Jehličnaté lesy na Křivoklátsku se mění na odolnější smíšené
"Vybrané porosty jsme nejdříve prosvětlili. Nově vysazené stromky chrání proti zvěři dřevěné oplocenky a pravidelně ožínáme lesní plevel včetně ostružiníku," uvedl specialista ochrany přírody z podniku Lesy ČR Zdeněk Ingr. Podle lesníka Miroslava Pechy se tak nastartuje systém, jehož výsledkem je kvalitnější les, který plní všechny své funkce. Jehličnaté porosty lesníci podsazují například bukem lesním, lípou malolistou, jeřábem břekem a jedlí bělokorou.
Lesy pestré druhově, věkově i prostorově jsou stabilnější, méně je napadají škůdci a také je lepší jejich hospodářský výnos, kde ale nejde jen o množství, ale také o kvalitu dřeva. Jednodruhové porosty jehličnanů naproti tomu podle Pechy nejsou dobré ani z hlediska lesnického, ani z hlediska ekologického. Je to kvůli výnosům, zdravotnímu stavu lesa i třeba kvůli působení na půdu.
Zatímco v otázce vytvoření druhově a věkově pestrého lesa se lesníci i ochránci přírody většinou shodují, někteří ekologové by upřednostnili po dosažení pestrého lesa už pouze přírodní vývoj. "Lišíme se v tom, jakmile my ten les do tohoto stavu přivedeme, tak pro nás je to odrazová základna pro hospodaření už s tímto novým lesem," uvedl Pecha. Lesníci chtějí, aby les nadále plnil i svou hospodářskou a sociální funkci, tedy zůstal i pro těžbu dřeva a například i rekreaci.
Péče o lesy na Křivoklátsku běží podle desetiletého plánu, jehož plnění začalo minulý rok. Plán určuje čas sázení, kácení i dalších lesních činností v jednotlivých místech. V rámci něj bude ve vhodné době pokračovat i proměna například modřínových jehličnatých porostů na smíšené. Obměna musí být dobře načasovaná, dosazování dalších druhů je možné do porostů starých přibližně 15 až 30 let. "Je to trend, který byl nastoupený, a postupně, jak porosty dozrávají do stadia, kdy je to pro ně nejvhodnější, tak se to realizuje," doplnil Pecha.
reklama