http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/podpora-vetrne-energetiky-by-mohla-cr-prinest-tisice-novych-pracovnich-mist
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Podpora větrné energetiky by mohla ČR přinést tisíce nových pracovních míst

31.8.2016 01:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Většina z nových míst by byla ve výrobního průmyslu, a to v tradičním českém odvětví – strojírenství. Další z pracovníků by byli zapojeni do výstavby, provozu i recyklace vysloužilých zařízení
Většina z nových míst by byla ve výrobního průmyslu, a to v tradičním českém odvětví – strojírenství. Další z pracovníků by byli zapojeni do výstavby, provozu i recyklace vysloužilých zařízení
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Větrná energetika by mohla zajišťovat v roce 2030 téměř dva a půl tisíce trvalých pracovních míst, o dvacet let později pak více než pět tisíc míst. Takové jsou závěry studie společnosti SEVEn pro odbory energetiků, podnikatele v oboru a Hnutí DUHA. Podmínkou je podle autorů obnovení přiměřené podpory pro obecní a občanské větrné elektrárny a podpoření průmysl vyrábějící čisté technologie.
 

V současné době přináší odvětví větrné energetiky práci minimálně 943 lidem, uvádí studie. Během příští dekády by podle ní mohlo vzniknout dalších nejméně 1 503 nových, stálých pracovních míst. Kolem roku 2050 může sektor dávat práci nejméně 5 583 lidem. To podle Hnutí Duha představuje jen o něco méně zaměstnanců, než poskytuje české pivovarnictví.

Pracovníci by byli zapojeni do výroby (v tradičním českém odvětví – strojírenství), výstavby, provozu i recyklace vysloužilých zařízení. Nová místa by navíc vznikala především v regionech. Zároveň by se podle Jiřího Karáska, spoluautora studie ze společnosti SEVEn, podpořil vznik malých a středních firem.

„Vznik nových pracovních míst v energetice je pro nás dobrá zpráva. Myslíme si, že přiměřená podpora pro větrnou energetiku proto má smysl, ale stát musí být opatrný. Nemělo by se určitě zopakovat to, co stát způsobil špatně nastavenými výkupními cenami pro fotovoltaiku před pár lety,“ komentoval výsledky studie Karel Klusák, místopředseda Odborového svazu ECHO, jedné ze zadavatelských organizací studie.

Podmínkou je ale opětovné nastartování instalace nových větrných elektráren. Přestože jsou větrné elektrárny v tuto chvíli nejlevnějším obnovitelným zdrojem energie, nemají na rozdíl od dalších zařízení od státu žádnou podporu a česká větrná energetika je na rozcestí.

V roce 2015 nebyla v ČR postavena žádná nová velká větrná elektrárna
V roce 2015 nebyla v ČR postavena žádná nová velká větrná elektrárna
Foto | Martin Mach / Ekolist.cz

„V roce 2015 nebyla v ČR postavena žádná nová velká větrná elektrárna,“ připomíná Jiří Karásek. Překážkou je především malá ochota krajských úřadů výstavbu větrných parků na svém území podpořit a také odpor v některých obcí vůči těmto krajině dominujícím stavbám ve svém okolí.

Podle Hnutí Duha by měla být obnovena podpora pro obecní větrné elektrárny a zařízení postavená ve spolupráci se zemědělci nebo místními firmami. S větším zastoupením větrné energetiky počítá ostatně i Státní energetická koncepce.

Studie pracovala se třeni možnými scénáři. První konzervativní očekávání odhadovali do deseti let po obnovení přiměřené podpory, tedy přibližně do roku 2030, instalaci 500 nových elektráren o celkovém výkonu 1 500 MW, druhý konzervativní scénář, počítal s instalací 1033 nových elektráren o výkonu 3 100 MW v roce 2050 a poslední optimistický scénář předpokládal instalaci 1933 větrných elektráren o výkonu 5 800 MW v roce 2050.

