http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-palmovych-plantazich-se-zalibilo-jedovatym-kobram
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Na palmových plantážích se zalíbilo jedovatým kobrám

12.10.2016 01:58 | PRAHA (Ekolist.cz)
Dobře mířené plivnutí kobry sumaterské může člověka oslepit, kousnutí zabít. Kombinace neurotoxinů a kardiotoxinů „vypne“ mozek i srdce v průběhu necelé hodiny.
Dobře mířené plivnutí kobry sumaterské může člověka oslepit, kousnutí zabít. Kombinace neurotoxinů a kardiotoxinů „vypne“ mozek i srdce v průběhu necelé hodiny.
Foto | Angusticeps / Wikimedia Commons
Rozšiřování plantáží palmy olejné v jihovýchodní Asii je jeden z nejmarkantnějších příkladů devastace životního prostředí. Z plochy zarostlé palmami ale život definitivně nemizí, jen se výrazně mění zastoupení přítomných druhů. Na severu Sumatry tak zažívají místní obyvatelé a zaměstnanci farem rychlou expanzi smrtelně jedovatých kober sumaterských. Informuje o tom server Mongabay.
 

Kobra sumaterská, nebo též rovníková, není v indonéských pralesích novinkou. Co ale novinkou je, že si tento dříve nepříliš početný plaz vybírá rozvolněný porost palem olejných za svůj domov. Metr a půl dlouhý obratný had patřil mezi ty, na které jste narazili jen jednou za čas, pokud jste zabloudili do džungle. A pokud jste vzájemné setkání přežili, mohli jste mluvit o štěstí. Tato kobra je totiž známá svou popudlivou povahou a schopností plivat jed až do 2,5 metrové vzdálenosti. Dobře mířené plivnutí vás může oslepit, kousnutí zabít. Kombinace neurotoxinů a kardiotoxinů vám totiž „vypne“ mozek i srdce v průběhu necelé hodiny.



Mezi její hlavní potravu patří drobní hlodavci, obojživelníci a také menší plazi, které pracně hledá v bujném podrostu pralesa. Anebo, jak se ukazuje, přenese pole své působnosti na území plantáží, kde se před ní kořist tak dobře neschová. Muhamad Syahrial, jeden ze zaměstnanců gumovníkové plantáže v provincii Riau, vzpomíná, že na hady se v plantážích občas narazit dá: „Jednou za čas prostě potkáte kobru královskou nebo kobru hnědou.“ Jenže právě na plantážích palmy olejné se v posledních letech stalo z „jednou za čas“ vlastně „velmi často“ a práce mezi palmami se stala dost rizikovým podnikem.

Indonésané pracující na plantážích nejsou žádná ořezávátka a Indonésie nikdy nebyla (pokud jde o hady) právě bezpečná země. Ročně tu kvůli uštknutí zemře na 11 000 lidí. A to, že jsou domorodí zaměstnanci zděšení z nebývale vysoké přítomnosti kober sumaterských, by tedy nemělo být bráno na lehkou váhu. Potvrzuje to i herpetolog Romulus Whitaker, který během deseti dní na plantáži v Kalimantanu nachytal dvanáct kober. „Sumaterské kobry jsou na plantážích neuvěřitelně častým druhem, jsou dokonce častěji k nalezení než kobry indické na rýžových polích v Indii.“

„Navýšení početnosti kober sumaterských na plantážích demonstruje, jak plantáže palmy olejné nebo gumovníku narušují přírodní rovnováhu deštného pralesa,“ říká další herpetolog Amir Hamidy z Jakarty. „V pralese má každá rostlin a i živočich svou funkci a navzájem svou početnost kontrolují. Když se ale ekosystém promění na monokulturní plantáž, dojde k narušení této rovnováhy.“ Z plantáží mají radost hlodavci a posléze i kobry. Ty se pak nebezpečně přibližují i k lidským sídlům, kde útočí například na drůbež.

Posun druhu do člověkem pozměněné lokality je jevem ryze ekologického charakteru, ale Indonésané pracující na plantáži nyní potřebují vyřešit jiný, velmi aktuální problém. Žádný z mezinárodních dodavatelů (Sanofi Pasteur, Fav-Afrique) ani místních výrobců farmak (Biofarma) neprodává séra proti uštknutí kobrou sumaterskou. Tento druh se dosud držel v pralesích a uštknutí od něj byly spíše výjimečné. Žebříček nebezpečnosti vedl ploskolebec plantážní, kobra jávská nebo bungar proužkovaný. To už ale díky vlivu plantáží na okolní krajinu přestává platit.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       
Radomír Dohnal
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist