Ohroženým zubrům se u nás začíná dařit. Loni jich tu žilo přes devadesát
„K nárůstu početních stavů pomohlo nejenom úspěšné rozmnožování zubrů ve velké části tuzemských chovů, ale také založení nového stáda v Zoo Tábor,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Ta je v tuzemsku regionální kanceláří mezinárodní organizace European Bison Conservation Center. Stádo v Táboře je cenné také z dalšího důvodu. Jako první česká zoologická zahrada tam založili chov vzácnější, takzvané nížinné linie. Ostatní tuzemské ZOO chovají takzvanou nížinně-kavkazskou linii.
Zubři se kromě zoologických zahrad chovají také v tuzemských oborách, rezervacích, farmových chovech i v jednom malém zooparku. V chovech celkově převládá nížinná linie, k níž patří 66 tuzemských zubrů. „Nížinnou linii založilo pouhých pět zvířat pocházejících z Bělověže v Polsku. Tato linie je nejen zoologicky hodnotnější, ale vykazuje také celkově lepší kondici,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Oproti roku 2015 jde o nárůst téměř o jednu pětinu. Pokud bude současný trend pokračovat, mohl by počet zubrů v České republice již letos překročit symbolickou stovku. V roce 1993 přitom plemenná kniha v České republice evidovala jen 16 zubrů ve třech zoologických zahradách. V roce 2000 žilo v tuzemsku 38 kusů zubrů ve čtyřech soukromých chovech a třech zoo.
Celosvětová čísla počtu zubrů za rok 2016 ještě nejsou známá. V roce 2015 tvořilo celosvětovou populaci 6083 zubrů. Pro záchranu tohoto druhu je přitom potřeba dosáhnout počtu nejméně 10 000 kusů.
Zubři byli po první světové válce v přírodě zcela vyhubeni člověkem. Přežilo jen několik kusů chovaných v zajetí. Z nich se podařilo sestavit skupinu 12 zubrů, kteří vytvořili základ současné populace. K vzácnější, nížinné linii z nich patřilo pouhých sedm kusů, z nichž však jen pět zanechalo potomky. V plemenné knize zubra evropského jsou evidováni pouze čistokrevní zubři pocházející z dvanácti zakladatelů.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
reklama
