Na pomezí Šumavy, Bavorska a Rakouska žije 60-80 rysů, shodují se odborníci

Národní parky Šumava a Bavorský les a jejich okolí jsou domovem pro 60-80 dospělých rysů, shodli se odborníci ze tří států. Sledování zvířat pomocí GPS obojků a fotopastí umožňuje ochráncům přírody v současnosti mnohem přesnější odhad velikosti rysí populace nejen v jádru chráněných území, ale také za jejich hranicemi v Bavorsku, Rakousku i v oblasti Českého lesa a Novohradských hor, sdělil tiskový mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Národní parky Šumava a Bavorský les spolupracují na výzkumu rysa ostrovida již od devadesátých let. V těchto dnech zveřejnily výsledky svého monitoringu během sezóny 2015/16.

„Na základě výsledků našeho společného dlouhodobého monitoringu můžeme konstatovat, že počet jedinců vyfocených a zároveň identifikovaných na území obou národních parků se dlouhodobě zásadně nemění,“ uvádí zooložka Správy NP Šumava Elisa Belotti. Z dat 90. let minulého století ale odborníci čtou, že tehdy ryso obývali větší území. V posledním desetiletí podle Elisy Belotti rysové z některých okrajových částí zmizeli. Kočkovité šelmy podle jejích slov ohrožuje jak malá velikost tamní rysí populace, tak její relativní izolovanost. „Aby populace mohla přežít, je nutné, aby se mohla dále rozšiřovat. To se ale v současnosti neděje,“ připomíná.

Na území národních parků se rysům poměrně daří. Každý rok zde ochránci přírody zaznamenají rozmnožování a rysové se v nich dožívají vyššího věku než jedinci sledovaní mimo národní parky. Pouze území národních parků ale k záchraně celé populace rozhodně nestačí, upozorňují. „Je třeba zajistit dobré podmínky pro jejich přežití i mimo chráněná území. Zde je třeba řešit hlavně problematiku pytláctví a autodopravy,” pokračuje Elisa Belotti.

„Dospělý rysí kocour obývá teritorium o rozloze zhruba 350-450 km2, kočka pak 120-150 km2, hustota populace se pohybuje mezi 1-1,6 jedince/100 km2,“ vysvětluje Elisa Belotti. Vzhledem k velikosti svých teritorií se proto většina rysů nepohybuje pouze po území národních parků, ale své domovské území mají z části nebo i zcela mimo chráněná území, někteří pak žijí i na území dvou nebo tří států.

Díky datům z fotomonitoringu mají zoologové rovněž několik prokázaných případů, kdy rysi překonali větší vzdálenosti. Například rysí samec „Krasny“ se narodil v červnu 2008 v oblasti Národního parku Šumava, jako kotě byl zachycen fotopastí v zimě 2008/2009 v údolí řeky Křemelné. Poté o něm ochránci přírody dlouho nic nevěděli, dokud ho v březnu 2011 nezaznamenali kolegové z Rakouska. „Krasny“ se nakonec usadil v jižní části Národního parku Šumava a v přilehlých oblastech Rakouska a Bavorska. Bohužel v říjnu 2014 rys „Krasny“ zmizel a podle odborníků není pravděpodobné, že by byl ještě naživu.

---

reklama

---