http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-hrebenech-krkonos-shorela-mimoradne-cenna-petrova-bouda
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

fotogalerie uvnitřNa hřebenech Krkonoš shořela cenná Petrova bouda. Někdo ji podpálil

1.8.2011 16:30 | HARRACHOV (Ekolist.cz)
Požár Petrovy boudy 1. srpna 2011 na hřebenech Krkonoš, při němž byla celá bouda zničena
Požár Petrovy boudy 1. srpna 2011 na hřebenech Krkonoš, při němž byla celá bouda zničena
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kamila Antošová / KRNAP
Na hřebenech Krkonoš dnes shořela Petrova bouda. Šlo o první moderní stavbu v Krkonoších, architektonický unikát zapsaný na seznam kulturních památek. V posledních letech bouda chátrala a odborníci vyzývali k její záchraně dřív, než bude zcela zničena. Z boudy, v níž už jednou hořelo před čtrnácti dny, zůstávají jen zdi. Podle předběžných závěrů vyšetřovatele byl požár založen úmyslně.
 

"Je to obrovská škoda. Z hlediska horské architektury u nás existovaly jen dvě nadprůměrné stavby - byla to právě Petrova bouda a pak ještě výletní ubytovny Dušana Jurkoviče na beskydských Pustevnách," řekl Ekolistu krajinný ekolog Pavel Klimeš, který v Krkonoších žije celý život a odborně se věnuje vývoji krkonošské krajiny a architektury.

„Událost byla ohlášena v 9 hodin dopoledne na operační středisko HZS v Hradci Králové. Na místě zasahuje pět hasičských jednotek. U požáru byli první dobrovolní hasiči ze Špindlerova Mlýna. Voda se dováží cisternami z potoka z 5 km vzdálených Jeleních Bud. Zpočátku jsme použili i místní zdroj vody, asi 8 m3,“ uvedl přímo u požářiště Radek Vymlátil, řídící důstojník Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje.

Informace z místa požáru, které leží skoro 1300 metrů na mořem, pro Ekolist zprostředkoval Jiří Bašta, šéfredaktor časopisu Krkonoše-Jizerské hory. Podle jeho názoru je zhola nemožné, že by ohořelá stavba mohla být obnovena. "Hasiči to v podstatě nechávají kontrolovaně dohořet a budovu budou zřejmě strhávat do požářiště." Na místě podle něj zůstává očouzená hromada kamení přikrytá plechem. Louka po větru je šedá od popela a místy je pokrytá kousky dřev.

Petrova bouda jako první moderní stavba v Krkonoších z roku 1887 na historickém snímku
Petrova bouda jako první moderní stavba v Krkonoších z roku 1887 na historickém snímku
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Při příjezdu hasičů už byla nejstarší budova z let 1886–7 zhroucená do svého kamenného přízemí, z druhého traktu z roku 1901 stály jen malé části. Požár už zuřil i v nejmladší budově postavené mezi světovými válkami. Hasiči se zaměřili především na ochranu elektrorozvodné stanice, což je zásadní z hlediska ochrany životního prostředí, protože transformátory obsahují oleje. „Pomocí termokamery monitorujeme teploty na nádrži na propan-butan, již je zchladlá. Po dohašení požářiště se rozběhne vyšetřování příčin a stanovení škody na majetku,“ připomněl požárník Radek Vymlátil další komplikace.

Bouda musela hořet mnoho hodin před příjezdem hasičů, je možné, že hořela už před půlnocí. Z chaty Špindlerovka je na Petrovu boudu i vidět, ovšem na hřebenech ležely mraky, které zhoršovaly nebo znemožňovaly viditelnost. Oblačnost na hřebeni ležela i dnes a podle Jiřího Bašty lidé dole ve Špindleově Mlýně vůbec netušili, že nahoře na kopci hoří.

Hasiči přitom museli k opuštěné boudě vyjet i 21. července. Stavební dělníci, kteří tam přišli, zjistili, že v kuchyni hořelo dřevěné obložení a trám. Oheň sice sami uhasili vodou, ale měli obavy, aby se nešířil dál. Zasahující jednotky požár dohasily.

