http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/polska-inspirace-kdyz-pestovani-biomasy-zachranuje-ohrozeny-druh-i-mizejici-lokalitu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Polská inspirace: Když pěstování biomasy zachraňuje ohrožený druh i mizející lokalitu

8.3.2016 05:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rákosník ostřicový je extrémně vybíravý co se týče hnízdní lokality.
Rákosník ostřicový je extrémně vybíravý co se týče hnízdní lokality.
Pěstování biomasy pro energetické účely v několika posledních letech silně kritizována pro řadu negativních dopadů. Ale příklad z Polska ukazuje, že za určitých podmínek má pěstování biomasy stále smysl. Tamní rozsáhlý projekt zaměřený na ochranu ohrožených pěvců přispívá nejen k záchraně druhu, ale pomáhá také s obnovou mizejících biotopů a navíc produkuje biomasu na udržitelné bázi.
 

Polská společnost pro ochranu ptáků (Ogólnopolskie Towarzystwo Ochrony Ptaków, OTOP) prosadila originální strategii pro záchranu tažného pěvce, rákosníka ostřicového. Tento druh je výrazně ohrožen ztrátou původních biotopů, zamokřených rákosin a záplavových luk. Jeho celosvětová populace je nyní odhadována na méně než 20 000 párů. Většina z šedesáti známých lokalit výskytu (což znamená přes 80 % distribuce) se nachází v Polsku, Bělorusku a na Ukrajině. Dosavadní pokusy o záchranu tohoto druhu, zařazeného do evropského Červeného seznamu, před vyhynutím komplikovala řada okolností. Včetně „extrémní vybíravosti“ rákosníků ostřicových, když přijde na výběr hnízdní lokality.

Samice buduje jednoduchá hnízda na zemi, v trsech seschlé vylámané třtiny nebo ostřic. Není to ale jen tak. Ideální trs pro hnízdění se musí nacházet na otevřené ploše zaplavovaného území, nad vodní hladinou. Současně musí být tyto záplavové louky částečně pokryty vzrostlou třtinou, aby nebyla hnízdící rákosnice tolik vidět. Lokalita navíc musí mít stabilní režim zaplavování a maximální výšky hladiny, aby nehrozilo vyplavení hnízda. Takových míst je ale dnes v Evropě kvůli vypásání, vysoušecí drenáži a převodu mokřadů na zemědělskou půdu jako šafránu. Z většiny evropských zemí už také vymizela praxe ručního vysekávání třtiny (například pro výrobu došků), která udržovala příhodné lokality přiměřeně zarostlé.



Rolba se ukázala, jako vhodná technika do podmáčeného terénu.
Rolba se ukázala, jako vhodná technika do podmáčeného terénu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | OTOP

OTOP připravil v rámci záchranného projektu „Rákosník ostřicový a biomasa“ originálně koncipovaný model správy území, vztažený na šest lokalit spadajících do systému Natura 2000. Hlavní roli při něm překvapivě hraje upravená sněžná rolba. Lidé z OTOP nejprve zbavili vybrané území několika vzrostlých stromů a keřů a vytyčili plochy s vyšší hustotou třtiny a rákosu, aby do těchto ploch vypustili rolbu přestavěnou na sekačku. Vysokou průchodností v podmáčeném terénu se totiž výborně osvědčila. Výsledkem takového správně načasovaného počínání je znovuotevřená, částečně zaplavená plocha řídce porostlé rákosiny, tedy ideálního biotopu pro rákosníka.

Až potud by polský model managementu nijak nevybočoval z případů, které známe z Čech. I u nás se tu a tam po chráněné lokalitě projede tank. Jenže lidé z OTOP přidali k řešení správy biotopu další úroveň. Protože pokosená biomasa, ať už ostřice, rákos, chrastice nebo třtina, musí být z ptačích lokalit odstraňována, nabízela se otázka, co s touto biomasou. Pro výkrm nebo siláž není kvůli nízkým nutričním hodnotám vhodná, neosvědčilo se kompostování, ani výroba bioplynu. OTOP proto oslovil regionální výrobce paliv z biomasy, kteří jim pomohli ze sklizeného materiálu vyrábět peletky. Zařízení OTOPellet v Biebrza nyní spravuje 350 hektarů zamokřených luk a produkuje palivo s celkovou výhřevností 16 GJ ročně.

Ochrana druhu ani management údržby lokality tu nejsou samoúčelné: obnovuje se mizející přirozený biotop, který dává pro život ohroženému druhu, a tento model ochrany navíc produkuje obnovitelnou biomasu. Více o projektu se dozvíte na projektovém webu.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       
Radomír Dohnal
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist