http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jazykovedec-pripravil-nastroj-pro-orientaci-v-medialni-smrsti-kolem-np-sumava
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Jazykovědec připravil nástroj pro orientaci v mediální smršti kolem NP Šumava

23.9.2015 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Korpus je volně přístupný a může posloužit jak jiným studentům a vědcům, tak široké veřejnosti či novinářům, kteří podle Hořejšího zpravidla vykazují trapnou neznalost faktů a historie.  Na snímku blokáda kácení stromů v Národním parku Šumava.
Korpus je volně přístupný a může posloužit jak jiným studentům a vědcům, tak široké veřejnosti či novinářům, kteří podle Hořejšího zpravidla vykazují trapnou neznalost faktů a historie. Na snímku blokáda kácení stromů v Národním parku Šumava.
Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz
Národní park Šumava je téma do pranice. Málokteré téma v oblasti ochrany přírody je tak vyhraněné, o málokterém tématu se napsalo tolik článků. Jazykovědec Michal Hořejší připravil Korpus mediálních textů o Národním parku Šumava. Jde o nástroj, který může pomoci se v mediální šumavské džungli zorientovat.
 

Korpus Michal Hořejší z Ústavu pro jazyk český Akademie věd vytvořil pro svou vlastní práci, analýza mediálního diskurzu o Národním parku Šumava bylo téma jeho diplomové práce a tématu se věnuje i ve své dizertaci.

Korpus je volně přístupný a může posloužit jak jiným studentům a vědcům, tak široké veřejnosti či novinářům, kteří podle Hořejšího zpravidla vykazují trapnou neznalost faktů a historie.

V čem bývají novináři vedle? „Tak například Šumava je zpravidla falešně vnímaná jako homogenní území. Její smrčiny jsou soustavně mylně zobrazovány jako nepřirozený ekosystém, který vznikl v důsledku cílené výsadby. Kůrovec a jeho gradace je proto snadno koncipován jako něco z podstaty nepřirozeného, gradace totiž neprobíhá v přirozených ekosystémech. S tím souvisí stereotyp, podle něhož Šumava byla historicky (po staletí) osídlená a jakákoli představa bezzásahovosti je proto pokusem o zvrat přirozeného běhu věcí,“ uvádí příklady Hořejší.

Mezi časté manipulace uvádí dokola opakované tvrzení, podle něhož obce v Národním parku Šumava strádají. „To se opírá o falešný příběh o nemožnosti ´normálně´ podnikat,“ říká Hořejší, „nebo že ´v prvních zónách jsou dnes místo zelených lesů mrtvé holiny´ či ´rozpadlé lesy prvních zón nejsou schopné zadržovat vodu´. V obou případech se jedná o snadno vyvratitelné nepravdy, které však mediální diskurz rád replikuje."

„Korpus může pomoci se zorientovat v diskurzu. A to tím, že uživateli odkrývá různé kontexty,“ říká Michal Hořejší. „Úplně jednoduše umožní rychle porovnat mediální výstupy konkrétního autora nebo fokus konkrétních novin v určitém období.“

„Zatímco Miloš Zeman i Václav Klaus byli opakovanými respondenty televizních či rozhlasových rozhovorů k tématu Národního parku Šumava, Miloš Zeman publikoval navíc ještě vlastní (a velmi konfrontační) texty ve velkých denících,“ říká Michal Hořejší a dodává, že poznáním kontextu by uživatel měl minimálně vhlédnout do povahy zdroje (autora, média).

Aktuálně má korpus rozsah od roku 1991 a končí texty z roku 2010. Hořejší však věří, že se korpus bude nadále rozšiřovat.



Martin Mach Ondřej
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist