Obama podruhé: Podpora větru i jádra, nic nového v ochraně klimatu

Prezidentem USA se podruhé stal Barack Obama. Jeho vítězství američtí ochránci přírody přivítali, podle komentátorů se ale žádný velký posun v environmentální politice USA očekávat nedá. Staronový prezident bude zřejmě sázet na obnovitelné zdroje energie, snižování spotřeby energií a vyšší účinnost, především v dopravě. Klíčový bude vznik nových pracovních míst, zatímco v mezinárodní ochraně klimatu se prý posun neočekává.

„Chceme, aby naše děti žili v Americe, kterou nebudou sužovat dluhy, oslabovat nerovnosti a kterou nebude ohrožovat ničivá síla oteplující se planety,“ prohlásil bezprostředně po vítězných volbách Barrack Obama. Podle komentátora Davida Biello z American Scientific to byla prý odpověď na mlčení o změnách klimatu během kampaně, již v závěru ovlivnila bouře Sandy. Právě o míře ovlivnění této bouře změnou klimatu spekulovala jak média, tak vědci, ani jeden z kandidátů se však k tématu nevyjádřil.

Klima, ticho po pěšině

Podle komentátorů se staronová administrativa na větší ochranu klimatu nechystá. „Neexistuje žádný důkaz, že by se ochrana klimatu dostala výše na seznamu věcí, které je potřeba udělat,“ píše na svém blogu Marc Ghunter. Podle něj Obama neudělal nic, co by Američany přesvědčilo o důležitosti ochrany klimatu. A vzhledem k mlčení během kampaně vlastně ani staronový prezident nemá od svých voličů žádný mandát k tomu, aby se v ochraně klimatu více angažoval.

Demokraté mají připravený návrh zákona o uhlíkové dani, který by měl řešit snižování emisí skleníkových plynů. Daň ale zřejmě přinejmenším následující dva roky nevznikne, protože ji neschválí Kongres, kde mají většinu republikáni. „Přitom ale změny klimatu už federální rozpočet zatěžují. Uhlík zdaněn není, ale externality klimatické změny platí federální vláda,“ říká Joe Mendelson z National Wildlife Federation.

Osvobodit se od závislosti

Ochránci životního prostředí upozorňují na problém, který se skrývá v hlavním tématu ekologické politiky Baracka Obamy, v zelené energii. V gratulaci ke znovuzvolení zmiňuje Sierra Club, největší ochranářská organizace v USA, že Obama zvítězil navzdory snaze tradičního průmyslu postaveného na fosilních palivech. Jeho vizí je naopak Amerika, která vede svět směrem k bezpečným dodávkám energie a obnovitelným zdrojům. Jenže velká část úspor v dovezených energiích jde na vrub domácí těžbě: zejména břidlicových plynů nebo surovin z ropných písků.

Podle komentáře Davida Biello se Amerika dočká dalších regulací energetické účinnosti, zejména v dopravě a uhelných elektrárnách. Například spotřeba pohonných hmot u vozidel, které přepravují cestující, by měla poklesnout téměř na polovinu. Podpoře by se měly i nadále těšit všechny druhy nízkoemisních energií. To se týká jak větrných turbín a solárních panelů, tak jaderných reaktorů. Mezi obnovitelnými zdroji má v USA speciální postavení využití větru. To se těší největší podpoře díky speciálnímu produkčnímu poplatku. Díky ní obnovitlené zdroje dostávají podporu ve výši 2,2 centu na vyrobenou kilowathodinu. Podpora vyvolala boom větrných elektráren, které v poslednách letech tvořily až třetina všech nových zdrojů energie. Výkupní ceny by měly platit do konce roku 2012, Barack Obama ale slibuje prodloužení jejich platnosti.

Obama ve své nástupnické řeči prohlásil, že chce zemi „osvobodit od závislosti na cizí ropě“. Což znamená zvýšení těžby na americkém území, byť zřejmě jen na federální půdě a podle jasných pravidel.

Znamená to pravděpodobně také další rozšíření těžby břidlicového plynu nebo výstavbu ropovodů, které umožní využít surovin těžených z ropných písků. Kontroverzní projekt ropovodu Keystone XL, kterým by měla proudit surová ropa z oblasti ropných písků v Kanadě až do rafinérií v Texasu, Obama na začátku roku odložil s tím, že vláda o něm rozhodne až po volbách. „Nyní, když vyhrál volby, bude riskovat rozhořčení ropného průmyslu a přihlásí se veřejně na stranu energie?“ ptá se ve svém komentáři Lisa Hymas na serveru Grist.

Konec uhelných elektráren

Nově zvolený prezident by se měl podle komentátorů věnovat i konkrétní legislativě navázané na zákon o čistém ovzduší. Nařízení Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) jsou prý nedostatečné nebo nedokončené. To se týká například ochrany před smogem nebo regulace znečištění olovem, které pochází z uhelných elektráren. Podle poradenské společnosti Brattle Group kombinace drahého uhlí a levného plynu spolu s povinnostmi vyplývajícími z ochrany životního prostředí povede k tomu, že do roku 2016 bude jedna pětina až jedna čtvrtina starších elektráren na uhlí uzavřena.

Větší regulace by se měla dočkat i těžba břidlicových plynů. „Federální úřady dávají najevo, že chtějí zvýšit dohled v některých oblastech, což zřejmě povede k rozvoji národních pravidel pro zacházení s odpadními vodami,“ píše Brad Plumer v deníku Washington Post.

---

reklama

---