Jedinečná architektonická památka

Jak uvádí krajinný ekolog Pavel Klimeš, první celoročně obytnou boudu na místě dnešní Petrovy boudy založil přesně před 200 lety Johann Pittermann. Jde tak o jednu z nejstarších bud na hřebenech Krkonoš. Zkomolením jména zakladatele se pak boudě začalo říkat Peterbaude. Významným předělem v její historii se stal rok 1887, kdy ji tehdejší majitel Vinzenz Zinecker přestavěl na hotel s plochou střechou. Fasádu zdobila vysoká okna a celý obklad domu byl kamenný. Petrova bouda se tak stala první moderní stavbou Krkonoš. "Její provedení ukázalo, že odklon od krovu se sedlovou střechou nemusí přinést zhoršení krajinného rázu," napsal Pavel Klimeš v časopise Krkonoše-Jizerské hory letos v březnu. Okolí Petrovy boudy je navíc jedním z vůbec prvních míst, kde se u nás lyžovalo.

Petrova bouda s pozdějšími přístavbami na historickém snímku z období první republiky
Petrova bouda s pozdějšími přístavbami na historickém snímku z období první republiky
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zatímco předváleční majitelé boudu dvakrát rozšířili a dobře jim vydělávala, po změně boudy na odborářskou zotavovnu v roce 1949 začala chátrat. Přišly necitlivé stavební úpravy, bouda ale i tak zůstávala cennou architektonickou památkou. Po roce 1989 byla privatizována, to ale její úpadek nezastavilo, ale naopak prohloubilo. Od roku 1997 je Petrova bouda kulturní památkou (což se vztahovalo i na některé části jejího vybavení), ale ani to nepomohlo. V jejím vlastnictví se střídali různí majitelé, tím posledním je společnost Snowy Chalet z Prahy. Od roku 2007 Petrova bouda není v provozu, do budov zatékalo, vál do nich sníh, jeden z posledních majitelů odvezl i cenné zařízení interiéru. Podle některých odborníků stavbě hrozilo kvůli špatnému technickému stavu zřícení.

"Jiný takový architektonicky významný objekt v Krkonoších nemáme a při důkladném posouzení zjistíme, že patří mezi zásadní památky České republiky," napsal letos v březnu do časopisu Krkonoše Pavel Klimeš. Podle Jiřího Bašty měla Petrova bouda, jež se nacházela v II. zóně Krkonošského národního parku, nevyčíslitelnou hodnotu jako doklad vývoje horské architektury a nástupu turistiky. Pavel Klimeš to vysvětluje: "Horská architektura, to dřív byly v podstatě zemědělské stavby, jimž se na půdě přistavěly pokojíčky pro hosty. Petrova bouda byla ale úplně jiná. Její majitelé si tady jako první řekli, že prostě postaví dům pro hosty, takže ho taky udělali k hostům vstřícnější, zdobnější, dbali na to, aby z něj byly pěkné výhledy, aby měl fungující hospůdku. V tom byla Petrovka zcela novátorská a další boudy to po ní kopírovaly. Petrovka byla navíc velmi dobře řemeslně provedená, dělali ji profesionální řezbáři, skláři." Na hlase Pavla Klimeše je při hovoru znát velké zklamání. "Jsem kvůli tomu naštvaný. Teď si o Češích fakt každý může říct, že jsme idioti, kteří se ani neumějí postarat o tak významnou památku."

Odpovědnost za konečnou zkázu Petrovy boudy Pavel Klimeš přičítá současnému majiteli, kterým je Vladimír Kovář, jinak rovněž majitel softwarové firmy Unicorn a podnikatel roku 2008. "Co si má člověk myslet o druhém požáru v tak krátké době v budově, kde nemůže dojít ke samovznícení?" ptá se řečnicky Pavel Klimeš. "Přinejmenším ten dům nedokázal zabezpečit a nechal ho chátrat."

