http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/peruansky-rolnik-brani-tajici-ledovce-v-andach-zaluje-rwe
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Peruánský rolník brání tající ledovce v Andách. Žaluje RWE

15.12.2015 01:28 | HUARAZ (ČTK/AFP)
V kraji, kde žije Saúl a jeho sousedé, vede tání ledovců k vytváření nových lagun a k přeplnění těch starých. Hrozí, že se vylijí a zaplaví obec. V roce 1941 se vylila laguna Palcacocha a zničila údolí řeky Santa, zaplavila regionální metropoli Huaráz a usmrtila 5000 lidí
V kraji, kde žije Saúl a jeho sousedé, vede tání ledovců k vytváření nových lagun a k přeplnění těch starých. Hrozí, že se vylijí a zaplaví obec. V roce 1941 se vylila laguna Palcacocha a zničila údolí řeky Santa, zaplavila regionální metropoli Huaráz a usmrtila 5000 lidí
V peruánském přírodním parku přerušuje zurčení vody pramenící ze zasněženého ledovce Pastoruri mohutný hluk otřásající Andami. To se v důsledku oteplování uvolňují celé bloky ledu, píše agentura AFP. Čtyřiatřicetiletý Saúl Luciano Lliuya tento jev velmi dobře zná. Narodil se v obci Llupa, v hornaté oblasti departementu Áncash na severu Peru. Tento rolník a horský průvodce na vlastní oči sleduje to, co považuje za "své" andské ledovce.
 

Z okna svého domku pozoruje 5400 metrů vysoký Churup. Vzpomíná na kdysi zasněžený vrcholek hory, který se dnes spíše podobá lebce starého muže částečně pokryté šedými vlasy. "Je smutné, že tyto hory už nejsou takové, jak bývaly. Kvůli oteplování přicházíme o ledovce," říká Saúl.

Žije s manželkou a dvěma dětmi a stejně jako jeho předkové se věnuje zemědělství a pěstuje brambory, kukuřici, ječmen, pšenici a aromatické bylinky. Z jeho zahrady se line vůně máty a heřmánku.

Pastoruri a Churup patří do Národního parku Huascarán, nazvaného podle dalšího ledovce. Je to biosférická rezervace, která byla v roce 1985 zanesena na seznam světového dědictví UNESCO. Podle peruánské vlády však park za 40 let přišel o 30 procent zasněžené plochy.

Podle Saúla je tu jen jeden viník: průmysl produkující plyny se skleníkovým efektem.

Proto se tento peruánský rolník za pomoci nevládní organizace Germanwatch, s níž se seznámil na konferenci o klimatu v loňském roce v Limě, rozhodl žalovat německý energetický koncern RWE, který vlastní největší park uhelných elektráren v Evropě.

Podle organizace Germanwatch jde o první žalobu proti koncernu podanou osobou postiženou změnami klimatu.

"RWE produkuje významné množství oxidu uhličitého, zvláště ve svých uhelných elektrárnách. Tím se zvyšuje teplota ve světě a tají ledovce, a to je velká hrozba (pro peruánského rolníka)," prohlašuje právnička Roda Verheyenová, která podala žalobu k soudu v západoněmeckém Essenu.

Ledovce totiž plní funkci regulátoru pro zóny, které se rozkládají až k řece Santa, která je zdrojem vody pro celý region. Podle peruánských úřadů byly v posledních letech pozorovány prudké změnu průtoku této řeky.

"Je zde viník a je třeba po něm žádat kompenzace," soudí Saúl. "Nemůžeme mlčet, planeta patří všem a ne jen těm, kdo ji znečišťují," tvrdí. Saúl Luciano Lliuya konkrétně žádá, aby německá společnost financovala práce na zajištění bezpečnosti laguny.

V kraji, kde žije Saúl a jeho sousedé, vede tání ledovců k vytváření nových lagun a k přeplnění těch starých. Hrozí, že se vylijí a zaplaví obec. V roce 1941 se vylila laguna Palcacocha a zničila údolí řeky Santa, zaplavila regionální metropoli Huaráz a usmrtila 5000 lidí. Od roku 1970 se její průtok značně zvýšil a stal se trvalou hrozbou. V Huarázu dnes žije 100 000 obyvatel.

Až do počátku tohoto tisíciletí bylo možno na ledovci Pastoruri lyžovat, ale kvůli oteplování tu dnes není prakticky žádný sníh. Proto se peruánská vláda rozhodla pro alternativní koncepci pro turisty. "Loni jsme zahájili nový projekt nazvaný Ledovec Pastoruri - cesta klimatických změn. Návštěvníci tak mohou sami vidět, jak se ledovec mění," uvádí šéf Národního parku Huascarán Ricardo Gómez.

V 70. letech pokrývaly ledovce v parku přes 720 kilometrů čtverečních, zatímco dnes to je jen 527. Při současném tempu oteplování mohou všechny ledovce ležící do výšky 4500 metrů do 25 let zmizet, dodává Gómez.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist