http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kravy-s-dirou-z-boku-az-do-zaludku-pro-vedce-a-chovatele-uzitecne-pro-ochrance-zvirat-za-hranou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Krávy s dírou z boku až do žaludku. Pro vědce a chovatele užitečné, pro ochránce zvířat za hranou Aktualizováno

2.1.2017 01:35 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přímý pohled do útrob nebo odběr vzorku z trávicího traktu by pro většinu zvířat znamenal jistou a v podstatě zbytečnou smrt. U přežvýkavců je to ale jinak. Ti mohou mít ze svého boku otvor do bachoru, aniž by jim to působilo komplikace. Na ilustračním snímku jalovice se sondou.
Přímý pohled do útrob nebo odběr vzorku z trávicího traktu by pro většinu zvířat znamenal jistou a v podstatě zbytečnou smrt. U přežvýkavců je to ale jinak. Ti mohou mít ze svého boku otvor do bachoru, aniž by jim to působilo komplikace. Na ilustračním snímku jalovice se sondou.
Foto | devra / Flickr
Snaha zajistit co nejlepší složení krmiva pro hospodářská zvířata je základním předpokladem kvalitního chovu a správné péče. Přesně stanovit, co následuje po konzumaci rozmanité stravy uvnitř živého organismu, ale není snadné. Přímý pohled do útrob nebo odběr vzorku z trávicího traktu by totiž pro většinu zvířat znamenal jistou a v podstatě zbytečnou smrt. U přežvýkavců je to ale jinak. Ti mohou mít ze svého boku otvor do bachoru, aniž by jim to působilo komplikace. Komplikace to působí lidem. Je totiž otázka, jak moc je kráva s "okýnkem" v souladu s naším vnímáním správné péče o hospodářská zvířata.
 

Děravé krávy, tedy krávy vybavené širokou stálou kanylou na boku těla, jsou téma spíš okrajové. V komerčních chovech se to nepoužívá a krávy s kanylou slouží vědeckému výzkumu. Téma zajímá vlastně jen dvě úzce vyhraněné profesní či zájmové skupiny lidí. Dobře jsou o nich informování veterináři a chovatelé, kteří si uvědomují praktičnost tohoto přístupu. A své o fistulovaných či kanylovaných krávách vědí také ochránci zvířat, kteří v této praxi vidí další doklad šíleného barbarství páchaného na němých tvářích. Drtivá většina lidí, stojících mimo obě zmíněné skupiny, však o existenci děravých krav buď vůbec neví, případně raději nechce vědět. Rozhodně pro laika na ně není příjemný pohled, byť právě těmto kravám je věnována péče daleko za hranicí běžného chovatelského standardu a ostatní krávy jim mohou jen závidět.

Samotná kanylace (přesněji fistulace) je zákrokem, který zabere zkušenému operatérovi přibližně hodinu a půl. Plastové obústí vstupu široké kanyly se poté hojí 4-6 týdnů, než „zaroste“. Pak už je jen volným otvorem, podobně jako stopa po náušnici nebo piercingu. „Kanylovaná kráva je vlastně úplně stejná jako každá jiná normální kráva ze stáda,“ říká Natasha Weaverová, vedoucí Výzkumného ústavu přežvýkavců při Státní univerzitě v Ohiu. „Jen je na boku vybavena širokou kanylou, která umožňuje badatelům podívat se přímo do bachoru.“

Právě v tomto největším žaludku končí každý den více jak 30 kilogramů potravy, kterou kráva spořádá. A tady se do ní pouští miliony mikroorganismů, bez kterých by úspěšný rozklad krmiva nebyl možný. Vyladit správně poměr živin přijímané stravy spolu s mikrobiální faunou, to je odpověď za milion. Přesněji řečeno tedy za 979,64 milionů, protože tolik bylo v roce 2015 podle webu Statista.com chováno skotu po celém světě.



„Zajištění správného nutričního poměru je to první, co potřebuje skot pro svůj komfort a zdraví. A v konečném důsledku se právě od těchto veličin odvíjí i jeho mléčná produkce,“ říká Maurice Eastridge, odborník na výživu skotu (OSU). Kanylované krávy testují různé kombinace stravy tak, aby bylo možné vyladit optimální složení. Podstatnou a praktickou výhodou trvalé kanylace krav je, že vzorky je možné odebírat přímo z mikrobiálního reaktoru bachoru, kdykoliv je zapotřebí. Děravé krávy toho ale dovedou mnohem víc. Slouží totiž jako zdroj trávicí mikrobiální směsi. „Kanylované krávy jsou dárci bachorové tekutiny pro nemocné kusy, které mají poruchu trávení,“ popisuje Eastridge proces odborně nazývaný transfaunace. Je to vlastně variace na transfuze krve, jen jde o jinou životodárnou tekutinu.

Vzorek z kanylované krávy se nejprve nanese na potravu krávy, která „má žaludeční obtíže“. Když přenesené mikroby dorazí do jejího bachoru, houfně se namnoží a pomohou obnovit rovnováhu a tím i zdraví zvířete. Je to podobné, jako když obnovujete svou střevní mikroflóru živou kulturou jogurtu. Jen je vám v tomto případě dárce mnohem bližší. Krávy, kterým jde doslova vidět až do žaludku, také zachraňují planetu. Bez nadsázky. Krávy se totiž řadí mezi největší přírodní producenty skleníkových plynů, zvláště pak metanu. A mimo jiné také výrazně přispívají k emisím dusíku. Přímý pohled na jejich trávení umožňuje badatelům reagovat na tyto problémy a optimalizovat jejich stravu tak, aby se jejich chov z hlediska emisní bilance mohl přiblížit k určité udržitelnosti.

Děravé krávy nejsou doménou jen Spojených států amerických. Narazíme na ně v podstatě ve všech zemích, kde je jejich chovu věnován alespoň minimální zájem. Brazílie, Indie nebo Čína pak stojí na špici soudobého výzkumu, který se bez několika desítek zašpuntovaných stračen neobejde. Ostatně, i v Čechách jich pár máme. Za běžnou praxi v Evropě, zvláště pak ve Švýcarsku, se považuje od roku 1920, přičemž první kanylovanou krávu bychom dohledali v USA zhruba k roku 1886. Těch pár stovek krav s implantovanou žaludeční kanylou tvoří světovou elitu světa skotu. Jejich zdraví je věnována každodenní péče, každý jejich metabolický proces je pod drobnohledem. K tomu je zapotřebí připočíst skutečně pestrou stravu, o které si standardní obyvatelky kravínů mohou jen nechat zdát. A protože nejsou určeny k chovu ani k masné produkci, žijí násobně déle, než jejich kolegyně. I když se to na první pohled asi nezdá, podle chovatelů zvířat to děravé krávy vyhrály. Ochránci zvířat však namítají, že krávy jsou inteligentní a vnímavá zvířata, která si v žádném případě nezaslouží, aby byly takto poškozovány.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (2)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JB

Jen B.

15.1.2017 21:21
Ono by daleko víc "zachránilo planetu" kdyby se celkově snížil počet chovaných zvířat (i lidí) na číslo blízké nule. Člověk není tele ani šelma, aby musel pít kravské mléko a jíst hromady masa z obratlovců.
Odpovědět
JB

Jen B.

15.1.2017 21:24
Ono by daleko víc "zachránilo planetu" kdyby se celkově snížil počet chovaných zvířat (i lidí) na číslo blízké nule. Člověk není tele ani šelma, aby musel pít kravské mléko a jíst hromady masa z obratlovců.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist