Medvědi ve francouzských Pyrenejích stále budí spory

Od vypuštění medvědů na francouzské straně Pyrenejí uplynulo dvacet let a mezi odpůrci těchto šelem, kteří požadují definitivní zastavení programu, a jejich zastánci, kteří zase chtějí rozmnožit jejich řady, zuří sváry. Píše o tom agentura AFP.

Mezi květnem 1996 a květnem 1997 byli v Melles nedaleko španělských hranic vypuštěni do přírody tři slovinští medvědi, Ziva, Melba a Pyros. Tenkrát bylo v horách pět až šest šelem, vzpomíná Alain Reynes, ředitel asociace Země medvědů-Adet v Arbasu na jihozápadě Francie.

V roce 2006, dva roky po smrti Cannelle, poslední zástupkyně původních pyrenejských medvědů, kterou usmrtil lovec, pokračovala v regionu operace s vypuštěním do přírody Paloumy, Fransky, Hvly, Baloua a Sarousse v obcích Burgalays, Bagnères-de Bigorre a Arbas.

Koncem loňského roku se při sčítání zjistilo, že zde žije 29 různých jedinců, z toho 27 kusů v centrální části Pyrenejí a dva samci v západních Pyrenejích.

Od letošního ledna tu bylo rovněž objeveno sedm medvíďat a zjištěn samec Goiat, vypuštěný v červnu ve Španělsku, který se pravidelně zatoulává přes hranice.

"Medvědí populace je však nepostačující, aby bylo zajištěno přežití těchto zvířat. V ideálním případě by mělo žít v celém masívu ještě dalších 17 medvědů, z toho 14 samic," konstatuje Alain Reynes.

Po období ostrých sporů se v posledních letech odpor proti šelmě vážící až 250 kilogramů a ve stoji na zadních měřící až dva metry zklidnil. Počátkem července ukázala schůzka na toulouské prefektuře, na níž se mělo rozhodnout o tom, zda budou do přírody vypuštěni další medvědi, nebo bude tento projekt zcela zastaven, že se odpůrci medvědů nevzdávají. Schůzka skončila nerozhodně.

Podle zastánců medvědů jde o úspěch. "Dříve jsme byli zcela v menšině," zdůrazňuje Reynes a připomíná, že vypouštění medvědů do přírody je v souladu s evropskou směrnicí z roku 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

"Když chtějí válku, budou ji mít," varuje jeden z hlavních odpůrců medvědů, předseda rady departementu Ariège jižně od Toulouse Henri Nayrou. Polemiku zároveň oživily údajné útoky medvědů na ovce v departementu Hautes-Pyrénées.

Podle stoupenců tohoto zvířete a ochránců biodiverzity je však medvěd "obětním beránkem", říká viceprezidentka asociace Férus Sabine Matrairová.

Výbor pro náhradu škod způsobených medvědy se 19. července vyslovil pro odškodnění chovatelům, ačkoli odpovědnost šelmy nebyla jasně prokázána.

Zastánci medvědů tvrdí, že se šelma setkává se souhlasným postojem obyvatel. Především způsobuje jen omezené škody. Reynes připomíná, že na podporu soužití člověka s medvědem bylo v letech 2007 až 2013 vynaloženo 48,5 milionu eur (1,3 miliardy Kč).

Odpůrci zpochybňují tyto argumenty a čísla. "Medvěd ohrožuje pastevectví. Chovatelé se bouří," uvádí Roger Servat, jeden ze tří spolupředsedů asociace na ochranu přírodního dědictví v Ariège Pyrénées (ASPAP).

"Soužití není možné. Kde jsou medvědi, nemohou existovat ekonomické aktivity," říká Bruno Besche, mluvčí asociace pro trvalý rozvoj Pyrenejí (ADDIP).

K otázce vysazení dalších medvědů do přírody se má brzy vyjádřit ministryně životního prostředí Ségolène Royalová, která loni a předloni dvakrát zamítla vypuštění šelmy s tím, že si ponechává rok na rozhodnutí.

---

reklama

---