Vladimír Kovář pro server Lidovky.cz vinu odmítl, k Petrově boudě ho prý pojí osobní vzpomínky. "Koupil jsem ji před třemi roky a od té doby připravoval projekt na záchranu," uvedl. Podle Lidovek se ovšem Kovář potýkal s úřady kvůli havarijnímu stavu boudy. "Kvůli nezajištění objektu jsem s nimi v únoru zahájila správní řízení," citují Lidovky.cz Martu Žídkovou z městského úřadu ve Vrchlabí. Zástupci společnosti údajně slíbili, že tento týden nastoupí stavební firma, která začne na zajištění pracovat.

Krkonošský deník dnes uvedl, že podle předběžných závěrů vyšetřovatele HZS Trutnov Libora Halouzka byl požár na Petrově boudě založen úmyslně, a to dosud nezjištěnou osobou.

Požár Petrovy boudy

předchozí    další
Požár Petrovy boudy 1. srpna 2011 na hřebenech Krkonoš, při němž byla celá bouda zničena
Požár Petrovy boudy 1. srpna 2011 na hřebenech Krkonoš, při němž byla celá bouda zničena
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kamila Antošová / KRNAP
Požár Petrovy boudy 1. srpna 2011 na hřebenech Krkonoš, při němž byla celá bouda zničena
Požár Petrovy boudy 1. srpna 2011 na hřebenech Krkonoš, při němž byla celá bouda zničena
Požár Petrovy boudy 1. srpna 2011 na hřebenech Krkonoš, při němž byla celá bouda zničena
Požár Petrovy boudy 1. srpna 2011 na hřebenech Krkonoš, při němž byla celá bouda zničena
Požár Petrovy boudy 1. srpna 2011 na hřebenech Krkonoš, při němž byla celá bouda zničena
Požár Petrovy boudy 1. srpna 2011 na hřebenech Krkonoš, při němž byla celá bouda zničena
Požár Petrovy boudy 1. srpna 2011 na hřebenech Krkonoš, při němž byla celá bouda zničena
Požár Petrovy boudy 1. srpna 2011 na hřebenech Krkonoš, při němž byla celá bouda zničena
Požár Petrovy boudy 1. srpna 2011 na hřebenech Krkonoš, při němž byla celá bouda zničena
Požár Petrovy boudy 1. srpna 2011 na hřebenech Krkonoš, při němž byla celá bouda zničena

Chátrající Petrova bouda

předchozí    další
Petrova bouda, jak bývala vidět od Špindlerovky. Při husté oblačnosti je ovšem viditelnost bídná až žádná
Petrova bouda, jak bývala vidět od Špindlerovky. Při husté oblačnosti je ovšem viditelnost bídná až žádná
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz
Petrova bouda, jak bývala vidět od Špindlerovky. Při husté oblačnosti je ovšem viditelnost bídná až žádná
Petrovka byla v 60.–80. letech 20. století obložena azbestocementovými šablonami
Příchod od Dívčích kamenů, Moravské boudy či od Ptačího kamene, prostě od západu. Vpravo je nejstarší budova dokončená v roce 1867, vlevo rozšíření z roku 1901. Tmavé prkenné obložení je až z 80. let 20. století. Stav v říjnu 2010
Schodiště v 1. patře nejstarší části hotelu. Budovu v posledních letech ohrožovala všudypřítomná vlhkost a mráz
Jeden z proteklých a zplesnivělých pokojů
Tady hosté naposledy seděli na jaře 2007. Stav v říjnu 2010
Východní veranda v lednu 2011. Sníh zakrývá vyboulenou podlahu, na níž se válejí matrace přitažené z pokojů, plechovky od piva a láhve od alkoholu
Sezení na východní verandě s výhledem. Stav v říjnu 2010
Malby na obložení jižní verandy
Arkýř na jihozápadním nároží
Východní vchod, říjen 2010
Petrova bouda v červenci 2011, pouhých 10 dní před zánikem
Jan Stejskal
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist