http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nemecky-uspech-navrat-tetreva-hlusce-do-brandenburska-se-podaril-diky-svedskym-ptakum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Německý úspěch: návrat tetřeva hlušce do Braniborska se podařil díky švédským ptákům

26.1.2016 04:19 | PRAHA (Ekolist.cz)
Poslední tetřev v Braniborsku vyhynul před rokem 1990. Před čtyřmi lety bylo šedesát jedinců pro tento účel speciálně odebráno z volné přírody ve Švédsku a převezeno k aklimatizaci do Braniborska.
Poslední tetřev v Braniborsku vyhynul před rokem 1990. Před čtyřmi lety bylo šedesát jedinců pro tento účel speciálně odebráno z volné přírody ve Švédsku a převezeno k aklimatizaci do Braniborska.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ingo Decker
V roce 2012 bylo do dvou přírodních rezervací v Německu vysazeno dohromady třicet párů tetřeva hlušce. Spolu s tím, jak za burácivého třepotání křídel mizeli tříkiloví ptáci v podrostu, vyvstávala stále naléhavěji otázka, jak se bude prakticky stanovovat úspěšnost vysazení těchto poměrně plachých ptáků. S vyhodnocením reintrodukčního programu musela nakonec pomoci molekulární genetika.
 

Poslední tetřev přitom v Braniborsku vyhynul před rokem 1990. Vrátit je zpět do německých lesů si vytkla za cíl Spolkové lesy Lužice a odbornou patronaci nad projektem převzal Leibnitzův institut pro zoologické zahrady a výzkum divočiny (IZW). Před čtyřmi lety bylo šedesát jedinců pro tento účel speciálně odebráno z volné přírody ve Švédsku a převezeno k aklimatizaci do Braniborsku. Důvod, proč nebyly pro vypouštění zvoleny „domácí“ kusy z německých chovů a bažantnic je nasnadě. Panovaly totiž obavy, že by odchovaní jedinci nedokázali mimo oplocený terén přežít dostatečně dlouho, aby mohly dát základ nové populaci. Tento pilotní projekt měl potvrdit či vyvrátit, zda si ptáci z dovozu povedou lépe.



Novým domovem tetřevů se staly rozvolněné lesní porosty Niederlausitzer Landrücken a vřesovištní pánev rezervace Niederlausitzer Heidelandschaft. Z kraje roku 2012 začalo jejich vypouštění a až potud si mohli být přítomní vědci jisti úspěchem. Dostat tetřevy z přepravek nebylo těžké. Dále už ale osud tetřevů závisel na štěstí, respektive dostatku potravy, úkrytů a také na schopnosti vyhnout se šelmám. Okamžik pravdy nastal na konci roku 2015, kdy se do terénu obou rezervací vydala skupina zoologů s jasným cílem. Sesbírat co nejvíce vzorků tetřevího trusu a „pobytových stop“, například peří v pískových hrabaništích.

Obojí bylo následně genetiky po informační stránce vytěženo a pomohlo identifikovat vysazené kusy. Jak se záhy ukázalo, na obou lokalitách se tetřevům relativně dobře daří, přežívá na nich 30 – 40 jedinců. Množí se ale i pozorování tetřevů mimo území rezervací, což napovídá o jejich pronikání do širšího okolí. Výrazným překvapením ale bylo, že se podařilo nalézt pobytové stopy, které již patřily potomkům vysazených tetřevů. Jak prokázaly testy molekulárních genetiků, vysazené páry tu rozhodně nezahálely a odchovaly už dvě generace potomků. Pravnoučata se už s novým domovem bez potíží sžila.

„Jsem skutečně velmi šťastný, tenhle úspěch překonal naše nejvyšší očekávání,“ říká Jörg Vogelsänger, braniborský ministr rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí. „Klíčová je přitom dlouhodobá spolupráce s lesními správami, ústavem IZW a soukromými majiteli lesů.“ Pokračování projektu na sebe nenechá dlouho čekat. Nyní je zapotřebí dosáhnout střednědobého cíle, populace minimálně o velikosti stovky jedinců. I proto je už další transport švédských tetřevů v jednání.

Připraveno podle článku Schwedische Auerhühner werden zu echten Brandenburgern

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist