Podpora větrné energetiky by mohla ČR přinést tisíce nových pracovních míst

Většina z nových míst by byla ve výrobního průmyslu, a to v tradičním českém odvětví – strojírenství. Další z pracovníků by byli zapojeni do výstavby, provozu i recyklace vysloužilých zařízení

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | hrk422 / Shutterstock

V současné době přináší odvětví větrné energetiky práci minimálně 943 lidem, uvádí studie. Během příští dekády by podle ní mohlo vzniknout dalších nejméně 1 503 nových, stálých pracovních míst. Kolem roku 2050 může sektor dávat práci nejméně 5 583 lidem. To podle Hnutí Duha představuje jen o něco méně zaměstnanců, než poskytuje české pivovarnictví.

Pracovníci by byli zapojeni do výroby (v tradičním českém odvětví – strojírenství), výstavby, provozu i recyklace vysloužilých zařízení. Nová místa by navíc vznikala především v regionech. Zároveň by se podle Jiřího Karáska, spoluautora studie ze společnosti SEVEn, podpořil vznik malých a středních firem.

„Vznik nových pracovních míst v energetice je pro nás dobrá zpráva. Myslíme si, že přiměřená podpora pro větrnou energetiku proto má smysl, ale stát musí být opatrný. Nemělo by se určitě zopakovat to, co stát způsobil špatně nastavenými výkupními cenami pro fotovoltaiku před pár lety,“ komentoval výsledky studie Karel Klusák, místopředseda Odborového svazu ECHO, jedné ze zadavatelských organizací studie.

Podmínkou je ale opětovné nastartování instalace nových větrných elektráren. Přestože jsou větrné elektrárny v tuto chvíli nejlevnějším obnovitelným zdrojem energie, nemají na rozdíl od dalších zařízení od státu žádnou podporu a česká větrná energetika je na rozcestí.

V roce 2015 nebyla v ČR postavena žádná nová velká větrná elektrárna

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach / Ekolist.cz

„V roce 2015 nebyla v ČR postavena žádná nová velká větrná elektrárna,“ připomíná Jiří Karásek. Překážkou je především malá ochota krajských úřadů výstavbu větrných parků na svém území podpořit a také odpor v některých obcí vůči těmto krajině dominujícím stavbám ve svém okolí.

Podle Hnutí Duha by měla být obnovena podpora pro obecní větrné elektrárny a zařízení postavená ve spolupráci se zemědělci nebo místními firmami. S větším zastoupením větrné energetiky počítá ostatně i Státní energetická koncepce.

Studie pracovala se třeni možnými scénáři. První konzervativní očekávání odhadovali do deseti let po obnovení přiměřené podpory, tedy přibližně do roku 2030, instalaci 500 nových elektráren o celkovém výkonu 1 500 MW, druhý konzervativní scénář, počítal s instalací 1033 nových elektráren o výkonu 3 100 MW v roce 2050 a poslední optimistický scénář předpokládal instalaci 1933 větrných elektráren o výkonu 5 800 MW v roce 2050.

Hřídele pro větrné elektrárny vyrábí už nyní ostravská společnost Vítkovice Heavy Machinery a plzeňský Pilsen Steel, ocelové stožáry a nosné konstrukce strojoven zase chrudimská společnost SIAG CZ. Další komponenty pochází ze zámrskské firmy Brück AM, hronovské Wikov MGI, české pobočky firmy Bosch Rexroth nebo chodovské SKF CZ. Většina jejich výroby míří v současnosti do zahraničí. Studenty v oblasti větrné energetiky vzdělává mimo jiné také Hornicko-geologická fakulta Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Studii je možné stáhnout na webových stránkách Hnutí Duha. Jejím zadavatelem byl kromě této ekologické organizace také Odborový svaz ECHO, Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie.