. Se svými “rekordními“ 160 kilogramy váhy a až desetimetrovou délkou si však zadělala na problém. Už déle než osmdesát let patří její překrásně vybarvená kůže mezi velmi vyhledávané zboží, za které oděvní průmysl platí nemalé peníze. Mezi hlavní dodavatele se počítá Malajsie, Indonésie či Vietnam, přičemž každá z těchto zemí dodávala na trh ročně (mezi lety 2002 až 2012) kolem čtyř milionů kusů. Tato praxe je přitom v přísně legislativním slova smyslu v pořádku. Krajta mřížkovaná a výrobky z ní jsou podle druhé přílohy Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) obchodovatelné. Tedy, za předpokladu že jsou vybaveny patřičnou dokumentací o svém původu a mají vývozní povolení.

“Realita je ovšem trochu jiná,“ říká Mark Auliya, který se mapováním dopadů tržních řetězců na volně žijící živočichy v rámci výzkumu Helmholtzova centra při UFZ zabývá. “Na regionální nebo národní úrovni je zatím prakticky nemožné původ těchto zvířat dohledat.“ Podle něj a jeho kolegů je původ téměř 75 % hadích kůží přinejmenším sporný, a o legálnosti jejich prodeje lze pochybovat. Jinými slovy, domnívá se, že tři čtvrtiny těchto dokumentací zaopatřenou exemplářů pochází z odchytů ve volné přírodě, a nikoliv chovných zařízení. Iniciativa, usilující o skutečně garantovaný původ zboží, přitom dnes paradoxně vychází od odběratelů, módních návrhářů a oděvního průmyslu. I pro ně má nyní UFZ dobré zprávy. Na bázi analýzy mitochondriální DNA kraj mřížkovaných se nyní vědcům podařilo vylišit několik geneticky nepatrně odlišných populací.

Polévka ze žraločích ploutví.
Polévka ze žraločích ploutví.

“Dokážeme teď rozeznat krajty, které pochází ze souostroví Moluky, z ostrova Ambon, nebo ty z Filipín odlišit od zbytku malajských Sund,“ říká Auliya. A na bázi vylučovacího principu tak je možné stanovit ty, které pochází z Vietnamu. To samé neplatí jen pro živé krajty, ale i pro jejich kůže. “Takže pokud bude někdo v dokumentaci deklarovat původ zboží z Filipín nebo odjinud, dokážeme mu, že neříká pravdu. Pro praktickou ochranu zvířat a posílení mezinárodní regulace obchodu s živočichy nebo částmi jejich těl je to významný krok. Dokážeme tak potlačit nejrůznější nelegální schémata trhu.“ A s dalším podobným modelem “DNA identifikace“ nyní přichází i kanadská Guelfská univerzita.

Ti se pustili do genetického rozboru žraločích ploutví a žaber rejnoků a mant. Když už je totiž máte na talíři v polévce, těžko poznáte, zda pochází z ohrožených druhů či nikoliv. Zpracování, tedy odřezávání a sušení, se odehrává dlouho před vlastním prodejem či konzumací. Tým Dirka Steinkeho s pomocí DNA analyzoval nejrůznější vzorky, pocházející ze 129 tržnic v Kanadě, Číně a na Srí Lance. A zjistil, že 71 % exemplářů volně nabízených k prodeji se počítá mezi chráněné a ohrožené druhy, z nichž některé obchodovány být vůbec nesmějí. “Velmi smutným překvapením byl nález žaber žraloka obrovského, krásného a majestátního zvířete, které nesmí být podle CITES prodávány už od roku 2003,“ říká Steinke.

Práce týmu UFZ i lidí z Guelfské univerzity dodává stávajícím regulím nový a potřebný rozměr. Analýzy DNA totiž dokáží potvrdit pravost deklarovaného původu či druhu, a tím napomoci důslednější ochraně ohrožených živočichů.



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist