Hladovějící orangutani by mohli vědcům pomoci s výzkumem obezity a anorexie

Soustředěný výzkum stravovacích návyků orangutanů může pomoci lidem trpícím obezitou nebo anorexií. Alespoň to podle serveru Science Daily tvrdí antropoložka Erin R. Vogelová. Ta v pozorování člověku velmi příbuzného živočicha vidí ideální modelový příklad lidských stravovacích poruch i způsobů, jak se efektivně vyrovnat s dlouhodobým nedostatkem potravy.

„Lidská populace v současné době prožívá epidemii obezity a my přesně nevíme, jak vzniká,“ říká Vogelová. „Myslím, že studium stravy našich nejbližších žijících příbuzných nám pomůže pochopit problémy v naší moderní stravě,“ myslí si Vogelová.

Badatelka se proto vydala na pět let do pralesů Bornea, kde analyzovala vzorky dusíkatých izotopů z moči orangutanů, které jí více prozradily o jejich jídelníčku. Orangutani jsou jediný druh opic, ukládající v případě hojnosti energii do tuku, který pak v době nedostatku spotřebuje. Orangutani přibírají na váze jen v období, kdy mají k dispozici vysoce kalorickou stravu bohatou na bílkoviny. A v době, kdy je kalorické potravy nedostatek, využívají orangutani energii uloženou v tuku a ve svalech. „Orangutani ale dokážou přežít bez úhony i dlouhé období jen na nízkoproteinové stravě,“ říká Vogelová.

Její výzkum ukázal, že orangutani dokážou období s nedostatkem vydatné stravy přečkat, aniž by výrazně strádali. Pomohou si listím a kůrou vybraných stromů a spotřebovávají energii uloženou v tucích a svalech.

„Zjistili jsme, že orangutani mají v době, kdy není dostatek ovoce, denní příjem bílkovin tak malý, že pro člověka by byl zcela nedostačující. Jim ale dostačujíce k tomu, že se vyhnou vážnému deficitu proteinů,“ říká Vogelová.

Vědci si od lepšího pochopení toho, jak orangutani zvládají období s extrémním nedostatkem potravy, slibují i lepší pochopení lidských potíží, jako je obezita, nebo poruchy příjmu potravy, jako je anorexie.

Vogelová také upozornila, že z pohledu přežití ohrožených orangutanů je zásadní rozdíl mezi tím, když se při těžbě dřeva prales vykácí zcela, a tím, když se něco nechá stát. „Pro přežití orangutanů je důležité, aby alespoň nějaké stromy zůstaly,“ říká Vogelová.

Článek byl uveřejněn 19. 12. 2011 na serveru Science Daily pod názvem „Starving orangutans might help to better understand obesity and eating disorders in humans“.

---

reklama

---