Novinka v české krajině - národní geoparky
Pískovcové skály u rybníku Věžák v Českém ráji
|
|
Foto: Jakub Kašpar/Ekolist.cz |
Geoparky jsou území, která mají upozornit na přírodní geologické krásy daného regionu. Nemají žádná pravidla, která by omezovala obchodní nebo stavební činnost na jejich území. Ale mají přilákat turisty a nabídnout ji informace o krajině, ať už prostřednictvím informačních tabulí, letáků nebo prostřednictvím průvodců. „Geopark není žádné oplocené území, kam smí jenom vědci. Je to volně přístupná krajina, na kterou jsou místní lidé hrdí. Díky geoparkům budou vznikat nová pracovní místa,“ prohlásil dnes Rudolf Tomíček z geoparku Egeria.
Geopark Český ráj byl geoparkem označen poprvé v roce 2005 - jako území vyhlášené pod záštitou UNESCO. Dnes byl vyhlášen geoparkem národním. Karlovarský park Egeria se deset let připravuje, aby se stal součástí přeshraničního česko-bavorského parku.
Geopark Český ráj je podstatně větší než CHKO Český ráj, pokrývá 700 kilometrů čtverečních, zatímco CHKO jen 180 kilometrů. „Český ráj je nejstarší chráněná oblast u nás a je hodně navštěvovaná, někdy až moc,“ říká ředitel geoparku Český ráj Tomáš Řídkošil. To je právě důvod, proč jsou geoparky větší - aby odlákaly část turistů z nejnavštěvovanějších míst. „Český ráj znají hlavně čeští turisté a geopark pomáhá přilákat ty zahraniční,“ vysvětluje dále Řídkošil.
Egeria pokrývá území 2 500 kilometrů čtverečních, tedy téměř dvě třetiny kraje. V Plzeňském kraji by měl vzniknout ještě další park, Geo-loci. Oba české parky by se pak měly spojit s územím na německé straně do společného Česko-bavorského geoparku (Bayerisch – Böhmisches Geopark). Přestože geoparky mají jen formu dobrovolné dohody, očekávají jejich tvůrci, že budou přínosem i pro krajinu a ochranu přírody. „Dříve se například území opuštěných lomů využívala jako skládky, dnes v nich vznikají venkovní expozice,“ prohlásil Tomíček. Na území geopargu Egeria najdou návštěvníci na 27 lokalitách, jak ve volné krajině, tak ve městech, celkem 46 informačních tabulí.
Geoparky chtějí upozornit na „zajímavou krajinu, které se vyznačují skalními útvary a nevšedním tvarem terénu, jde o krajinu s vysokým stupněm geologické rozmanitosti, kam často dobře zapadají například i staré opuštěné lomy, u nichž geologické odkryvy jedinečným způsobem dokumentují vývoj a složení neživé části přírody,“ říká materiál ministerstva životního prostředí. Lákadlem mají být pozůstatky po hornické činnosti. Na Karlovarsku plánují například zpřístupnění dolu Jeroným nebo štoly číslo 1 v Jáchymovském skanzenu Svornost.
Geopark nemá žádné formální postavení, nicméně musí mít „zřizovatele“. V případě Českého ráje je to Sdružení Český ráj, v případě parku Egeria muzeum Sokolov. Park může používat certifikát národního geoparku, pokud splňuje body Charty národních geoparků ČR. Ta například požaduje, aby se zřizovatel staral o ochranu, prezentaci a propagaci přírodního a kulturního dědictví, udržitelný cestovní ruch, drobné zemědělství nebo zachování charakteru území. Certifikát uděluje parku na čtyři roky šéf rezortu životního prostředí po rozhodnutí Rady národních geoparků. Po této lhůtě se vyhodnotí, zda území nároky stále splňuje. Obnovení certifikátu je založeno na systému tří karet: zelená – jde se dál, žlutá – do dvou let je potřeba něco vylepšit, červená – konec členství.
Geoparky se poprvé objevily před deseti lety v Evropě a před šesti lety začalo značení používat i UNESCO. Dnes je v Evropě 37 geoparků, na celém světě jich je 64.
Další národní geoparky by mohly vzniknut v Železných horách, na Vysočině nebo v Moravském krase. Kandidátem by také mohla být oblast Barrandien mezi Prahou a Plzní, na jejímž území se nachází řada geologických a paleontologických památek z doby prvohor.
reklama