Na milovické pastvině se začaly objevovat významné druhy bylin
Hlavním důvodem pro zavedení pastvy velkých kopytníků v bývalém výcvikovém prostoru byla obnova pestrých luk a jejich udržování přírodě blízkým způsobem. První dva roky pastvy, tedy v době od roku 2015, podle Dostála přinesly celkovou změnu vegetace. Ustupovaly druhově chudé a husté porosty a naopak přibývalo krátkostébelných řídkých trávníků důležitých pro stepní organismy.
Letos se objevily i druhy, které na pastvinách dosud chyběly. Prvním příjemným překvapením byl černýš rolní, ohrožená, exoticky vyhlížející fialovožlutá bylina, která se vzácně vyskytuje na přilehlém kopci. Druhou květinou, jejíž návrat vědci zaznamenali, je mateřídouška vejčitá. Nejbližší místo, kde mateřídouška dosud rostla, byl stovky metrů vzdálený vrchol kopce, na jehož úpatí se pastvina nachází. Nyní vědci mateřídoušku našli hned na třech místech milovické pastviny.
"Mateřídouška je typickou bylinkou teplých řídkých trávníků. Zatímco ty zde díky pastvě vznikly již předloni, samotné mateřídoušce trvalo dva roky, než se na pastvinu dostala," uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Připomněl, že mateřídouška produkuje kvalitní nektar, takže z ní měli jistě radost i motýli a včely.
Nečekané překvapení připravila vědcům další květina - hvozdík. Na různých místech bývalého vojenského prostoru totiž rostou dva druhy hvozdíků, hvozdík kartouzek a hvozdík kropenatý a právě jejich výskyt byl dříve či později očekáván i v obnovené lokalitě. Na pastvině u Milovic se však objevil jiný druh, hvozdík svazčitý, který patří mezi vzácnější druhy české květeny. Zajímavou rostlinou, která se na pastvině u Milovic začíná objevovat na nových místech, je také oman vrbolistý.
V rezervaci velkých kopytníků mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou o rozloze zhruba 160 hektarů žijí zubři, pratuři a divocí koně. Všechny zde žijící druhy se již podařilo rozmnožit.
reklama
