Hledá se kočka divoká. Dobrovolníci i vědci budou v Jeseníkách pátrat po velkých šelmách
Proč právě Jeseníky? Odborníci totiž předpokládají, že pohraniční hory a jejich předhůří představují typické prostředí trvalého výskytu velkých šelem a kočky divoké. Jsou zde stále dochována souvisle zalesněná území, s řadou míst s obtížněji přístupným terénem a množstvím skalnatých hřebenů, které zatím poskytují dostatek klidových lokalit vhodných pro tyto šelmy. Zároveň je zde i předpoklad dostatku přirozené kořisti. Jenže jak uvádí Petr Šaj ze Správy CHKO Jeseníky: „Bohužel nemáme jednoznačné důkazy o tom, jaká populace rysa je a kde se v jesenických horách aktuálně vyskytuje.“
Proto bude koalice ochránců přírody, vědců i lesníků kromě stopování umisťovat fotopasti na vytipovaná místa, která jsou svým charakterem přitažlivá pro hledané šelmy. Co je hlavním cílem akce? „Věrohodně prokázat přítomnost velkých šelem a kočky divoké na sledovaném území,“ říká Jiří Beneš z Hnutí Duha Olomouc. Ten zastává roli organizátora a garanta aktivit, které vycházejí z monitoringu a ochrany velkých šelem a kočky divoké v širší oblasti Jeseníků a zapojování veřejnosti do těchto činností. Do pátrání jsou zapojeni také vědci z Ostravské univerzity, kteří budou v případě nálezu vzorků trusu a srsti provádět genetické analýzy DNA.
Připravovaný monitoring si pochvalují i lesníci. „Jako státní podnik, který je pověřen hospodařením v rozsáhlých lesních porostech Hrubého a Nízkého Jeseníku, monitoring velkých šelem podporujeme. Tyto šelmy byly v minulosti nezbytnou součástí ekosystému i potravní pyramidy, ve které v současné době schází. Prokázání jejich výskytu v některých lokalitách případně umožní přizpůsobit naše hospodaření jejich ochraně,“ říká Tomáš Pospíšil, ředitel Krajského ředitelství Lesů České republiky v Šumperku.
Projekt je zajímavý také tím, že zde úzce spolupracují ochranářské organizace, vědci a lesníci. Na projektu se kromě Hnutí Duha Olomouc podílí místní sdružení Českého svazu ochránců přírody, vědci z Ostravské univerzity, státní podnik Lesy České republiky a Správa CHKO Jeseníky. S monitoringem pomohou i dobrovolnické hlídky, které se budou od konce podzimu pravidelně vydávat do jesenických vrchů. „Pro náš výzkum je velmi důležitá aktivní pomoc veřejnosti. Velmi rádi zájemce o monitoring velkých šelem zapojíme do našeho projektu. Zajistíme pro ně odborné třídenní školení přímo tady v Jeseníkách, po jehož absolvování budou v terénu pod odborným dohledem schopni objektivně identifikovat pobytové znaky velkých šelem,“ dodává Jiří Beneš. Zájemci o účast na hlídkách mohou kontaktovat přímo Jiřího Beneše (jiri.benes@hnutiduha.cz).
Líbí se Vám článek? Přispějte na vznik dalšího
Jiřímu Benešovi, koordinátorovi jesenického monitoringu šelem, jsme položili několik doplňujících otázek.
Přítomnost velkých šelem - medvědů, rysů či vlků - lze stopováním v terénu relativně snadno prokázat. Jak je to ale v případě kočky divoké?
Jiří Beneš: Jedním z největších úskalí je její rozpoznání od domácích koček. Kočku divokou od kočky domácí pozná pouze zkušený zoolog. Zjednodušeně se dá konstatovat, že kočka divoká se podobá mourovaté domácí kočce, ale je mohutnější, má silnější huňatý ocas a odlišné pruhování. Kočku divokou jednoznačně identifikuje získané DNA. I proto se u kočky divoké kromě fotomonitoringu, stopování a sběru trusu zaměříme také na umisťování tzv. chlupových pastí.
Chlupových pastí?
Chlupová past je v podstatě dřevěný kůl, na který je aplikován atraktant z kozlíku lékařského nebo šanty kočičí. Tento atraktant většinu koček přitahuje. Kočky mají tendenci si látku vetřít do srsti, díky čemuž na dřevěném kůlu ulpí jejich srst, která se může využít pro genetické analýzy.
Pokud jsou v Jeseníkách rysi přítomni a my zatím nevíme kolik jich je a kde se nacházejí - není to pro ně nakonec lepší?
Není. Pokud se v Jeseníkách rysi vyskytují a nikdo o nich neví, případný upytlačený rys nebude nikomu chybět a zcela bez povšimnutí tak můžeme přijít o celou jesenickou populaci, pokud nyní existuje. Obdobně tomu může být i u vlků. Je velmi těžké určit, zda pro ochranu ohroženého druhu je lepší vědět nebo nevědět o jeho přítomnosti.
Pokud by se naši čtenáři chtěli do monitoringu přímo v terénu zapojit, třeba formou aktivně strávené dovolené, s čím mohou počítat? Nakolik je to práce náročná - fyzicky, psychicky, po odborné stránce? Mohou na ně třeba vyrazit rodiny s dětmi?
Zájemci z řad veřejnosti se mají možnost po absolvování úvodního školení zúčastnit víkendových akcí, kterých na území Jeseníků proběhne během zimní sezony minimálně patnáct. Každou z těchto akcí, které v sobě kombinují prvky vzdělávání a praktické ochrany, povede zkušený lektor. Obavy z extrémní fyzické zátěže při pohybu v zimních horách nejsou na místě. Velké šelmy velmi často kvůli snaze o maximální úsporu energie při svých toulkách lesem využívají cesty. I my se s účastníky víkendových kurzů budeme převážně pohybovat po lesních cestách. A pokud budeme mít to štěstí a nalezneme stopu rysa, vlka nebo medvěda, zažijeme také trochu adrenalinovější pohyb mimo vyznačené cesty. Pro děti to vhodné není, zúčastnit se smějí jen plnoletí.
Kolik u nás vlastně máme velkých šelem?
Rys ostrovid je naší nejpočetnější velkou šelmou. Zoologové počty těchto samotářských kočkovitých šelem na území ČR odhadují na zhruba 70, z nichž drtivá většina obývá oblasti jihozápadních Čech a Beskydy. V roce 2014 se na našem území objevili také vlci. Vlčí pár z německo-polského pohraničí založil na Kokořínsku společně se svými štěňaty smečku. Pravděpodobné je také osidlování zejména severních pohraničních území, a tedy i Jeseníků, dalšími vlky ze zmíněné německo-polské populace. Jen ojediněle se vlci objeví v Beskydech, v severních příhraničních horách nebo na Šumavě. Všechna vyjmenovaná území jsou přitom pro vlky velmi vhodným biotopem. Medvěd hnědý v současnosti není trvalým obyvatelem českých či moravských lesů. Nejčerstvější zprávy ovšem hovoří o přítomnosti medvěda v Hostýnsko-vsetínské hornatině, který k nám mohl přijít z území polských nebo slovenských Karpat. Vypadá to, že na území České republiky se začínají vracet také kočky divoké. Na opravdu věrohodné zhodnocení jejich výskytu u nás je ovšem nyní ještě brzy. Všechna uvedená čísla a počty je možné považovat za údaje, které reflektují skutečný stav. Budeme-li se ale bavit pouze o Jeseníkách a okolí, neexistují z posledních let žádné věrohodné důkazy o výskytu velkých šelem či kočky divoké.
reklama