Hřídele pro větrné elektrárny vyrábí už nyní ostravská společnost Vítkovice Heavy Machinery a plzeňský Pilsen Steel, ocelové stožáry a nosné konstrukce strojoven zase chrudimská společnost SIAG CZ. Další komponenty pochází ze zámrskské firmy Brück AM, hronovské Wikov MGI, české pobočky firmy Bosch Rexroth nebo chodovské SKF CZ. Většina jejich výroby míří v současnosti do zahraničí. Studenty v oblasti větrné energetiky vzdělává mimo jiné také Hornicko-geologická fakulta Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Studii je možné stáhnout na webových stránkách Hnutí Duha. Jejím zadavatelem byl kromě této ekologické organizace také Odborový svaz ECHO, Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie.



Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (6)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VW

Vladimír Wagner

31.8.2016 07:21
Studie neřeší to, jestli a jakým způsobem je u nás větrná energetika využitelná a realizovatelná. Kvůli tomu, že Německo postavilo obrovské výkony větrných parků, je v době příznivých podmínek celý region (tedy i naše republika) zaplavován velkými přebytky větrné elektřiny z Německa. A toto se bude spíše zhoršovat, protože Německo, které má na severu mnohem výhodnější podmínky a jeho větrné elektrárny jsou tam tak mnohem efektivnější a ty u nás jim ekonomicky těžko mohou konkurovat. Nemá tak cenu stavět větrné elektrárny u nás určené primárně pro dodávky do sítě. Smysl to má pro využití v daném místě v kombinaci s jinými decentralizovanými zdroji. A to opravdu nedostaneme takové výkony, které jsou uváděny ve studii. Zvláště, když větrná místa jsou spíše mimo oblasti hlavní spotřeby.
Velice těžko se podporou změní postoj obyvatelstva. Jestliže naše větrníky mají alespoň trochu konkurovat německým, musí se stavět stále vyšší a odpor obyvatelstva spíše poroste. Tendence je vidět v Bavorsku. V Německu je obrovský tlak na stavbu větrných turbín a nyní zvláště na jihu. Přesto se v Bavorsku, právě kvůli odporu obyvatelstva staví jen velmi málo. Bavorsko má velmi podobné podmínky jako Česko a je těžko si představit, že by situace s větrníky byla u nás lepší.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

31.8.2016 10:26
Naprosto klasický příklad deformace trhu, kdy reálné potřeby a požadavky občanů jsou nahrazeny "zeleným" rozkazem.

Podobně by počet pracovních míst (a výrobu) podpořil požadavek na úklid výhradně rýžovými košťaty... při dostatečné výši dotace by to byl "kšeft jak řemen" a dokonce ekologický...
Odpovědět
Aj

Ach jo

31.8.2016 15:44
Takže nám nestačí solární tunel, musíme dobudovat ještě větrný. Větrné elektrárny jsou z hlediska síťových služeb v našich podmínkách neregulovatelné, tedy nelze je využít ani jako základní, natožpak špičkové. Před pár lety právě nemožnost nebo spíše neochota Němců regulovat větrné zdroje v době silného větru (větrné smršti), vedla málem ke kolapsu naší sítě. Jako důsledek uvedeného kolísání byl ČEPS (ČEZ) nucen posilovat transformační kapacity na předávacích místech. Opět většinu německého bordelu řeší Češi
Odpovědět
lu

1.9.2016 10:18 Reaguje na Ach jo
mimochodem, jak teď bylo mediální témátečko vytvořit si doma zásobu vody a potravin na dva dny, kterépak asi nebezpečí je v německu nejreálnější a na kterou situaci je zásobička určena? ano, správně, je to blackout zásluhou větrníků.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

31.8.2016 16:56
Sociální inženýři si nedají pokoj. Doufám, že nebudou vyslyšeni, i když Brabec a spol. jsou nevypočitatelní.
Odpovědět
lu

1.9.2016 10:16
no, pro boj s nezaměstnaností bych navrhl vyčlenit na okraji každé obce kterou trápí nezaměstnanost plochu zhruba tak na půlku fotbalového hřiště, tam sklopit tak dvacet čtyřos písku z lokální pískovny, a oni nezaměstnstnaní by vždy od pondělka do středečního poledne přehazovali písek lopatama tam, a pak do pátku odpoledne zase zpátky. efekt na nezaměstnanost by to mělo docela srovnatelný (dokonce by se zaměstnali i síly méně kvalifikované), a externality a vnější náklady a škody vůbec by v porovnání s větrníky byly zcela zanedbatelné.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist