http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/poust-atacama-podzemni-voda-se-tu-vyparuje-jeste-pod-povrchem-ale-kdysi-tu-byla-jezera-a-zivot
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Poušť Atacama: podzemní voda se tu vypařuje ještě pod povrchem. Ale kdysi tu byla jezera a život

21.12.2016 01:58 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nejsušší místo světa kdysi oplývalo jezery se sladkou vodou a bujnou vegetací.
Nejsušší místo světa kdysi oplývalo jezery se sladkou vodou a bujnou vegetací.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Marco Pfeiffer / American Geophysical Union
Poušť Atacama je právem považována za nejméně obyvatelný kout našeho světa. Teplota tu během střídání noci a dne povyskočí z 0 °C na 50 °C, kvůli vysoké nadmořské výšce je tu řídký vzduch. K tomu ještě oslepující bouře slaného písku a roční úhrn srážek, který se pohybuje někde kolem jednoho milimetru za rok. Geologové z Kalifornské univerzity ve zprávě Amerického sdružení geofyziků ale upozorňují, že ještě před pár tisíci let vypadala smrtící Puna de Atacama dočista jinak.
 

Atacama je přesně to místo, kde kosmonauti NASA trénují přistání na cizí nehostinné planetě. A ze stejných důvodů ho vyhledávají i kameramani a režiséři hollywoodských sci-fi filmů. Nikdo „rozumný“ by se sem jinak nejspíš nevydal. Pravda, přírodními podmínkami vražedné území s rozlohou 105 000 kilometrů čtverečních hostí více než jeden milion obyvatel, většinou zaměstnance těžebních společností. Nachází se tu totiž vůbec největší přírodní naleziště nitronatritu (jsou tu čtyři pětiny světových zásob dusičnanu sodného). Podle meteorologů se uprostřed pouště nachází místa, kam už tisíce let nedopadla jediná kapka vody. A přesně o návštěvu těchto míst měl eminentní zájem geolog Marco Pfeiffer.



Spolu s kolegy z Kalifornské univerzity v Berkeley se rozhodl propátrat pás těch nejsušších slanisek, pro které pojmenování „slaná pánev“ vzhledem k teplotám docela sedí. Střed pouště je těmito pánvemi doslova posetý, přičemž rozměry každé takové se pohybují od 600 do přibližně 1000 metrů čtverečních. K nemalému překvapení amerických geologů pak ve výkopech a sondách v těchto zasolených půdách narazili na velké množství podivných sedimentů „z dávných časů“. Jinak si totiž nedokázali přítomnost schránek vodních mlžů a sladkovodních rostlin v tak extrémním klimatu představit. Na základě radiokarbonové metody datování následně zjistili, že stáří těchto vzorků se pohybuje v rozmezí od 9000 do 25 000 let nazpět. Co to znamená?

Že v době pozdního paleolitu, kdy pravěcí lidé v Evropě přitesávali své první kamenné nástroje, předkové dnešních Číňanů šlechtili ječmen a domorodí obyvatelé střední Ameriky poprvé obuli sandály, se na území dnešní pouště Atacama nacházela jezera, mokřiny a bažiny. „To zásadním způsobem mění naše dosavadní porozumění, jak asi probíhala historická kolonizace Jižní Ameriky,“ říká Pfeiffer. „Vysušené území Atacamy bylo totiž považováno za přirozenou nepřekonatelnou bariéru. Ale jak se nyní zdá, nacházelo se zde dost vody a jezer, které umožňovaly život malé lidské populaci. Nebyla to poušť a nebyla bariérou. Naopak to mohl být jeden z nášlapných kamenů, po kterém se civilizace šířila dále na jih.“

Slané pánve mohly kdysi být domovem prvních osadníků Jižní Ameriky.
Slané pánve mohly kdysi být domovem prvních osadníků Jižní Ameriky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Marco Pfeiffer / American Geophysical Union

Archeologové dosud předpokládali, že původní osadníci cestovali ze západního pobřeží do vnitrozemí Jižní Ameriky směrem k Andám a poušti se vyhýbali. Nyní to vypadá, že mohli vyrazit přímo a na Atacamě dokonce nalézt domov. Alespoň než došlo k proměně klimatických cyklů, které dřív patrně hnaly srážkovou vodu ze svahů And do dnešní pouště. „Žít tu klidně mohly i guanaco, dosud nedomestikovaní předchůdci dnešních lam,“ dodává Pfeiffer. Závěry jeho práce jsou podnětné jak pro geology, tak klimatology, a radost evidentně přinesou i archeologům. Ti dosud v rámci ohromné rozlohy pouště zkoumali přítomnost lidských pozůstatků jen na třech okrajových lokalitách, v blízkosti vodních pramenů.

Nyní už díky americkým geologům vědí, že se mohou vydat do těch nejnehostinnějších míst slaných pánví, protože možná tam existují zakonzervované pozůstatky raného osídlení celého kontinentu.



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist